Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Španělština
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(++) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | + | '''Španělština''' (neboli '''kastilština''') je jedním z nejrozšířenějších světových jazyků. Spadá do kategorie [[Románské jazyky|románských jazyků]]. Španělština je úředním jazykem ve [[Španělsko|Španělsku]], ve většině států [[Jižní Amerika|Jižní]] a [[Střední Amerika|Střední Ameriky]] a v [[Rovníková Guinea|Rovníkové Guineji]], velmi rozšířená je také ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]], na [[Filipíny|Filipínách]] a v mnoha dalších zemích světa. Počet rodilých mluvčích se pohybuje okolo 400 miliónů. | |
| - | '''Španělština''' (neboli '''kastilština''') je jedním z nejrozšířenějších světových jazyků. Spadá do kategorie [[Románské jazyky|románských jazyků]]. Španělština je úředním jazykem ve [[Španělsko|Španělsku]], ve většině států [[Jižní Amerika|Jižní]] a [[Střední Amerika|Střední Ameriky]] a v [[Rovníková Guinea|Rovníkové Guineji]], velmi rozšířená je také ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]], na [[Filipíny|Filipínách]] a v mnoha dalších zemích světa. Počet rodilých mluvčích se pohybuje okolo 400 miliónů. | + | |
== Vznik a vývoj jazyka == | == Vznik a vývoj jazyka == | ||
| Řádka 11: | Řádka 10: | ||
Nejvýraznější [[fonologie|fonologické]] změny oproti latině představují hláskové změny ([[latina|lat.]] ''vi'''t'''a'' → špaň. ''vi'''d'''a'' – ''život'', '''''i'''uventu'''s''''' → '''''j'''uventu'''d''''' – ''mládí''), [[diftongizace]] (''t'''e'''rra'' → ''t'''ie'''rra'' – ''země'') či [[palatalizace]]. | Nejvýraznější [[fonologie|fonologické]] změny oproti latině představují hláskové změny ([[latina|lat.]] ''vi'''t'''a'' → špaň. ''vi'''d'''a'' – ''život'', '''''i'''uventu'''s''''' → '''''j'''uventu'''d''''' – ''mládí''), [[diftongizace]] (''t'''e'''rra'' → ''t'''ie'''rra'' – ''země'') či [[palatalizace]]. | ||
| - | |||
| + | [[Soubor:Eñe on keyboard - blue.jpg|thumb|left|200px|Hláska „ñ“ na španělské klávesnici.]] | ||
== Charakteristika jazyka == | == Charakteristika jazyka == | ||
=== Abeceda a výslovnost === | === Abeceda a výslovnost === | ||
| Řádka 88: | Řádka 87: | ||
== Gramatika == | == Gramatika == | ||
| - | [[Soubor:Dialectos del castellano en España.png| | + | [[Soubor:Dialectos del castellano en España.png|thumb|240px|Mapa [[Nářečí|dialektů]] španělštiny ve [[Španělsko|Španělsku]].]] |
Španělština rozlišuje pouze 2 [[Mluvnický rod|mluvnické rody]]: mužský a ženský. [[Sloveso|Slovesný]] systém je poměrně bohatý; kromě [[Oznamovací způsob|indikativu]] (''indicativo'') má široké použití [[subjunktiv]] (''subjuntivo''). | Španělština rozlišuje pouze 2 [[Mluvnický rod|mluvnické rody]]: mužský a ženský. [[Sloveso|Slovesný]] systém je poměrně bohatý; kromě [[Oznamovací způsob|indikativu]] (''indicativo'') má široké použití [[subjunktiv]] (''subjuntivo''). | ||
| Řádka 314: | Řádka 313: | ||
== Nářečí španělštiny == | == Nářečí španělštiny == | ||
| - | |||
Španělština je jazyk rozšířený po celém světě, a proto existuje řada [[nářečí]] španělštiny, mezi nimiž mohou být dosti výrazné rozdíly. Rozlišujeme následující nejvýznamnější nářečí španělštiny: | Španělština je jazyk rozšířený po celém světě, a proto existuje řada [[nářečí]] španělštiny, mezi nimiž mohou být dosti výrazné rozdíly. Rozlišujeme následující nejvýznamnější nářečí španělštiny: | ||
=== Evropa === | === Evropa === | ||
| - | [[Soubor:Knowledge Spanish EU map.png| | + | [[Soubor:Knowledge of Spanish EU map.png|thumb|240px|Mapa rozšíření španělštiny v [[EU|Evropské Unii]].]] |
* Nářečí andaluské (''Dialecto andaluz'') | * Nářečí andaluské (''Dialecto andaluz'') | ||
* Nářečí churro (''Dialecto churro'') | * Nářečí churro (''Dialecto churro'') | ||
| Řádka 326: | Řádka 324: | ||
=== Amerika === | === Amerika === | ||
| - | [[Soubor: | + | [[Soubor:Spanish spoken at home in the United States.png|thumb|240px|Mapa rozšíření španělštiny v USA]] |
<div><span style="width: 2.8em; display: inline-block; text-align: center;"><span style="width: 2.4em; display: inline-block; text-align: center; border: 1px solid #808080; background-color: #000080;"> </span></span> Více než 28% lidí mluví doma španělsky anebo zde žije více než 35 % hispánců.</div> | <div><span style="width: 2.8em; display: inline-block; text-align: center;"><span style="width: 2.4em; display: inline-block; text-align: center; border: 1px solid #808080; background-color: #000080;"> </span></span> Více než 28% lidí mluví doma španělsky anebo zde žije více než 35 % hispánců.</div> | ||
<div><span style="width: 2.8em; display: inline-block; text-align: center;"><span style="width: 2.4em; display: inline-block; text-align: center; border: 1px solid #808080; background-color: #0000ff;"> </span></span> Více než 12,2% lidí mluví doma španělsky. {{Nowrap|(Průměr USA.)}}</div> | <div><span style="width: 2.8em; display: inline-block; text-align: center;"><span style="width: 2.4em; display: inline-block; text-align: center; border: 1px solid #808080; background-color: #0000ff;"> </span></span> Více než 12,2% lidí mluví doma španělsky. {{Nowrap|(Průměr USA.)}}</div> | ||
| Řádka 350: | Řádka 348: | ||
=== Afrika === | === Afrika === | ||
| - | [[Soubor:LocationEquatorialGuinea.png| | + | [[Soubor:LocationEquatorialGuinea.png|thumb|240px|Mapa [[Rovníková Guinea|Rovníkové Guineii]] – jediný španělsky mluvící africký stát.]] |
* Ceutská španělština (''Español ceutí'') | * Ceutská španělština (''Español ceutí'') | ||
* Melillská španělština (''Español melillense'') | * Melillská španělština (''Español melillense'') | ||
Verze z 26. 9. 2021, 09:40
Španělština (neboli kastilština) je jedním z nejrozšířenějších světových jazyků. Spadá do kategorie románských jazyků. Španělština je úředním jazykem ve Španělsku, ve většině států Jižní a Střední Ameriky a v Rovníkové Guineji, velmi rozšířená je také ve Spojených státech, na Filipínách a v mnoha dalších zemích světa. Počet rodilých mluvčích se pohybuje okolo 400 miliónů.
Obsah |
Vznik a vývoj jazyka
Jazyky Pyrenejského poloostrova se většinou vyvinuly z lidové latiny římských provincií Hispania Citerior a Hispania Ulterior. Po vpádu Arabů v 8. století se ustavily dva regiony s oblišným jazykovým vývojem: jižní Al-Andalus hovořil dialekty ovlivněnými arabštinou, které jsou shrnovány pod pojem mozarabština, zatímco na křesťanském severu, ovlivněném gótskou kulturou, se kromě kastilštiny postupně vyvinula katalánština, asturština, aragonština a galicijština.
Původní kastilský dialekt vznikal v raném středověku v oblasti mezi Burgosem a Kantábrií, ovlivňován jednak arabštinou od jihu, jednak baskičtinou od severovýchodu. Po celém poloostrově se rozšířil díky reconquistě. V 15. století, během procesu sjednocení španělských království, vydal Antonio de Nebrija v Salamance svůj spis Grammatica. Jde o první pojednání o kastilské gramatice a zároveň o první gramatiku vulgárního (lidového) jazyka v Evropě. Nejstarším textem v kastilštině jsou pak Glosas Emilianenses, sepsané baskickými mnichy.
Od doby vlády Karla I. v 16. století je pro kastilštinu používán častěji název španělština (jakožto jazyk, jímž se domluví všichni obyvatelé sjednocených španělských království). Přes různé polemiky, které s různou silou trvají dodnes, uvádí Slovník španělského jazyka Královské akademie výrazy kastilština a španělština jakožto synonyma.
Nejvýraznější fonologické změny oproti latině představují hláskové změny (lat. vita → špaň. vida – život, iuventus → juventud – mládí), diftongizace (terra → tierra – země) či palatalizace.
Charakteristika jazyka
Abeceda a výslovnost
Španělština se zapisuje latinkou, ke které se přidává znak ñ; používají se spřežky ch a ll. Španělská abeceda tak v současné době sestává z 29 písmen:
A, B (be), C (ce), CH (che), D (de), E, F (efe), G (ge), H (hache), I (i latina), J (jota), K (ka), L (ele), LL (elle), M (eme), N (ene), Ñ (eñe), O, P (pe), Q (cu), R (erre), S (ese), T (te), U, V (uve), W (uve doble / doble u), X (equis), Y (i griega), Z (zeta).
Přízvučné samohlásky se označují čárkou (á, é, í, ó, ú); nečtou se dlouze, ale při výslovnosti se na ně klade důraz, tzv. akcent. Přízvuk se označuje pouze tehdy, je-li nepravidelný, tj. nestojí li na předposlední slabice, resp. na poslední slabice ve slovech zakončených na souhlásku kromě n a s. Při výslovnosti platí, že ch se vždy čte jako /č/, j se čte vždy jako /ch/, c+a, o, u se čte vždy jako /ka,ko,ku/, c+e, i se čte vždy jako /θe, θi/, g+a,o,u se čte vždy jako /ga,go,gu/, g+e, i se čte vždy jako /che,chi/, gua, guo se čte vždy jako /gua, guo/, gui, gue se čte vždy jako /gi,ge/, h se nikdy nečte, qu se čte vždy jako /k/ a z se nevyslovuje.
Dříve se používala i tzv. cedilla (pro písmeno ç), která se dodnes používá např. ve francouzštině či turečtině.
Americká španělština se liší užitím písmena „x“, jež pochází z indiánských jazyků v Mexiku a čte se podobně jako české [š]. Název Mexiko vychází ze jména jedné domorodé skupiny, jíž byli Mexikové (čteno [Mešikové]). Vlivem dalších hláskotvorných změn se dnes Mexiko vyslovuje jako [Méchiko], Mexičané někdy dokonce používají zápis Mejico, který odpovídá pravidlům současné španělské fonetiky. Ve starších písemných pramenech se setkáváme s písmenem „x“, čteným jako [ch] (například Don Quixote místo Don Quijote) – toto pravidlo je však již archaické. Písmeno „x“ se pak čte jako /š/ při přepisu výrazů původních latinskoamerických kultur (např. slovo „Xaman“ pochází z mayštiny a čte se [šaman], jde o ekvivalent slova „sever“, důležitý pojem v mayském rituálním náboženství).
| Písmeno | Název | Výslovnost (IPA) | Česky | Alofony |
|---|---|---|---|---|
| a | a | [a] | "a" | |
| b | be | [b] | "b", "v" | [β], [p] |
| c | ce | [k]; [θ]/[s] | "k", "s" | |
| ch | che | [tʃ] | "č" | |
| d | de | [d] | "d" | [ð] |
| e | e | [e] | "e" | [ɜ] |
| f | efe | [f] | "f" | |
| g | ge | [g]; [x] | "g", "ch" | [ɣ] |
| h | hache | — | — | |
| i | i | [i] | "y", "j" | [j], [ʝ] |
| j | jota | [x] | "ch" | |
| k | ka | [k] | "k" | |
| l | ele | [l] | "l" | |
| ll | elle | [ʎ]~[ʝ] | "ľ~j" ("ď ") | |
| m | eme | [m] | "m" | |
| n | ene | [n] | "n" | [m] |
| ñ | eñe | [ɲ] | "ň" | |
| o | o | [o] | "o" | [ɔ] |
| p | pe | [p] | "p" | |
| qu | cu | [k] | "k" | |
| r | erre | [r], [ɾ] | "r", "rr" | |
| s | ese | [s] | "s" | |
| t | te | [t] | "t" | |
| u | u | [u] | "u" | [w] |
| v | uve | [b] | "b", "v" | [β] |
| w | uve doble, doble u | [gw] | "gv" | |
| x | equis | [ks] | "ks" | [s] |
| y | i griega | [i], [ʝ] | "y", "j" ("ď ") | [j] |
| z | zeta | [ɵ]/[s] | "s" |
Gramatika
Španělština rozlišuje pouze 2 mluvnické rody: mužský a ženský. Slovesný systém je poměrně bohatý; kromě indikativu (indicativo) má široké použití subjunktiv (subjuntivo).
Členy
| Člen | Určitý | Neurčitý | ||
|---|---|---|---|---|
| | | | | |
| Mužský rod | | | | |
| Ženský rod | | | | |
| Střední rod | | | | |
Unos, unas se nepoužívá ve smyslu neurčitého členu, ale znamená několik (unos hombres = několik mužů).
Zájmena
| Osoba | singular | plural |
|---|---|---|
| 1. osoba | yo | nosotros/nosotras |
| 2. osoba | tú | vosotros/vosotras |
| 3. osoba | él/ella/ello | ellos/ellas |
| onkání | usted | ustedes |
Číslovky
| 1 | uno/una | 11 | once | 10 | diez |
|---|---|---|---|---|---|
| 2 | dos | 12 | doce | 20 | veinte |
| 3 | tres | 13 | trece | 30 | treinta |
| 4 | cuatro | 14 | catorce | 40 | cuarenta |
| 5 | cinco | 15 | quince | 50 | cincuenta |
| 6 | seis | 16 | dieciséis | 60 | sesenta |
| 7 | siete | 17 | diecisiete | 70 | setenta |
| 8 | ocho | 18 | dieciocho | 80 | ochenta |
| 9 | nueve | 19 | diecinueve | 90 | noventa |
| 0 | cero | 100 | cien | 1000 | mil |
| 200 | doscientos | 500 | quinientos | 1 000 000 | un millón |
Slovesa
Sloveso být
Španělština používá více sloves ve významu být:
- ser popisující vlastnost nebo ve významu být (na stálo),
- estar popisující současný stav nebo ve významu nacházet se (na určitém místě),
- hay ve významu nacházet se (na neurčitém místě).
| Osoba | ser (být) | estar (nacházet se) |
|---|---|---|
| 1. os. sg. | soy | estoy |
| 2. os. sg. | eres | estás |
| 3. os. sg. | es | está |
| 1. os. pl. | somos | estámos |
| 2. os. pl. | sois | estáis |
| 3. os. pl. | son | están |
Časování sloves v přítomném čase
Pravidelná slovesa (s koncovkami -ar, -er, -ir)
| Osoba | saludar (zdravit) | comer (jíst) | vivir (žít) |
|---|---|---|---|
| 1. os. sg. | saludo | como | vivo |
| 2. os. sg. | saludas | comes | vives |
| 3. os. sg. | saluda | come | vive |
| 1. os. pl. | saludamos | comemos | vivimos |
| 2. os. pl. | saludáis | coméis | vivís |
| 3. os. pl. | saludan | comen | viven |
Nářečí španělštiny
Španělština je jazyk rozšířený po celém světě, a proto existuje řada nářečí španělštiny, mezi nimiž mohou být dosti výrazné rozdíly. Rozlišujeme následující nejvýznamnější nářečí španělštiny:
Evropa
- Nářečí andaluské (Dialecto andaluz)
- Nářečí churro (Dialecto churro)
- Španělština z Kanárských ostrovů (Español canario)
- Nářečí murcijské (Dialecto murciano)
- Nářečí extremadurské (Extremeńo)
Amerika
- Amazonská španělština (Español amazónico)
- Andská španělština (Español andino)
- Španělština z centrální Bolívie (Español camba)
- Chilská španělština (Español chileno)
- Španělština ze souostroví Chiloé v Chile (Español chilote)
- Karibská španělština (Español caribeño); může být dále členěno
- Středokolumbijská španělština (Español cundiboyacense)
- Španělština z provincie Antioqueño v Kolumbii (Español antioqueño)
- Španělština z provincií Santander a Norte de Santander v Kolumbii (Español santandereano-tachirense)
- Laplatská španělština (Español rioplatense)
- Španělština z oblasti Los Llanos (Español llanero)
- Mexická španělština (Español mexicano)
- Paraguayská španělština (Español paraguayo)
- Peruánská španělština (Castellano)
- Španělština ze severoperuánského pobřeží (Español peruano ribereño)
- Rovníková španělština (Español ecuatorial)
- Středoamerická španělština (Español centroamericano)
- Yucatanská španělština (Español yucateco)
Afrika
- Ceutská španělština (Español ceutí)
- Melillská španělština (Español melillense)
- Španělština z El Rifu (Español rifeño)
- Marocká španělština (Español marroquí)
- Saharská španělština (Español saharauí)
- Rovníkoguinejská španělština (Español ecuatoguineano)
Asie
- Filipínská španělština (Español filipino)
Rozšíření jazyka ve světě
| Stát | Počet mluvčích (v mil.) |
|---|---|
| Mexiko | 102,255 |
| Spojené státy americké | 62,137 |
| Španělsko | 45,061 |
| Kolumbie | 44,531 |
| Argentina | 39,248 |
| Venezuela | 26,021 |
| Peru | 23,191 |
| Chile | 15,795 |
| Guatemala | 14,325 |
| Filipíny | 12,130 |
| Kuba | 11,285 |
| Ekvádor | 10,946 |
| Dominikánská republika | 8,850 |
| Honduras | 7,267 |
| Bolívie | 7,010 |
| Salvador | 6,859 |
| Nikaragua | 5,503 |
| Paraguay | 4,737 |
| Kostarika | 4,220 |
| Portoriko (součást USA) | 4,017 |
| Uruguay | 3,442 |
| Panama | 3,108 |
| Kanada | 1,249 |
| Brazílie | 1,015 |
| Maroko | 0,961 |
| Rovníková Guinea | 0,447 |
| Tučně zvýrazněny státy, kde je španělština úředním jazykem. | |
Externí odkazy
- Stránky se základy španělské gramatiky a cvičeními pro samouky
- Studijní materiál ke španělštině
- Výkladový slovník Real Academia Española
- Digitalizovaná edice učebnic „Snadno a rychle“ z počátku 20. století včetně učebnice španělštiny
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |