Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Krasnojarsk
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(Krajský úřad v Krasnojarsku) |
||
| Řádka 36: | Řádka 36: | ||
| typ.statistický.celek = | | typ.statistický.celek = | ||
| název.statistický.celek = | | název.statistický.celek = | ||
| - | }} | + | }}[[Soubor:Красноярск в июле 2008 (04).JPG|thumb|230px|Krajský úřad v Krasnojarsku]] |
| + | [[Soubor:Chirch 019 600.jpg|thumb|230px|Kostel v Krasnojarsku roku 1928]] | ||
'''Krasnojarsk''' ([[ruština|rusky]] '''Красноярск''') je město v [[Rusko|Rusku]], na jihu jeho [[sibiř]]ské části. Leží na řece [[Jenisej]] a na [[Transsibiřská magistrála|Transsibiřské magistrále]]. Krasnojarsk má 923 000 obyvatel a je správním střediskem [[Krasnojarský kraj|Krasnojarského kraje]]. | '''Krasnojarsk''' ([[ruština|rusky]] '''Красноярск''') je město v [[Rusko|Rusku]], na jihu jeho [[sibiř]]ské části. Leží na řece [[Jenisej]] a na [[Transsibiřská magistrála|Transsibiřské magistrále]]. Krasnojarsk má 923 000 obyvatel a je správním střediskem [[Krasnojarský kraj|Krasnojarského kraje]]. | ||
| + | |||
== Historie == | == Historie == | ||
=== Carské Rusko === | === Carské Rusko === | ||
| - | |||
Krasnojarsk založili v červenci 1628 [[kozáci]] jako pevnost před nájezdy [[Tataři|Tatarů]], žijících v povodí Jeniseje. První jméno města znělo ''Krasnyj Jar'' (rusky Кра́сный Яр), což je překlad místního [[turkické jazyky|turkického]] názvu ''Kyzyl Džar'', česky ''Červený útes''. Název Krasnojarsk se z něj vyvinul až po tom, co získalo statut města (1690). Mezi lety 1735 a 1741 sem byl zaveden z [[Moskva|Moskvy]] [[pošta|poštovní]] spoj, který spojil Krasnojarsk, [[Ačinsk]] a [[Kansk]]. Roku 1822 se Krasnojarsk stal sídelním městem Jenisejské gubernie. [[Železnice]] sem dorazila v roce 1895, což s objevením [[zlato|zlata]] v okolí nastartovalo pravý růst V té době už město mělo několik malých [[továrna|továren]] a železniční dílny. Krasnojarsk byl také místem, kde žila proticarská opozice (8 [[děkabristé|děkabristů]] sem bylo po neúspěšném povstání deportováno). | Krasnojarsk založili v červenci 1628 [[kozáci]] jako pevnost před nájezdy [[Tataři|Tatarů]], žijících v povodí Jeniseje. První jméno města znělo ''Krasnyj Jar'' (rusky Кра́сный Яр), což je překlad místního [[turkické jazyky|turkického]] názvu ''Kyzyl Džar'', česky ''Červený útes''. Název Krasnojarsk se z něj vyvinul až po tom, co získalo statut města (1690). Mezi lety 1735 a 1741 sem byl zaveden z [[Moskva|Moskvy]] [[pošta|poštovní]] spoj, který spojil Krasnojarsk, [[Ačinsk]] a [[Kansk]]. Roku 1822 se Krasnojarsk stal sídelním městem Jenisejské gubernie. [[Železnice]] sem dorazila v roce 1895, což s objevením [[zlato|zlata]] v okolí nastartovalo pravý růst V té době už město mělo několik malých [[továrna|továren]] a železniční dílny. Krasnojarsk byl také místem, kde žila proticarská opozice (8 [[děkabristé|děkabristů]] sem bylo po neúspěšném povstání deportováno). | ||
=== Předválečné období === | === Předválečné období === | ||
| Řádka 50: | Řádka 51: | ||
Na konci 70. let začala [[sovětská armáda]] budovat u Krasnojarska speciální [[Radiolokátor|radar]] proti mezikontinentálním balistickým raketám právě zde. To bylo porušením sovětsko-americké [[Smlouva ABM|smlouvy ABM]], která omezovala takové systémy protiraketové obrany, a po naléhání [[Spojené státy americké|USA]] musela být stavba zastavena. Po pádu Sovětského svazu roku [[1991]] byly všechny velké závody [[privatizace|zprivatizovány]]. Jejich privatizace ale dopadla tak, že podniky skončily v rukou [[oligarchové|oligarchů]], nebo kriminálníků. Ti nakonec z[[bankrot]]ovali, závody byly zavřeny a ve městě narostla [[nezaměstnanost]] a propadla se [[životní úroveň]]. Dnes se situace pomalu lepší, historické budovy jsou už opravené, přesto ovšem jdou změny pomalu. | Na konci 70. let začala [[sovětská armáda]] budovat u Krasnojarska speciální [[Radiolokátor|radar]] proti mezikontinentálním balistickým raketám právě zde. To bylo porušením sovětsko-americké [[Smlouva ABM|smlouvy ABM]], která omezovala takové systémy protiraketové obrany, a po naléhání [[Spojené státy americké|USA]] musela být stavba zastavena. Po pádu Sovětského svazu roku [[1991]] byly všechny velké závody [[privatizace|zprivatizovány]]. Jejich privatizace ale dopadla tak, že podniky skončily v rukou [[oligarchové|oligarchů]], nebo kriminálníků. Ti nakonec z[[bankrot]]ovali, závody byly zavřeny a ve městě narostla [[nezaměstnanost]] a propadla se [[životní úroveň]]. Dnes se situace pomalu lepší, historické budovy jsou už opravené, přesto ovšem jdou změny pomalu. | ||
== Pamětihodnosti == | == Pamětihodnosti == | ||
| - | V Krasnojarsku se nachází mnoho [[katedrála|katedrál]] z | + | V Krasnojarsku se nachází mnoho [[katedrála|katedrál]] z 18. a 19. století (svatotrojická katedrála, svatoblagověščenská katedrála a další). Dále od centra se nachází jeden z neoficiálních symbolů Krasnojarsku, dům [[Strelka]]. Má 24 pater. Jeho stavba byla zahájena ještě před obdobím [[perestrojka|perestrojky]], ale nikdy už nebyla dokončena. Potom jsou tu samozřejmě úřady a [[muzeum Krasnojarského kraje]] a [[Krasnojarská státní univerzita]]. Jižně od města se na pravém břehu Jeniseje rozkládá na ploše 471 km² přírodní rezervace [[Krasnojarské sloupy]] (''Красноярские столбы'', Krasnojarskije stolby), zahrnující množství bizarních skalních věží a útesů, které daly kdysi místu jméno. |
== Růst obyvatelstva == | == Růst obyvatelstva == | ||
{| width="100%" border="1" | {| width="100%" border="1" | ||
| Řádka 82: | Řádka 83: | ||
* http://www.admkrsk.ru/ - oficiální stránky města (rusky, anglicky) | * http://www.admkrsk.ru/ - oficiální stránky města (rusky, anglicky) | ||
* http://www.stolby.ru/ - přírodní rezervace Krasnojarské sloupy (rusky, anglicky) | * http://www.stolby.ru/ - přírodní rezervace Krasnojarské sloupy (rusky, anglicky) | ||
| - | {{Commonscat|Krasnoyarsk}} | + | |
| - | {{Článek z Wikipedie}} | + | |
| + | {{Flickr|Krasnoyarsk}}{{Commonscat|Krasnoyarsk}}{{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Města v Rusku]] | [[Kategorie:Města v Rusku]] | ||
[[Kategorie:Krasnojarský kraj]] | [[Kategorie:Krasnojarský kraj]] | ||
Aktuální verze z 1. 7. 2016, 13:06
.JPG)
Krasnojarsk (rusky Красноярск) je město v Rusku, na jihu jeho sibiřské části. Leží na řece Jenisej a na Transsibiřské magistrále. Krasnojarsk má 923 000 obyvatel a je správním střediskem Krasnojarského kraje.
Obsah |
Historie
Carské Rusko
Krasnojarsk založili v červenci 1628 kozáci jako pevnost před nájezdy Tatarů, žijících v povodí Jeniseje. První jméno města znělo Krasnyj Jar (rusky Кра́сный Яр), což je překlad místního turkického názvu Kyzyl Džar, česky Červený útes. Název Krasnojarsk se z něj vyvinul až po tom, co získalo statut města (1690). Mezi lety 1735 a 1741 sem byl zaveden z Moskvy poštovní spoj, který spojil Krasnojarsk, Ačinsk a Kansk. Roku 1822 se Krasnojarsk stal sídelním městem Jenisejské gubernie. Železnice sem dorazila v roce 1895, což s objevením zlata v okolí nastartovalo pravý růst V té době už město mělo několik malých továren a železniční dílny. Krasnojarsk byl také místem, kde žila proticarská opozice (8 děkabristů sem bylo po neúspěšném povstání deportováno).
Předválečné období
Po říjnové bolševické revoluci zde bylo v rámci pětiletek vystavěno mnoho závodů (loděnice, papírna. Roku 1934 zde byl s Krasnojarskem jako svým přirozeným centrem ustavený Krasnojarský kraj. Během Stalinovy vlády v předválečném SSSR se právě v tomto kraji nacházelo nejvíce Gulagů (Kraslag, Kaňsk a Rešjotij). V samotném městě existoval také jeden tento tábor - Jenisejský (Jenisejlag).
Druhá světová válka
Během války sem byly evakuovány závody z celého západního Ruska a Ukrajiny. Tak vzniklo v Krasnojarsku těžké strojírenství. Zavedení tohoto průmyslu odstartovalo další rychlý růst. Jestliže v roce 1939 měl Krasnojarsk 190 tisíc obyvatel, v roce 1959 už 412 tisíc.
Poválečné období
30 km proti proudu Jeniseje vyrostla Krasnojarská přehrada, napuštěná roku 1971, s hydroelektrárnou o instalovaném výkonu 6 000 MW, dnes druhou největší v Rusku a pátou na světě. V souvislosti s tím vznikl i obří závod na výrobu hliníku. Na konci 70. let začala sovětská armáda budovat u Krasnojarska speciální radar proti mezikontinentálním balistickým raketám právě zde. To bylo porušením sovětsko-americké smlouvy ABM, která omezovala takové systémy protiraketové obrany, a po naléhání USA musela být stavba zastavena. Po pádu Sovětského svazu roku 1991 byly všechny velké závody zprivatizovány. Jejich privatizace ale dopadla tak, že podniky skončily v rukou oligarchů, nebo kriminálníků. Ti nakonec zbankrotovali, závody byly zavřeny a ve městě narostla nezaměstnanost a propadla se životní úroveň. Dnes se situace pomalu lepší, historické budovy jsou už opravené, přesto ovšem jdou změny pomalu.
Pamětihodnosti
V Krasnojarsku se nachází mnoho katedrál z 18. a 19. století (svatotrojická katedrála, svatoblagověščenská katedrála a další). Dále od centra se nachází jeden z neoficiálních symbolů Krasnojarsku, dům Strelka. Má 24 pater. Jeho stavba byla zahájena ještě před obdobím perestrojky, ale nikdy už nebyla dokončena. Potom jsou tu samozřejmě úřady a muzeum Krasnojarského kraje a Krasnojarská státní univerzita. Jižně od města se na pravém břehu Jeniseje rozkládá na ploše 471 km² přírodní rezervace Krasnojarské sloupy (Красноярские столбы, Krasnojarskije stolby), zahrnující množství bizarních skalních věží a útesů, které daly kdysi místu jméno.
Růst obyvatelstva
| 1897 | 26 600 | 1962 | 465 000 | 1982 | 833 000 | 2000 | 875 500 |
| 1923 | 60 400 | 1967 | 576 000 | 1986 | 885 000 | 2001 | 875 900 |
| 1926 | 72 200 | 1970 | 648 000 | 1989 | 912 600 | 2002 | 911 700 |
| 1939 | 190 000 | 1973 | 707 000 | 1992 | 925 000 | ||
| 1956 | 328 000 | 1976 | 758 000 | 1996 | 871 100 | ||
| 1959 | 412 000 | 1979 | 796 300 | 1998 | 875 300 |
Externí odkazy
- http://www.admkrsk.ru/ - oficiální stránky města (rusky, anglicky)
- http://www.stolby.ru/ - přírodní rezervace Krasnojarské sloupy (rusky, anglicky)
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |