Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Fedora
Z Multimediaexpo.cz
Verze z 19. 10. 2011, 15:41
Operační systémy |
---|
BSD |
FreeBSD • NetBSD • OpenBSD • DragonFly BSD |
Linux (distribuce) |
Debian • Fedora • Gentoo • Knoppix • Mandriva • Red Hat • Slackware • SUSE • Ubuntu • další... |
Mac OS |
System 6 • System 7 • Mac OS 8 • Mac OS 9 • Mac OS X |
Windows pro DOS |
1.0 • 2.0 • 3.0 • 3.1x • Windows 95 • Windows 98 • Windows Me |
Windows NT |
NT 3.1 • NT 3.5 • NT 3.51 • NT 4.0 • Windows 2000 Windows XP • Windows Vista • Windows 7 • Windows 8 • Windows 8.1 • Windows 10 • Windows 11 |
Windows NT Server |
Server 2003 • Server 2008 • Server 2008 R2 • Server 2012 • Server 2012 R2 |
Mobilní telefony a PDA |
Android • BlackBerry OS • iOS • Maemo • PalmOS • webOS • Symbian OS • Windows CE • Windows Mobile |
OS/2 |
OS/2 2.1 • OS/2 Warp 3.0 • OS/2 Warp 4.0 • OS/2 Aurora 4.5 • eComStation • ArcaOS |
DOS |
MS-DOS • PC-DOS • DR-DOS • FreeDOS • PTS-DOS |
Další |
NeXTSTEP • BeOS • ZETA • Haiku • Atari TOS • GeoWorks Ensemble • UNIX • AmigaOS • QNX • Solaris OpenVMS • Syllable • ReactOS • Multics • Plan 9 from Bell Labs |
Fedora (do verze 6 včetně Fedora Core) je linuxová distribuce založená na balíčkovacím systému RPM, vyvíjená komunitou vývojářů okolo Fedora Project, sponzorovaného společností Red Hat, od jejíž distribuce se projekt oddělil.
Cílem projektu je vytvořit kompletní operační systém pro všeobecné použití z open source softwaru. Fedora vznikla jako reakce na obchodní strategii Red Hatu, který se v roce 2003 rozhodl zaměřit na sféru komerčního nasazení a vyvíjet pouze komerční Red Hat Enterprise Linux.
Fedora je vyvíjena s důrazem na použití na domácích počítačích, avšak umožňuje i využívání na serverech. Vyvíjí ji komunita vývojářů za podpory společnosti Red Hat. Fedora je známá svou pokrokovostí a zpravidla přináší v každé verzi několik zásadních novinek. Nové verze Fedory vycházejí pravidelně každých šest až osm měsíců.
Další mezi uživateli oblíbenou vlastností Fedory je, že díky použití čerstvých verzí komponent dobře podporuje nový hardware, takže Fedoru lze zpravidla snadno a bez nutnosti složité ruční konfigurace zprovoznit i na moderních počítačích, na kterých je instalace konzervativnějších distribucí obtížná.
Obsah |
Historie
Projekt Fedora byl vytvořen koncem roku 2003, když byl ukončen projekt Red Hat Linuxu. Red Hat doporučil uživatelům původní ukončené distribuce, aby přešli na komerční Red Hat Enterprise Linux (RHEL), který pokračuje tam, kde byl vývoj ukončen, pouze s oficiální (placenou) podporou. Někteří vývojáři RHEL se účastní i na vývoj Fedory. Zlí jazykové tvrdí, že uživatelé Fedory jsou beta testery pro vývoj RHEL.
Celkový pohled
Fedora se dodává na pěti CD nebo jednom DVD. Ovšem pouze první dvě CD jsou potřebné pro základní instalaci. Podporována je i instalace ze sítě přes HTTP, FTP nebo NFS. Fedora používá jako základní grafické prostředí GNOME, dobře podporováno je však i prostředí KDE, které je rovněž obsaženo na oficiálních CD a DVD. Lze však využít i další alternativní grafická prostředí. Jako základní bootovací zavaděč se používá GNU GRUB. Fedora je navržena pro snadnou instalaci a konfiguraci, obsahuje sadu jednoduchých nástrojů pro instalaci nových balíčků a konfiguraci systému. Jako souborový systém je standardně podporován ext3 a pro instalaci nových aplikací upřednostňuje používání RPM balíčků. RPM balíčky usnadňují správu jednotlivých balíčků v systému.
Vývoj
Dosud bylo vydáno deset stabilních verzí Fedory. Každá ze stabilních verzí prošla třemi testovacími verzemi, které byly vydány za účelem hledání nedostatků a chyb, na které následně mohou uživatelé - testeři upozornit. Z těchto verzí se poté po opravě chyb a nedostatků, které ohlásí uživatelé nebo na které přijdou sami vývojáři, stává ostrá verze.
Verze
Verze | Název | Jádro (vydání) | Jádro (poslední) | Datum vydání | Stav distribuce |
---|---|---|---|---|---|
10 | Cambridge | 2.6.27.5-117 | 2.6.27+ | 25. listopad, 2008 | Udržovaná |
9 | Sulphur | 2.6.24.7-92 | 2.6.24+ | 13. květen, 2008 | Udržovaná |
8 | Werewolf | 2.6.23.1-42 | 2.6.23+ | 8. listopad, 2007 | Ukončená |
7 | Moonshine | 2.6.21-1.3194 | 2.6.21+ | 31. květen, 2007 | Ukončená |
6 | Zod | 2.6.18-1.2798 | 2.6.20+ | 24. říjen, 2006 | Ukončená |
5 | Bordeaux | 2.6.15-1.2054 | 2.6.20-1.2320 | 20. březen, 2006 | Ukončená |
4 | Stentz | 2.6.11-1.1369 | 2.6.12-1.1456 | 13. červen, 2005 | Ukončená |
3 | Heidelberg | 2.6.9-1.667 | 2.6.12-1.1381 | 8. listopad, 2004 | Ukončená |
2 | Tettnang | 2.6.5-1.358 | 2.6.10-1.771 | 18. květen, 2004 | Ukončená |
1 | Yarrow | 2.4.19 | 2.4.22-1.2199 | 6. listopad, 2003 | Ukončená |
Fedora Core 1
Fedora Core 1 je první verzí Fedory. Byla vydána 6. listopadu, 2003. Fedora Core 1 je založena na distribuci Red Hat Linux 9 a dodávala se s Linux Kernel verze 2.4.19, a v prostředí GNOME verze 2.4.0-1 a také v prostředí KDE verze 3.1.4.-6. Tato verze byla vydána pod názvem Yarrow. Vývoj této verze je již ukončen.
Fedora Core 2
Datum vydání Fedora Core 2 je 18. března 2004. Jeho názvem je Tettnang. Vývoj této distribuce je rovněž ukončen. Tato distribuce byla první, která obsahovala Linux Kernel verze 2.6. Byla také první, která obsahovala SELinux (Security-Enhanced version of Fedora). Ve Fedoře Core 2 je XFree86 nahrazen novějším a z hlediska licencování méně problematickým X.org.
Fedora Core 3
Fedora Core 3 byla vydána 8. listopadu 2004. Byla uvedena pod názvem Heidelberg. Vývoj této distribuce je ukončen. Ve Fedoře Core 3 Red Hat představil Firefox jako doplněk webového prohlížeče Mozilla.
Fedora Core 4
Fedora Core 4 byla vydána 13. června, 2005. Byla uvedena pod názvem Stentz. Vývoj této distribuce je ukončen. Ve Fedoře Core 4 Red Hat představil Clearlooks jako výchozí motiv. Byla také představena vysoká výkonnost a zabezpečená open-sourcová virtuální struktura Xen.
Fedora Core 5
Fedora Core 5 byla uvedena 20. března, 2006. Jeho název je Bordeaux a tato distribuce je stále podporována. Fedora Core 5 je první distribucí Fedory, která obsahuje mono, a nástroje jako beagle (rozhraní pro rychlé, indexové, vyhledávání); f-spot (photo management utility), a Tomboy. Také představila nový balíček nástrojů pro správu jako například: pup, jednoduché rozhraní pro systémové aktualizace, a pirut, nový balíček manažerů, které nahradili system-config-packages. Další novinkou, kterou Fedora Core 5 představila bylo Fedora Bubbles artwork. Je to také první distribuce Fedory, která neobsahuje dlouho nepřípustný, přesto udržovaný LinuxThreads, který se zachovával kvůli kompatibilitě. LinuxThreads byl nahrazen pomocí Native POSIX Thread Library, proto proměnné prostředí LD ASSUME KERNEL nebude nadále fungovat.
Fedora Core 6
Fedora Core 6 byla uvedena 24. října 2006, pod názvem Zod. Tato distribuce je stále podporována. Ve Fedoře Core 6, používá Fedora Project Fedora DNA artwork. Také představili podporu Compizu (compositing window manager pro X Window System) a AIGLX, program, který umožňuje GL-akcelerované efekty na standardním desktopu. Pro Fedoru je určující, že Fedoru Core 6 používá již přes 2 miliony uživatelů. Obchodní název Zod je odvozena ze jména postavy v archivním dílu komiksu Superman. Fedora Core 6 přišla na trh s Open Office 2.0. Open Office je kancelářský balíček od společnosti Sun. Je volně šiřitelný a jedná se o open source. Může být používán zároveň s MS Office nebo jako alternativa tohoto balíčku společnosti Microsoft. Výchozím webovým prohlížečem je zde Firefox 1.5. Fedora prohlásila, že Zod je mnohem lepší než Fedora Core 5.
Fedora 7
Fedora 7 vyšla 31. května 2007. Největším rozdílem mezi Fedora Core 6 a Fedora 7 je to, že Fedora 7 uvádí spojení repozitářů Core a Extras, proto z jejího názvu zmizí Core a dále se bude jen uvádět Fedora 7. Sedmá distribuce Fedora Core má nový vzhled, přezdívaný „Flying High“. Tento nový motiv byl přijat s menším uznáním než předchozí umělecké styly, nicméně byl akceptován.
Fedora 7 je také první distribucí, která představuje spiny. Spin je vydání Fedory, která se zaměřila na potřeby uživatele. Fedora 7 spins bude obsahovat Live verzi. Live CD umožní uživateli vyzkoušet si tuto distribuci, primárně zaměřenou na desktopy, pracovní stanice a servery, obsahující KDE - K Desktop Environment a všechny doplňkové balíčky. Další důležitou vlastností Fedory 7 je implementace GNOME verze 2.18.
Fedora 8
Fedora 8 vyšla 8. listopadu 2007. Mezi hlavní novinky patří:
- NetworkManager - automaticky rozpozná dostupné sítě a vybere tu nejvhodnější, umožňuje také spravovat bezdrátové sítě a VPN
- PulseAudio - služba, která vám umožní ovládat zvuk pro každou aplikaci samostatně
- Lepší podpora notebooků - nižší spotřeba energie díky vylepšením v jádře, deaktivace některých naplánovaných úloh při práci na baterie, podpora nových WiFi karet
- system-config-firewall – nový nástroj pro nastavení firewallu
- rsyslog - nová služba pro zaznamenávání událostí, nahradil zastaralý a neudržovaný sysklog
Fedora 9
Fedora 9 vyšla 13. května 2008. Mezi hlavní novinky patří:
- Gnome 2.22
- KDE 4
- Firefox 3.0 beta 5
- Šifrovaný /home a možnost zmenšení jiných oddílů během instalace
- Výchozí instalace obsahuje také podporu flashe pomocí balíku swidec a Javy pomocí OpenJDK 6
Fedora 10
Fedora 10 (kódový název Cambridge) vyšla 25. listopadu 2008. Mezi hlavní novinky patří:
- GNOME 2.24, KDE 4.1.2, X.Org 7.4, X Server 1.5, kernel 2.6.27.5+
- grafický start pomocí nástroje Plymouth a kernel modesetting[1]
- X Window System používá evdev[2] a je standardně bez konfiguračního souboru
/etc/X11/xorg.conf
- OpenOffice.org 3.0
Související články
Externí odkazy
- http://www.fedoraproject.org – oficiální stránky projektu
- http://www.fedora.cz Česky – české stránky
- http://www.fedoraforum.org – Fedora Core Support Forum & Community
- http://fedorasolved.org – Fedora Solved
- http://www.fedorafaq.org - Fedora FAQ
- http://fedoraunity.org – aktualizovaná vydání Fedory
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |
Chybná citace Nalezena značka
<ref>
bez příslušné značky <references/>
.