V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Vladimir Kovaljonok

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 7. 1. 2010, 12:47

Vladimír Vasiljevič Kovaljonok, rusky: Ковалёнок Владимир Васильевич, (* 3. března 1942, vesnička Běloje, Minská oblast Běloruské SSR, dnes Bělorusko), je sovětský kosmonaut běloruské národnosti.

Obsah

Život

Mládí a výcvik

Narodil se ve vesničce ukryté hluboko v lesích. Během války byla zničena, Kovaljonokovým zůstala jen zemljanka. Po válce nastal hlad, narodil se mu bratříček Vasilij, ale otec kamsi zmizel. Vladimír se musel o bratra starat sám s matkou. Do školy chodil pěšky 14km, občas se svezl na koni. Ale učení jej bavilo a školu ukončil se zlatou medailí a odhodláním dostat se do vesmíru. V den, kdy měl odjet studovat na leningradskou vojenskou lékařskou akademii, se rozhodl jinak a odjel na balašovské vojenské letecké učiliště. Chtěl se stát kosmonautem víc, než lékařem. Po vyučení nastoupil k dopravnímu vojenskému letectvu, stal se leteckým instruktorem výsadkové služby, nalétal přes 1600 hodin. Až v roce 1967 jej přijali do oddílu připravujících se kosmonautů. A celých deset let byl ve Hvězdném městečku, připravoval se na svůj první let. V týmu byl registrován od 7.5.1967 do 23.6.1984.

Lety do vesmíru

V roce 1977 byl jmenován velitelem Sojuzu 25, ale let společně s Rjuminem se jim nepovedl, nedokázali se spojit se stanicí Saljut 6 a předčasně se vrátili k Zemi. Ve výcviku zůstal, byl jmenován dvojníkem Romaněnka a pak i Džanibekova.

Za rok dostal novou příležitost s Sojuzem 29. Letěl opět z Bajkonuru s Ivančenkovem, na Saljut 6 se dostali a společně pracovali s několika posádkami, které se zde vystřídaly na jiných lodích. Šlo o program Interkosmos. Dolů odletěl se Sojuzem 31 po pěti měsících na stanici.

Po této zdařilé expedici letěl potřetí v roce 1981, v Sojuzu T-4 s ním byl kosmonaut Savinych, opět pracovali na orbitální stanici Saljut 6 s řadou mezinárodních posádek, které se zde postupně měnily. Po dvou měsících se vrátil k Zemi.

Po letech

Od roku 1990 byl zástupcem náčelníka na Akademii generálního štábu v Moskvě . V roce 1992 byl již generál-plukovník. Od července 1992 do června 2002 byl velitelem Vojenské letecké akademie Žukovského[1].

Literatura

  • CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha : Práce, 1982. Kapitola Vladimír Vosiljevič Kovaljonok, s. 127.
  • CODR, Milan. O kosmických dnech a nocích. Praha : Práce, 1987.

Externí odkazy



Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.