V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Harrachov

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (+ Typo)
(++)
 
Řádka 1: Řádka 1:
-
{| class="wikitable" border="1" width="388" align="right"
+
{| class="wikitable" border="1" width="382" align="right"
| style="background: lightgrey;" align="center" | '''Město – Harrachov'''
| style="background: lightgrey;" align="center" | '''Město – Harrachov'''
|-
|-
| [[Soubor:Harrachov - panorama z góry.JPG|border|center|280px|Panorama Harrachova (2007)]]
| [[Soubor:Harrachov - panorama z góry.JPG|border|center|280px|Panorama Harrachova (2007)]]
|-
|-
-
| <googlemap width="380" height="300" type=satellite zoom="15" lat="50.776538" lon="15.424432"></googlemap>
+
| {{#widget:Iframe |url=https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m14!1m8!1m3!1d6800.149088277151!2d15.420438917457098!3d50.7764288!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x470ecf7b81c3077d%3A0x240456e6969aeb92!2zTcSbc3Rza8O9IMOaxZlhZCBIYXJyYWNob3Y!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1592644010112!5m2!1scs!2scz
 +
|width=374 |height=320 |border=0 }}
|-
|-
| style="text-align: center;" | Souřadnice – 50°46'35.5"N , 15°25'28.0"E
| style="text-align: center;" | Souřadnice – 50°46'35.5"N , 15°25'28.0"E
-
|}'''Harrachov''' (německy: ''Harrachsdorf'') je [[město]] a horské letovisko v [[Krkonoše|Krkonoších]]. Rozkládá se pod [[Čertova hora|Čertovou horou]] v údolí říčky [[Mumlava|Mumlavy]]. Administrativně spadá pod [[okres Semily]] v [[Liberecký kraj|Libereckém kraji]]. Území města přímo sousedí s&nbsp;[[Polsko|Polskem]], s nímž je spojeno [[silnice I/10|silnicí I/10]].  
+
|}
 +
'''Harrachov''' (německy: ''Harrachsdorf'') je [[město]] a horské letovisko v [[Krkonoše|Krkonoších]]. Rozkládá se pod [[Čertova hora|Čertovou horou]] v údolí říčky [[Mumlava|Mumlavy]].<br />Administrativně spadá pod [[okres Semily]] v [[Liberecký kraj|Libereckém kraji]]. Území města přímo sousedí s&nbsp;[[Polsko|Polskem]], s nímž je spojeno [[silnice I/10|silnicí I/10]].  
Město se skládá ze čtyř částí: vlastního Harrachova, [[Mýtiny|Mýtin]], [[Nový Svět (Harrachov)|Nového Světa]] a [[Ryžoviště (Harrachov)|Ryžoviště]].  
Město se skládá ze čtyř částí: vlastního Harrachova, [[Mýtiny|Mýtin]], [[Nový Svět (Harrachov)|Nového Světa]] a [[Ryžoviště (Harrachov)|Ryžoviště]].  
* Ke dni 1. 1.&nbsp;2017 zde žilo 1 456 obyvatel.  
* Ke dni 1. 1.&nbsp;2017 zde žilo 1 456 obyvatel.  
 +
* Ke dni 1. 1.&nbsp;2020 zde žilo '''1 396''' obyvatel.
== Historie ==
== Historie ==
-
Na místě dnešního Harrachova byla v 17. století založena [[Vesnice|ves]] ''Dörfl'', která byla v 18. století přejmenována podle majitelů místního panství na ''Harrachov''. Harrachové, původně český šlechtický rod, odvozuje své jméno od místa v jižních Čechách (''de Horach''). Obživou&nbsp;místních obyvatel byla tehdy tradiční [[sklo|sklářská výroba]], která v okolí Harrachova existuje od 14. století. Dnešní harrachovská [[sklárna]] Novosad byla založena již v roce 1712 a je druhou nejstarší sklárnou v [[Česko|Česku]]. Sklárna patřila až do roku [[1946]] rodu Harrachů, potom ji převzal stát, od kterého ji v roce [[1993]] odkoupil soukromý majitel. Harrachov v dnešních hranicích vznikl v 50. letech 20. století, kdy k němu byl připojen ''Nový Svět'', ''Rýžoviště'' a (před [[14. únor]]em [[1959]])<ref>http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=5759</ref><ref>http://geography.upol.cz/oldwww/geography/acta/07/07_02.pdf</ref> [[Polsko|polské]] (respektive [[Slezsko|slezské]]) ''Mýtiny''.
+
Na místě dnešního Harrachova byla v 17. století založena [[Vesnice|ves]] ''Dörfl'', která byla v 18. století přejmenována podle majitelů místního panství na ''Harrachov''. Harrachové, původně český šlechtický rod, odvozuje své jméno od místa v jižních Čechách (''de Horach''). Obživou&nbsp;místních obyvatel byla tehdy tradiční [[sklo|sklářská výroba]], která v okolí Harrachova existuje od 14. století. Dnešní harrachovská [[sklárna]] Novosad byla založena již v roce 1712 a je druhou nejstarší sklárnou v [[Česká republika|Česku]]. Sklárna patřila až do roku [[1946]] rodu Harrachů, potom ji převzal stát, od kterého ji v roce [[1993]] odkoupil soukromý majitel. Harrachov v dnešních hranicích vznikl v&nbsp;50.&nbsp;letech 20. století, kdy k němu byl připojen ''Nový Svět'', ''Rýžoviště'' a (před [[14. únor]]em [[1959]])<ref>http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=5759</ref><ref>http://geography.upol.cz/oldwww/geography/acta/07/07_02.pdf</ref> [[Polsko|polské]] (respektive [[Slezsko|slezské]]) ''Mýtiny''.
== Současnost ==
== Současnost ==
Řádka 20: Řádka 23:
== Lyžařské středisko ==
== Lyžařské středisko ==
-
[[Zimní sporty]] se v Harrachově začaly provozovat brzy poté, co [[hrabě]] [[Jan Harrach]] přivezl do [[Čechy|Čech]] první [[lyže]] (v&nbsp;19.&nbsp;století). V roce [[1908]] byl založen „Spolek zimních sportů“. První [[Čerťák|skokanské můstky]], které Harrachov tolik proslavily, vznikly v roce [[1920]]. V roce [[1923]] se v Harrachově konaly první mezinárodní lyžařské závody, kterých se zúčastnili nejlepší lyžaři z mnoha zemí [[Evropa|Evropy]], i z [[Spojené státy americké|USA]]. Od roku [[1954]] se konají Mezinárodní lyžařské závody již pravidelněji. V roce [[1980]] byl skokanský a běžecký areál zrekonstruován, přičemž byl postaven nejvyšší lyžařský můstek - mamutí můstek K-185. V 90. letech byla zrekonstruována [[Lanová dráha|lanovka]] na Čertovu horu. Lanovka nabízí 130 čtyřmístných sedaček a projížďku dlouhou 1303 metrů, kterou urazí za 8,7 minut. Z dolní stanice (665 m n. m.) překonává převýšení 357 metrů. Přepravní kapacita je 1782 osob za hodinu.<ref>[http://www.lanovka-harrachov.cz Lanovka Harrachov]</ref> Mezi nejnovější turistické atrakce patří například bobová dráha.
+
[[Zimní sporty]] se v Harrachově začaly provozovat brzy poté, co [[hrabě]] [[Jan Harrach]] přivezl do [[Čechy|Čech]] první [[lyže]] (v&nbsp;19.&nbsp;století). V roce [[1908]] byl založen „Spolek zimních sportů“. První [[Čerťák|skokanské můstky]], které Harrachov tolik proslavily, vznikly v roce [[1920]]. V roce [[1923]] se v Harrachově konaly první mezinárodní lyžařské závody, kterých se zúčastnili nejlepší lyžaři z mnoha zemí [[Evropa|Evropy]], i z [[Spojené státy americké|USA]]. Od roku [[1954]] se konají Mezinárodní lyžařské závody již pravidelněji. V roce [[1980]] byl skokanský a běžecký areál zrekonstruován, přičemž byl postaven nejvyšší lyžařský můstek - mamutí můstek K-185. V 90. letech byla zrekonstruována [[Lanová dráha|lanovka]] na Čertovu horu. Lanovka nabízí 130 čtyřmístných sedaček a projížďku dlouhou 1&nbsp;303 metrů, kterou urazí za 8,7 minut. Z dolní stanice (665 m n. m.) překonává převýšení 357&nbsp;metrů. Přepravní kapacita je 1782 osob za hodinu.<ref>[http://www.lanovka-harrachov.cz Lanovka Harrachov]</ref> Mezi nejnovější turistické atrakce patří například bobová dráha.
== Památky ==
== Památky ==

Aktuální verze z 20. 6. 2020, 09:16

Město – Harrachov
Panorama Harrachova (2007)
Souřadnice – 50°46'35.5"N , 15°25'28.0"E

Harrachov (německy: Harrachsdorf) je město a horské letovisko v Krkonoších. Rozkládá se pod Čertovou horou v údolí říčky Mumlavy.
Administrativně spadá pod okres Semily v Libereckém kraji. Území města přímo sousedí s Polskem, s nímž je spojeno silnicí I/10.

Město se skládá ze čtyř částí: vlastního Harrachova, Mýtin, Nového Světa a Ryžoviště.

  • Ke dni 1. 1. 2017 zde žilo 1 456 obyvatel.
  • Ke dni 1. 1. 2020 zde žilo 1 396 obyvatel.

Historie

Na místě dnešního Harrachova byla v 17. století založena ves Dörfl, která byla v 18. století přejmenována podle majitelů místního panství na Harrachov. Harrachové, původně český šlechtický rod, odvozuje své jméno od místa v jižních Čechách (de Horach). Obživou místních obyvatel byla tehdy tradiční sklářská výroba, která v okolí Harrachova existuje od 14. století. Dnešní harrachovská sklárna Novosad byla založena již v roce 1712 a je druhou nejstarší sklárnou v Česku. Sklárna patřila až do roku 1946 rodu Harrachů, potom ji převzal stát, od kterého ji v roce 1993 odkoupil soukromý majitel. Harrachov v dnešních hranicích vznikl v 50. letech 20. století, kdy k němu byl připojen Nový Svět, Rýžoviště a (před 14. únorem 1959)[1][2] polské (respektive slezské) Mýtiny.

Současnost

Sklárna a kaple sv. Alžběty v Harrachově-Novém Světě

Po pádu komunismu v roce 1989 se v Harrachově začal velmi prudce rozvíjet turistický ruch. Bylo vystavěno a otevřeno obrovské množství nových ubytovacích a stravovacích zařízení všeho druhu. Místní sklárna se stala současně také turistickou atrakcí - pořádají se různé prohlídky ukazující metody výroba skla. V areálu sklárny vznikl také malý pivovar.

Lyžařské středisko

Zimní sporty se v Harrachově začaly provozovat brzy poté, co hrabě Jan Harrach přivezl do Čech první lyže (v 19. století). V roce 1908 byl založen „Spolek zimních sportů“. První skokanské můstky, které Harrachov tolik proslavily, vznikly v roce 1920. V roce 1923 se v Harrachově konaly první mezinárodní lyžařské závody, kterých se zúčastnili nejlepší lyžaři z mnoha zemí Evropy, i z USA. Od roku 1954 se konají Mezinárodní lyžařské závody již pravidelněji. V roce 1980 byl skokanský a běžecký areál zrekonstruován, přičemž byl postaven nejvyšší lyžařský můstek - mamutí můstek K-185. V 90. letech byla zrekonstruována lanovka na Čertovu horu. Lanovka nabízí 130 čtyřmístných sedaček a projížďku dlouhou 1 303 metrů, kterou urazí za 8,7 minut. Z dolní stanice (665 m n. m.) překonává převýšení 357 metrů. Přepravní kapacita je 1782 osob za hodinu.[3] Mezi nejnovější turistické atrakce patří například bobová dráha.

Památky

Kostel sv. Václava v Harrachově

Vzdálenosti

Harrachov leží:

Doprava

Harrachovskou částí Nový Svět prochází významná a frekventovaná silnice I. třídy č. 10 Praha-Turnov-Harrachov, která je z Prahy do Turnova dálnicí D10. V lesích, 3 km severně nad Harrachovem, najdeme důležitý hraniční přechod Harrachov-Jakuszyce. V lokalitě „Na Mýtě“ při soutoku Jizery a Mumlavy se tato silnice křižuje se silnicí I. třídy č. 14 v trase Liberec - Jablonec nad Nisou - Tanvald - Rokytnice nad Jizerou - Vrchlabí - Trutnov - Úpice - Náchod - Nové Město nad Metují - Dobruška - Rychnov nad Kněžnou - Vamberk - Ústí nad Orlicí - Česká Třebová - Anenská Studánka.

Železniční dopravu reprezentuje železnice Tanvald-Harrachov, dříve ozubnicová, které v 90. letech minulého století vážně hrozilo zrušení. Dne 28. 8. 2010 byla znovuzprovozněna železniční trať do železniční stanice Szklarska Poręba Górna, prvního pravidelně provozovaného tarifního bodu na území Polské republiky[5]. Na takto zprovozněném úseku železniční tratě se nachází jedna mezilehlá železniční stanice, a to dvoukolejná výhybna Jakuszyce jakožto nejvýše položená železniční stanice na území Polské republiky, a dále rovněž železniční zastávka Szklarska Poręba Huta.

Hromadnou dopravu zajišťují především autobusy. Na harrachovském autobusovém nádraží končí svou trasu mnoho dálkových i místních linek. Od vlakového nádraží (které se nachází v lesích, skoro 4 km od centra města), přes Nový Svět a centrum Harrachova do Rýžoviště jezdí v letní a v zimní sezóně městská autobusová linka.

Obsah

Partnerská města

Velká Galerie

Reference

  1. http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=5759
  2. http://geography.upol.cz/oldwww/geography/acta/07/07_02.pdf
  3. Lanovka Harrachov
  4. Toulavá kamera 1, str. 68, ISBN 80-7316-228-8
  5. Jana Švecová. Vlakem do Sklářské Poreby a Jelení Hory. Zubačka konečně překonala polskou bariéru. Liberecký deník.cz [online]. 2010-09-03 [cit. 2010-12-09]. Dostupné online.  

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Harrachov
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Harrachov
Město Harrachov

Harrachov • Mýtiny • Nový Svět • Ryžoviště

  Města a obce okresu Semily  

Bělá • Benecko • Benešov u Semil • Bozkov • Bradlecká Lhota • Bukovina u Čisté • Bystrá nad Jizerou • Čistá u Horek • Háje nad Jizerou • Harrachov • Holenice • Horka u Staré Paky • Horní Branná • Hrubá Skála • Chuchelna • Jablonec nad Jizerou • Jesenný • Jestřabí v Krkonoších • Jilemnice • Kacanovy • Karlovice • Klokočí • Košťálov • Kruh • Ktová • Levínská Olešnice • Libštát • Lomnice nad Popelkou • Loučky • Martinice v Krkonoších • Mírová pod Kozákovem • Modřišice • Mříčná • Nová Ves nad Popelkou • Ohrazenice • Olešnice • Paseky nad Jizerou • Peřimov • Poniklá • Přepeře • Příkrý • Radostná pod Kozákovem • Rakousy • Rokytnice nad Jizerou • Roprachtice • Rovensko pod Troskami • Roztoky u Jilemnice • Roztoky u Semil • Semily • Slaná • Stružinec • Studenec • Svojek • Syřenov • Tatobity • Troskovice • Turnov • Veselá • Víchová nad Jizerou • Vítkovice • Všeň • Vyskeř • Vysoké nad Jizerou • Záhoří • Žernov