V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

William Anders

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 17. 10. 2010, 16:23


William Alison Anders (* 17. října 1933, Hongkong, Čína) byl americký astronaut z letu Apolla 8.

Obsah

Život

Škola a výcvik

Studoval na námořní akademii USA (United States Naval Academy). V roce 1962 získal titul inženýra v oboru atomové fyziky na technologickém institutu amerického letectva (Air Force Institute of Technology). Mezi astronauty přišel ve třetí skupině jen o pár měsíců později v roce 1963 s bohatou praxí pilota. Byl jmenován do záložní posádky Gemini 11.

Let do vesmíru

William Anders se zúčastnil první pilotované mise k Měsíci. Letěl ve trojici jako nejmladší člen posádky spolu s Frankem Bormanem a Jamesem Lovellem v Apollu 8, které odstartovalo z mysu Canaveral na Floridě. Vykonával funkci velitele lunárního modulu, který ovšem u lodě vůbec neměli. Jednalo se o nácvik pozdějšího letu s přistáním na Měsíci. Měsíc desetkrát obletěli a po šesti dnech se v pořádku vrátili k Zemi a přistáli na hladině Tichého oceánu.

Následovalo po letu

Zůstal ještě krátce ve výcviku a byl jmenován do záložní posádky Apolla 11. V září roku 1969 se rozhodl plukovník Anders z letectva USA odejít. V letech 1969-1973 pracoval ve Washingtonu v Národní radě pro letectví a kosmické lety (National Aeronautics and Space Council). V letech 1973-1976 byl ředitelem Komise pro atomovou energii. V roce 1976 byl jmenován velvyslancem USA v Norsku. Od října 1977 byl generálním manažérem oddělení atomové energie u společnosti General Electric (General Dynamics Corp., Nuclear Energy Products Div.). V roce 1989 pracoval u firmy Textron, Inc. Roku 2003 se vrátil do NASA v Houstonu už jako generál v záloze. Je ženatý a má šest dětí. V roce 2004 byl v Ohiu zapsán do National Aviation Hall of Fame (Národní letecká síň slávy).

Literatura

  • CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha : Práce, 1982. Kapitola William Alison Anders, s. 255.

Externí odkazy