Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Božanov
Z Multimediaexpo.cz
Verze z 3. 4. 2011, 12:20
Obec Božanov se nachází v okrese Náchod, kraj Královéhradecký.
Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 356 obyvatel.
Obec se rozkládá pod Broumovskými stěnami, na samé hranici s Polskou republikou. Dominantou obce a okolní krajiny je strmý vrch Koruna (769 m) v Broumovských stěnách, který poskytuje rozhled na část Broumovské kotliny, polskou Hejšovinu (Szczeliniec) a Bor a za dobrého počasí i na Jeseníky.
Obsah |
Historie
Založení vsi a benediktinské panství
Podle některých badatelů, již v roce 1253 vysadil lokátor Berthold emfyteutickým právem ves tzv. lánového (ulicového) typu, která v pozdějších pramenech ze 14. a 15. století nesla podle zakladatele označení Berthelsdorf, v průběhu 17. století Banzdorf a počínaje 18. stoletím Barzdorf, současný Božanov. Ves je doložena "in originali" až listinou z 15. března 1256, mocí které udělil opat Martin jmenovanému Bertoldovi právo osídlit zdejší lokalitu "sivam Policensem circa Bosanow et circa Stenawam". V první polovině 19. století patřila obec mezi početně největší poddanské vesnice broumovského panství. Benediktini, kteří zde zavedli poměrně prosperující zemědělské a lesní hospodářství. Podle klášterního urbáře z roku 1406 byla poddanská ves Božanov sestavena z 27 lánů, když jeden lán obsahoval 80 korců (cca 23 hektarů) výměry. V tzv. Hesseliově urbáři broumovského kláštera z roku 1677 lze nalézt kolorovaný pohled na zdejší ves a záznam o založení panské myslivny, zajišťující těžbu dřeva z okolních lesů. Tehdy stávalo v Božanově 51 selských statků v dědičném držení, 14 domů s polem a 3 mlýny, přičemž v čp. 1 se nacházela tzv. šolcovna (rychta). Až do počátku 17. století zde existovala benediktinská fara, v průběhu třicetileté války byla místní farnost zrušena a Božanov byl přifařen k sousednímu kostelu v Martínkovicích. V roce 1743 zde byl vystavěn filiální kostel sv. Magdalény a v roce 1790 zde byla nově zřízena dřevěná školní budova. V roce 1784 byla v sousedství založena osada [[Studená (okres Broumov)* Studená (okres Plzeň-sever) - obec v okrese Plzeň-severStudená]] (Kaltwasser), která byla původně samostatnou správní jednotkou. V roce 1833 vykazoval Božanov 272 domů a 1660 obyvatel, o desetiletí později v roce 1843 evidoval stejný počet domů, ale více - 1724 - lidí. Navíc tehdy ještě samostatná osada Studená evidovala k roku 1833 - 13 domů a 93 obyvatel, k r. 1843 - 13 domů a 104 obyvatel. Tím patřila zdejší lokalita nejen mezi početně největší poddanské vesnice broumovského panství (druhá v pořadí za nedalekým Šonovem), ale ze statistického hlediska předčila i některá sídla v kategorii měst (např. Českou Skalici) nebo byla na jejich úrovni (např. Nové Město n. Met.).
Období samosprávy
Počínaje rokem 1850 se Božanov stal samostatnou obcí s vlastním samosprávným úřadem, do jehož kompetence patřila i územní správa sousední osady Studená. Jinak prosperující obec si zároveň udržela zemědělský ráz i po zrušení poddanství v roce 1849. Nástupem průmyslu ve druhé polovině 19. století ale došlo k pozvolnému odlivu místní populace do nově se tvořících sousedních průmyslových aglomerací Broumova a Meziměstí i do vzdáleného zámoří (Chile). Obec Božanov (spolu s osadou Studená) podle soudobých úředních statistik dlouhodobě stagnovala: r. 1850 - 1853, 1869 - 1855, 1880 - 1757, 1890 - 1662, 1900 - 1440, 1910 - 1340, 1921 - 1282 a 1930 - 1176 obyvatel převážně (cca 95 %) německé národnosti a r. 1869 - 309, 1880 - 327, 1890 - 314, 1900 - 306, 1910 - 310, 1921 - 292, 1930 - 305 trvale obydlených domů. Přesto se život v obci nadále rozvíjel běžným tempem. V rce 1875 zde byla postavena nová škola - kamenná budova, roku 1898 zde byla zřízena malá továrna na výrobu zemědělských strojů (fa. Cölestin Ringel), v následujících letech (do r. 1938) bylo v Božanově evidováno celkem 38 drobných živností. Na přelomu let 1913 a 1914 byla do obce zavedena elektřina a v letech 1921 - 1922 byl zřízen obecní vodovod. Dále se v obci nacházely poštovní úřad, pobočka celnice a oddíl finanční stráže, spořitelna a záložna (Reifeisenka), chudobinec a školka. Působily zde spolky místních hasičů, válečných veteránů, myslivců, cvičenců a řada dalších odborových sdružení.
Vývoj od druhé světové války
V říjnu 1938 byl Božanov spolu s celým Broumovskem zabrán Německou říší. V květnu 1945 byl znovu navrácen pod správu Československé republiky a dle rozhodnutí vítězných mocností došlo k organizovanému odsunu místního německého obyvatelstva a ke konfiskaci jeho majetku. Obec byla nově osídlena českými přistěhovalci z vnitrozemí. Byla zde ustavena místní správní komise, v roce 1946 místní národní výbor. Zemědělskou činnost původního klášterního statku převzal státní statek Broumov, který zde zřídil výrobní jednotku. Počet obyvatel i domů se ale opět snížil: 1950 - 599 a 243, 1961 - 553 a 142, 1970 - 453 a 118, 1980 - 347 a 105, 1991 - 309 a 91. Po komunálních volbách 24. 11. 1990 zanikl místní národní výbor a byl zde opět zřízen obecní úřad.
Pamětihodnosti
- Kostel sv. Máři Magdalény postavený v letech 1735 – 1740 (architekt Kilián Ignác Dientzenhofer), hřbitovní gotická brána ze 16. století, kamenné plastiky a kříže
- Socha Panny Marie Immaculaty
- Zemědělský dvůr a výklenková kaplička v horní části obce
- Mariánská studánka s poutní kaplí P. Marie (z r. 1890)
- Statky tzv. Broumovského typu
Galerie
 Křížovatka pod kostelem v Božanově |
 Barokní kostel svaté Máří Magdaleny |
 Interiér kostela svaté Maří Magdalény |
Božanov |
Studená Voda
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |