V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Ján Sokol

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
Sysop (diskuse | příspěvky)
(Nahrazení textu)
Porovnání s novější verzí →

Verze z 4. 11. 2011, 16:02

Stop hand.png   Neutralita tohoto článku je celkově zpochybněna.
  Podrobnější zdůvodnění najdete v diskusi.
  Pro vkladatele šablony: Vložte prosím na diskusní stránku zdůvodnění. 		Stop hand.png


Soubor:Jan Sokol (1933).JPG
Ján Sokol

Ján Sokol (* 9. října 1933 Jacovce) je slovenský římskokatolický duchovní, bývalý první arcibiskup trnavský (2008-2009). Předtím byl v letech 1989-2008 prvním a jediným arcibiskupem arcidiecéze bratislavsko-trnavské.

Obsah

Život

Vystudoval gymnázium v Topolčanech a bohosloveckou fakultu v Bratislavě. 23. června 1957 byl vysvěcen na kněze biskupem Ambrozem Lazíkem. Poté 11 let působil jako kaplan postupně v Šuranech, v Levicích a v Bratislavě. V roce 1968 byl jmenován prefektem kněžského semináře v Bratislavě. V roce 1970 byl z funkce odvolán a poslán do Seredi ve funkci kaplana. V roce 1971 se stal správcem farnosti a v roce 1975 děkanem. V roce 1987 by zvolen administrátorem trnavské arcidiecéze, v roce 1988 byl jmenován biskupem a v roce 1989 se stal arcibiskupem. V roce 1995 byla jeho arcidiecéze přejmenována na bratislavsko-trnavskou a v roce 2008 byla rozdělena na metropolitní arcidiecézi bratislavskou, v jejímž čele stanul Stanislav Zvolenský, a sufragánní arcidiecézi trnavskou, v jejímž čele setrval Sokol, který zároveň dostal od papeže jako osobní výsadu právo i nadále nosit pallium. V roce 2009 arcibiskup Sokol rezignoval z důvodu vysokého věku, papež jeho demisi přijal a jeho nástupcem jmenoval Róberta Bezáka.

Skandály

Ján Sokol a Státní bezpečnost

Existují kontroverze okolo jeho minulosti, někteří jeho odpůrci mu vyčítají údajnou spolupráci s StB, podle Ústavu pamäti národa existují k jeho osobě v archívech StB svazky agenta s krycím jménem Svätopluk a existují i záznamy o schůzkách a přijímání nemalých odměn z roku 1988. Arcibiskup sám prohlásil, že s StB nikdy nespolupracoval. Jeho příznivci argumentují, že ještě v roce 1987, kdy byl církví navržen na biskupský post, jej komunistický stát odmítl jako nepřijatelného. Naopak odpůrci upozorňují, že v roce 1989, ještě před pádem komunistického režimu, byl státem akceptován.

Ján Sokol a Tiso

Velké kontroverze vzbuzuje nacionalistický pohled arcibiskupa Sokola na slovenské dějiny, konkrétně Slovenský štát a Josefa Tisa. Kritiky 1. Slovenské republiky velmi pobouřilo např. jeho prohlášení z rozhasového rozhovoru z 27. prosince 2006, kde řekl: „Ja si vážim pána prezidenta Tisu a veľmi vážim, lebo sa pamätám ako dieťa. My sme boli veľmi chudobní, a keď on bol, sme boli teda na úrovni. (...) Tu bol blahobyt. Nič nám tu nechýbalo, pritom bola vojna.“ Četní kritici, v jejichž čele stáli představitelé Židů na Slovensku, na to zareagovali upozorněním, že ten blahobyt vznikl z rozkradeného majetku 70 tisíc slovenských Židů, které Slovenský štát předal Němcům k vyhlazení. Ján Sokol projevil svůj sentiment k Tisovi a jeho státu vícekrát, např. slavnostní bohoslužbou za Tisa a oslavnými bohoslužbami k 60. výročí vzniku nezávislého státu, které sloužil v roce 1998 či účast na uvedení knihy Milana Ďurici, obhajující Tisa, v roce 2006[1].

Pozemkový "skandál"

V prosinci 2008 slovenská soukromá televize Joj zveřejnila informaci, že arcibiskup Sokol převedl v roce 2007 darovací smlouvou 30 km² církevních pozemků na nadaci Fundatio Ecclesiae Sancti Ioanni Baptistae, jíž je zakladatelem a statutárním zástupcem (podle Joj smlouvu podepsal za obě strany). Podle Joj transakce vyvolala ostrýn spor uvnitř katolické církve na Slovensku, který vyústil ve stížnost na Sokolovo jednání u Svatého stolce.[2] Trnavská arcidiecéze v reakci na toto nařčení upozornila, že Fundatio Ecclesiae Sancti Ioanni Baptistae není soukromá nadace řízená Jánem Sokolem, jak se pokusila Joj sugerovat divákům, ale církvení nadace, jejímž statutárním zástupcem je arcibiskup trnavský (nikoliv tedy Ján Sokol osobně). Převedený majetek tak nadále zůstává církevním majetkem.[3]

Obvinění ze zpronevěry

V květnu 2009 přinesl slovenský časopis Týždeň a následně další média informaci, že Sokol údajně v roce 1998 zpronevěřil více než 500 milionů slovenských korun (asi 441 milionů Kč), které pocházely z prodeje církevních pozemků. Peníze měl Sokol posílal na konto bývalého agenta komunistické StB Štefana Náhlika, který žije v Kanadě a v 80. letech 20. století byl klíčovou osobou akce StB, jejímž cílem bylo rozložit tajný řád františkánů. Náhlik v té době ministroval v bratislavském kostele Blumentál, kde byl kaplanem Sokol. Peníze měly pocházet z prodeje církevních pozemků např. na Zlatých Píscích v Bratislavě. Mluvčí slovenské biskupské konference označil obvinění za „závažné informace“ a potvrdil, že se případem zabývají církevní úřady na Slovensku a ve Vatikánu. Arcibiskup Sokol všechna obvinění popřel.[4][5] Televize Markýza, jejíž redaktoři údaje dodané Týždněm prověřovali, později ve své reportáži řadu jeho tvrzení zpochybnili.[6]

Reference

  1. ↑ http://knihy.sme.sk/clanok.asp?cl=2944505
  2. ↑ http://cs.christiantoday.com/article/slovensky-arcibiskup-jan-sokol-pry-prevedl-rozsahle-pozemky-na-svou-nadaci/13411.htm
  3. ↑ http://cs.christiantoday.com/article/jan-sokol-nepreviedol-majetok-na-vlastnu-nadaciu-ale-na-verejnu-fundaciu/13416.htm
  4. ↑ Arcibiskup Sokol zpronevěřil 500 milionů
  5. ↑ Arcibiskup Sokol mal na účet agenta ŠtB previesť pol miliardy korún
  6. ↑ Renata Havranová: Skandální arcibiskup Sokol končí in Hospodářské noviny 2. 6. 2009, str. 8

Externí odkazy

Citováno z „http://www1fdc.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/J%C3%A1n_Sokol“