V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Dolín

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(++)
 
Řádka 18: Řádka 18:
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Dolín| position=right |lat_deg=50 |lat_min=15 |lat_sec=8 |lon_deg=14 |lon_min=6 |lon_sec=51|float=center | caption= }}
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Dolín| position=right |lat_deg=50 |lat_min=15 |lat_sec=8 |lon_deg=14 |lon_min=6 |lon_sec=51|float=center | caption= }}
| web =  
| web =  
-
}}
+
}}'''Dolín''' (lidově ''Dolejn'') je vesnice v [[Okres Kladno|okrese Kladno]], dnes jedna z deseti částí města [[Slaný]]. Ves leží asi 3 km severovýchodně od Slaného na horní hraně návrší nad údolím [[Byseňský potok|Byseňského potoka]].
-
'''Dolín''' (lidově ''Dolejn'') je vesnice v [[Okres Kladno|okrese Kladno]], dnes jedna z deseti částí města [[Slaný]]. Ves leží asi 3 km severovýchodně od Slaného na horní hraně návrší nad údolím [[Byseňský potok|Byseňského potoka]].
+
==Historie==
==Historie==
Vesnici založili někdy na samém počátku 14. století [[benediktini]] ze slánského [[proboštství]] [[Ostrov (klášter)|ostrovského kláštera]]. První písemná zmínka o Dolínu (''Dolin'') pochází z roku 1325, kdy byla část vsi v majetku [[Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě|vyšehradské kapituly]]. V roce 1337 [[Biskup pražský|pražský biskup]] [[Jan IV. z Dražic]] tento díl Dolína spolu s dalšími statky v okolí převedl novému [[Řád augustiniánů|augustiniánskému]] klášteru v [[Roudnice nad Labem|Roudnici nad Labem]]. Klášter pak přikoupil ještě jiný díl Dolína od vladyk z [[Blahotice|Blahotic]]. Ostatek vsi byl v držení měšťanů ze Slaného. Za husitských válek přešla církevní část Dolína do světských rukou a Slánským tak patřila většina vsi, menší díl pak měšťanům z [[Praha|Prahy]]. V 16. století patřil Dolín k panství [[Vraný]] a střídal šlechtické majitele: nejprve Jan III. Zajíc z Hazmburka, dále od roku 1550 Petr Chotek z Vojnína, který roku 1561 zdědil také [[Žerotín]], po něm jeho zeť Jindřich Brozanský z Vřesovic a dále [[Doupovcové z Doupova]]. Dle [[urbář]]e, pořízeného za Fridricha Doupovce roku 1592 víme, že tehdy měla ves 12 [[osedlý]]ch. Sňatkem Kristiny Doupovcová přešel Dolín na hraběte Jana Zdeňka Vratislava z Mitrovic, za třicetileté války však ves zcela zpustla - [[Berní rula]] zde roku 1654 uvádí jedenáct prázdných statků a dvě chalupy. Ve druhé polovině 17. století koupili Dolín [[Valkounové z Adlaru]] a připojili k panství [[Zlonice]]. Ves se však vzmáhala jen velmi zvolna, ještě v roce 1696 se počítalo pět statků v Dolíně pustých. Po zbankrotovavším Václavu Janu Vojtěchovi Valkounovi vydražil roku 1707 majetek hrabě Norbert Leopold Libštejnský z Kolovrat, jehož syn Norbert Vincenc v roce 1721 zlonické panství prodal hraběti Filipu Kinskému ze Vchynic. V držení [[Kinští|Kinských]] pak Dolín zůstal až do zrušení feudálního zřízení. Od roku 1850 byl Dolín samosprávnou obcí, k níž náležely i sousední [[Želevčice]], a to až do [[1. ledna]] [[1990]], kdy se obec Dolín stala částí města Slaného.
Vesnici založili někdy na samém počátku 14. století [[benediktini]] ze slánského [[proboštství]] [[Ostrov (klášter)|ostrovského kláštera]]. První písemná zmínka o Dolínu (''Dolin'') pochází z roku 1325, kdy byla část vsi v majetku [[Královská kolegiátní kapitula sv. Petra a Pavla na Vyšehradě|vyšehradské kapituly]]. V roce 1337 [[Biskup pražský|pražský biskup]] [[Jan IV. z Dražic]] tento díl Dolína spolu s dalšími statky v okolí převedl novému [[Řád augustiniánů|augustiniánskému]] klášteru v [[Roudnice nad Labem|Roudnici nad Labem]]. Klášter pak přikoupil ještě jiný díl Dolína od vladyk z [[Blahotice|Blahotic]]. Ostatek vsi byl v držení měšťanů ze Slaného. Za husitských válek přešla církevní část Dolína do světských rukou a Slánským tak patřila většina vsi, menší díl pak měšťanům z [[Praha|Prahy]]. V 16. století patřil Dolín k panství [[Vraný]] a střídal šlechtické majitele: nejprve Jan III. Zajíc z Hazmburka, dále od roku 1550 Petr Chotek z Vojnína, který roku 1561 zdědil také [[Žerotín]], po něm jeho zeť Jindřich Brozanský z Vřesovic a dále [[Doupovcové z Doupova]]. Dle [[urbář]]e, pořízeného za Fridricha Doupovce roku 1592 víme, že tehdy měla ves 12 [[osedlý]]ch. Sňatkem Kristiny Doupovcová přešel Dolín na hraběte Jana Zdeňka Vratislava z Mitrovic, za třicetileté války však ves zcela zpustla - [[Berní rula]] zde roku 1654 uvádí jedenáct prázdných statků a dvě chalupy. Ve druhé polovině 17. století koupili Dolín [[Valkounové z Adlaru]] a připojili k panství [[Zlonice]]. Ves se však vzmáhala jen velmi zvolna, ještě v roce 1696 se počítalo pět statků v Dolíně pustých. Po zbankrotovavším Václavu Janu Vojtěchovi Valkounovi vydražil roku 1707 majetek hrabě Norbert Leopold Libštejnský z Kolovrat, jehož syn Norbert Vincenc v roce 1721 zlonické panství prodal hraběti Filipu Kinskému ze Vchynic. V držení [[Kinští|Kinských]] pak Dolín zůstal až do zrušení feudálního zřízení. Od roku 1850 byl Dolín samosprávnou obcí, k níž náležely i sousední [[Želevčice]], a to až do [[1. ledna]] [[1990]], kdy se obec Dolín stala částí města Slaného.
== Pamětihodnosti ==
== Pamětihodnosti ==
-
* '''Kostel svatých Šimona a Judy''', [[Filiální kostel|filiální]] k [[Farnost Slaný|farnosti Slaný]]. Pravidelné bohoslužby se v Dolíně nekonají, kostel je přístupný pouze příležitostně. Jde o [[Gotická architektura|Gotickou]] stavbu ze 14. století, [[Novogotika|pseudogoticky]] upravenou ve druhé polovině [[19. století|století 19.]] (nynější průčelní věž pochází z roku 1863). V letech [[1907]] až [[1908]] provedena hodnotná [[Secese|secesní]] výzdoba ([[Nástěnná malba|nástěnné malby]] a okenní [[vitráž]]e), v exteriéru nad vchodem [[mozaika]] ''[[Ježíš Kristus|Krista]] - [[Dobrý pastýř|Dobrého pastýře]]'' od [[Viktor Foerster|Viktora Foerstra]]. Kostel obklopuje starý nepoužívaný hřbitov, na němž je pochován spisovatel [[Valerián Pejša]].   
+
* '''Kostel svatých Šimona a Judy''', [[Filiální kostel|filiální]] k [[Farnost Slaný|farnosti Slaný]]. Pravidelné bohoslužby se v Dolíně nekonají, kostel je přístupný pouze příležitostně. Jde o [[Gotická architektura|Gotickou]] stavbu ze 14. století, [[Novogotika|pseudogoticky]] upravenou ve druhé polovině [[19. století|století 19.]] (nynější průčelní věž pochází z roku 1863). V letech [[1907]] až [[1908]] provedena hodnotná [[Secese|secesní]] výzdoba ([[Nástěnná malba|nástěnné malby]] a okenní [[vitráž]]e), v exteriéru nad vchodem [[mozaika]] ''[[Ježíš Kristus|Krista]] - [[Dobrý pastýř|Dobrého pastýře]]'' od [[Viktor Foerster|Viktora Foerstra]]. Kostel obklopuje starý nepoužívaný hřbitov, na němž je pochován spisovatel [[Valerián Pejša]].
 +
== Galerie ==  
<gallery>
<gallery>
File:Dolin_Slany_CZ_crossroads_towards_church_133.jpg|Z průjezdní silnice v horní části vsi odbočuje ulice ke kostelu
File:Dolin_Slany_CZ_crossroads_towards_church_133.jpg|Z průjezdní silnice v horní části vsi odbočuje ulice ke kostelu
Řádka 33: Řádka 33:
* [http://aplikace.mvcr.cz/adresa/  Aplikace adresy na MVCR]
* [http://aplikace.mvcr.cz/adresa/  Aplikace adresy na MVCR]
* [http://www.czso.cz/csu/rso.nsf/i/databaze_statistickych_obvodu Databáze statistických obvodů]
* [http://www.czso.cz/csu/rso.nsf/i/databaze_statistickych_obvodu Databáze statistických obvodů]
-
{{Commonscat|Dolín}}
+
 
-
{{Město Slaný}}
+
 
 +
{{Commonscat|Dolín}}{{Město Slaný}}{{Článek z Wikipedie}}
 +
[[Kategorie:Slaný]]
[[Kategorie:Vesnice okresu Kladno]]
[[Kategorie:Vesnice okresu Kladno]]

Aktuální verze z 9. 12. 2019, 10:00

Dolín (lidově Dolejn) je vesnice v okrese Kladno, dnes jedna z deseti částí města Slaný. Ves leží asi 3 km severovýchodně od Slaného na horní hraně návrší nad údolím Byseňského potoka.

Obsah

Historie

Vesnici založili někdy na samém počátku 14. století benediktini ze slánského proboštství ostrovského kláštera. První písemná zmínka o Dolínu (Dolin) pochází z roku 1325, kdy byla část vsi v majetku vyšehradské kapituly. V roce 1337 pražský biskup Jan IV. z Dražic tento díl Dolína spolu s dalšími statky v okolí převedl novému augustiniánskému klášteru v Roudnici nad Labem. Klášter pak přikoupil ještě jiný díl Dolína od vladyk z Blahotic. Ostatek vsi byl v držení měšťanů ze Slaného. Za husitských válek přešla církevní část Dolína do světských rukou a Slánským tak patřila většina vsi, menší díl pak měšťanům z Prahy. V 16. století patřil Dolín k panství Vraný a střídal šlechtické majitele: nejprve Jan III. Zajíc z Hazmburka, dále od roku 1550 Petr Chotek z Vojnína, který roku 1561 zdědil také Žerotín, po něm jeho zeť Jindřich Brozanský z Vřesovic a dále Doupovcové z Doupova. Dle urbáře, pořízeného za Fridricha Doupovce roku 1592 víme, že tehdy měla ves 12 osedlých. Sňatkem Kristiny Doupovcová přešel Dolín na hraběte Jana Zdeňka Vratislava z Mitrovic, za třicetileté války však ves zcela zpustla - Berní rula zde roku 1654 uvádí jedenáct prázdných statků a dvě chalupy. Ve druhé polovině 17. století koupili Dolín Valkounové z Adlaru a připojili k panství Zlonice. Ves se však vzmáhala jen velmi zvolna, ještě v roce 1696 se počítalo pět statků v Dolíně pustých. Po zbankrotovavším Václavu Janu Vojtěchovi Valkounovi vydražil roku 1707 majetek hrabě Norbert Leopold Libštejnský z Kolovrat, jehož syn Norbert Vincenc v roce 1721 zlonické panství prodal hraběti Filipu Kinskému ze Vchynic. V držení Kinských pak Dolín zůstal až do zrušení feudálního zřízení. Od roku 1850 byl Dolín samosprávnou obcí, k níž náležely i sousední Želevčice, a to až do 1. ledna 1990, kdy se obec Dolín stala částí města Slaného.

Pamětihodnosti

Galerie

Z průjezdní silnice v horní části vsi odbočuje ulice ke kostelu

Kostel sv. Šimona a Judy

Mozaika Krista - Dobrého pastýře

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Dolín
Město Slaný

Blahotice • Dolín • Kvíc • Kvíček • Lotouš • Netovice • Otruby • Slaný • Trpoměchy • Želevčice

Citováno z „http://www1fdc.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Dol%C3%ADn“