Šablona:Článek týdne/2010/11

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Verze z 8. 5. 2013, 19:12

Zimní válka bylo důležité vojenské střetnutí mezi Finskem a Sovětským svazem v zimě na přelomu let 1939 a 1940. Boje zahájilo přepadení Finska Rudou armádou, k němuž došlo bez vyhlášení války 30. listopadu, a ukončila Moskevská mírová smlouva, podepsaná v Moskvě v noci z 12. na 13. března.

Finsko ve válce ztratilo cca 10 % svého území, na němž se nacházelo na 30 % jeho průmyslových kapacit a 12 % obyvatelstva a utrpělo závažné hospodářské i lidské ztráty. Dokázalo však udržet svoji samostatnost a posílit svoji mezinárodní prestiž. Pro Sovětský svaz představoval výsledek velmi problematické vítězství zatížené těžkými materiálními i lidskými ztrátami a kolosální propagandistickou katastrofou. Byl vyloučen ze Společnosti národů, která označila jeho útok za nevyprovokovanou agresi, dostal se do politické izolace a do té doby solidní pověst jeho ozbrojených sil se ocitla v troskách.

Zimní válka měla zásadní vliv na průběh celé druhé světové války v několika rovinách.

V první řadě zpochybnila nedotknutelnost neutrality Skandinávských zemí ze strany Západních spojenců, což Adolfa Hitlera krátce po jejím skončení vyprovokovalo k narychlo připravené invazi do Norska, kterou původně neplánoval, aby ochránil svůj obchod se Švédskem, bez jehož dodávek železné rudy se německý válečný průmysl nemohl obejít. Německá okupace Norska měla pak mimo jiné za následek, že Finsko bylo geograficky sevřeno mezi Osou a SSSR a ztratilo geografický kontakt se Západními spojenci.

V druhé řadě zimní válka přesvědčila Hitlera, že Rudá armáda nebude schopna efektivně vzdorovat německému útoku. Zde se ale skrýval zárodek nebezpečného Hitlerova omylu, neboť špatné výkony Rudé armády vedly k rozsáhlým reformám a personálním výměnám v řadách sovětských ozbrojených sil, v důsledku čehož jejich bojeschopnost do německého útoku výrazně vzrostla a v roce 1941 byly na boj v zimě připraveny mnohem lépe, než Wehrmacht.

Zimní válka následovaná dále se stupňujícím tlakem SSSR nepochybně posílila ochotu Finů k participaci na blížícím se německo-sovětském konfliktu (pokračovací válka).