Šostýn

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 21. 10. 2015, 22:46

Zrekonstruovaný gotický portál

Šostýn (německy Schauenstein, může se však vyskytovat v podobách: Schawenstein, Schornstein, Scheibstein, Schowenstayn) je zřícenina hradu ve městě Kopřivnice v Moravskoslezském kraji.

Umístění

Zřícenina je od centra Kopřivnice vzdálena 1,5 km jižně ve výšce 442 m. n. m. Kopec, na němž hrad stával je z jihozápadní a západní strany velmi příkrý, ze strany severní a západní je již svah mírnější a přes val navazuje na plošinu s rybníkem.

Na místě je k vidění odkrytý základ bergfritu, sklepní prostory paláce (částečně zrekonstruované), zbytky vstupních staveb i jiných budov, roztroušené zdivo a terénní úpravy ve skalách i v zemi. Prostory jsou volně přístupny veřejnosti.

Historie

Přesné datum vzniku hradu je nejisté, udává se rozmezí let 1280–1290. V té době patřila tato lokalita rodu z Hückeswagenu. Torzo hradu můžeme najít přibližně 1,5 km od centra města a 500 m od místního koupaliště. Hrad sloužil svým účelům poměrně krátce - od konce 13. století do první poloviny 15. století. Nejstarší písemná zmínka se datuje k roku 1347; od tohoto data je hrad vlastnictvím olomouckého biskupa Jana VII. Volka – nemanželského syna Václava II. Hrad vznikl na žádost příborského hraběte Jindřicha z Hückeswagenu. Krátce před rokem 1354 jej olomoucký biskup Jan Očko z Vlašimi daroval jako léno Alšíkovi z Fulštejna. O patnáct let později je majitelem již Vítek z Vikštejna (k roku 1382 i jeho bratři Václav a Bernard). Listinou z 14. 3. 1382 obnovuje Václav z Vikštejna výsady pro fojtství v Závišicích. Po Bernardovi dostal hrad jeho mladší bratr Záviš, ale ten z důvodu nezletilosti nemohl panství ujmout a proto přešlo do vlastnictví olomouckého biskupa Mikuláše z Rýzmburka.

Přibližně k roku 1396 se správy panství ujmul Jošta z Volfsberka, ovšem ne nadlouho. Kolem roku 1400 spadá pod Zikmunda Lucemburského jako zástava. Ten později toto panství zastavil oravskému kastelánu Jurkovi z Messenpeka a jeho ochranu svěřil hejtmanu Jakubovi Štěněti z Bělin. Co se dělo s hradem dále není úplně jasné. Okolo roku 1402 se po porážce markraběte Prokopa na hradě usazuje loupežnická skupina. Polský kronikář Jan Długosz uvádí ve svém spise, že polští šlechtici Grot ze Slupcy a Jan Rogala byli roku 1403 v Polsku pronásledování a proto uprchli na Moravu na hrad Šostýn, který již dříve znali jako sídlo bojové družiny Bernarda z Vikštejna. V roce 1404 vyslal polský král Vladislav Jagellonský k Šostýnu své vojáky, kteří hrad vypálili a oba šlechtice z hradu vyhnali. Zmínky o této akci najdeme například v knihách účtů města Krakova.

V roce 1405 Záviš z Vikštejna obnovil proces o navrácení Šostýna. Až o tři léta později mu jej vrátil biskup Konrád z Vechty. V té době bere Záviš na spolek svého zboží strýce Vaňka z Lamberka, který si však majetek přivlastnil. Záviš podal žalobu k manskému soudu a v letech 1418 a 1420 si opakovaně stěžuje, že je mu majetek držen násilím. Před rokem 1426 zastavil Zikmund Lucemburský knížeti Bolkovi Opolskému. Po roce 1437 byl Šostýn přidružen k Hukvaldům (Ty byly v roce 1427 dobyty a vlastníkem se stal Jan Tovačovský z Cimburka, který celé panství prodal v roce 1434 Mikuláši Sokolovi z Lamberka). Po Mikuláši se stal vlastníkem Jan Čapek ze Sán (slavný husitský hejtman), po jeho smrti přidlo území jeho zeťi Janu Talafůsovi z Ostrova. V roce 1465 bylo území majetkem Jiřího z Poděbrad, ten je o rok později přenechal olomouckému biskupu Tasovi z Boskovic. Ten roku 1467 konstatoval, že hrad je zpustlý a nestojí za opravu. Od roku 1814 používal kopřivnický podnikatel I. Raška materiál z hradu na stavbu svého hrnčířského provozu.

Externí odkazy

Šostýn na stránkách Hrady.cz

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
+[[Soubor:Sostyn07a.jpg|thumb|230px|Zrekonstruovaný gotický portál]]
 '''Šostýn''' (německy ''Schauenstein'', může se však vyskytovat v podobách: ''Schawenstein, Schornstein, Scheibstein, Schowenstayn'') je [[zřícenina]] hradu ve městě [[Kopřivnice]] v [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezském kraji]].
 == Umístění ==
 [[Zřícenina]] je od centra [[Kopřivnice]] vzdálena 1,5 km jižně ve výšce 442 m. n. m. Kopec, na němž [[hrad]] stával je z jihozápadní a západní strany velmi příkrý, ze strany
-severní a západní je již svah mírnější a přes [[val]] navazuje na plošinu s [[rybník|rybníkem]].<br /> Na místě je k vidění odkrytý základ [[bergfrit|bergfritu]], sklepní prostory [[palác|paláce]] (částečně zrekonstruované), zbytky vstupních [[stavba|staveb]] i jiných [[budova|budov]], roztroušené zdivo a terénní úpravy ve skalách i v zemi. Prostory jsou volně přístupny veřejnosti.
+severní a západní je již svah mírnější a přes [[val]] navazuje na plošinu s [[rybník|rybníkem]].
+Na místě je k vidění odkrytý základ [[bergfrit|bergfritu]], sklepní prostory [[palác|paláce]] (částečně zrekonstruované), zbytky vstupních [[stavba|staveb]] i jiných [[budova|budov]], roztroušené zdivo a terénní úpravy ve skalách i v zemi. Prostory jsou volně přístupny veřejnosti.
 == Historie ==
-Přesné datum vzniku hradu je nejisté, udává se rozmezí let 1280-1290. V té době patřila tato lokalita rodu z [[Hückeswagen]]u. Torzo hradu můžeme najít přibližně 1,5 km od centra města a 500 m od místního koupaliště. [[Hrad]] sloužil svým účelům poměrně krátce - od konce 13. století do první poloviny 15. století. Nejstarší písemná zmínka se datuje k roku 1347; od tohoto data je hrad vlastnictvím [[Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů|olomouckého biskupa]] [[Jan Volek|Jana VII. Volka]] - nemanželského syna [[Václav II.|Václava II]].
+Přesné datum vzniku hradu je nejisté, udává se rozmezí let 1280–1290. V té době patřila tato lokalita rodu z [[Hückeswagen]]u. Torzo hradu můžeme najít přibližně 1,5 km od centra města a 500 m od místního koupaliště. [[Hrad]] sloužil svým účelům poměrně krátce - od konce 13. století do první poloviny 15. století. Nejstarší písemná zmínka se datuje k roku 1347; od tohoto data je hrad vlastnictvím [[Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů|olomouckého biskupa]] Jana&nbsp;VII.&nbsp;Volka – nemanželského syna Václava&nbsp;II.
-Hrad vznikl na žádost příborského hraběte Jindřicha z Hückeswagenu. Krátce před rokem 1354 jej olomoucký biskup [[Jan Očko z Vlašimi]] daroval jako [[léno]] Alšíkovi z Fulštejna. O patnáct let později je majitelem již Vítek z Vikštejna (k roku 1382 i jeho bratři Václav a Bernard). Listinou z 14. 3. 1382 obnovuje Václav z Vikštejna výsady pro [[fojtství]] v [[Závišice|Závišicích]]. Po Bernardovi dostal hrad jeho mladší bratr Záviš, ale ten z důvodu nezletilosti nemohl panství ujmout a proto přešlo do vlastnictví olomouckého biskupa [[Mikuláš z Riesenburka|Mikuláše z Rýzmburka]].
+Hrad vznikl na žádost příborského hraběte Jindřicha z Hückeswagenu. Krátce před rokem 1354 jej olomoucký biskup [[Jan Očko z Vlašimi]] daroval jako léno Alšíkovi z Fulštejna. O patnáct let později je majitelem již Vítek z Vikštejna (k roku 1382 i jeho bratři Václav a Bernard). Listinou z 14.&nbsp;3. 1382 obnovuje Václav z Vikštejna výsady pro [[fojtství]] v [[Závišice|Závišicích]]. Po Bernardovi dostal hrad jeho mladší bratr Záviš, ale ten z důvodu nezletilosti nemohl panství ujmout a proto přešlo do vlastnictví olomouckého biskupa Mikuláše&nbsp;z&nbsp;Rýzmburka.
 Přibližně k roku 1396 se správy panství ujmul Jošta z Volfsberka, ovšem ne nadlouho. Kolem roku 1400 spadá pod Zikmunda Lucemburského jako zástava. Ten později toto panství zastavil [[Orava|oravskému]] kastelánu Jurkovi z Messenpeka a jeho ochranu svěřil hejtmanu Jakubovi Štěněti z Bělin. Co se dělo s hradem dále není úplně jasné. Okolo roku 1402 se po porážce markraběte [[Prokop Lucemburský|Prokopa]] na hradě usazuje loupežnická skupina. Polský kronikář [[Jan Długosz]] uvádí ve svém spise, že polští šlechtici Grot ze Slupcy a Jan Rogala byli roku 1403 v Polsku pronásledování a proto uprchli na Moravu na hrad Šostýn, který již dříve znali jako sídlo bojové družiny Bernarda z Vikštejna. V roce 1404 vyslal [[Seznam polských panovníků|polský král]] Vladislav Jagellonský k Šostýnu své vojáky, kteří hrad vypálili a oba šlechtice z hradu vyhnali. Zmínky o této akci najdeme například v knihách účtů města [[Krakov]]a.
-V roce 1405 Záviš z Vikštejna obnovil proces o navrácení Šostýna. Až o tři léta později mu jej vrátil biskup [[Konrád z Vechty]]. V té době bere Záviš na spolek svého zboží strýce Vaňka z Lamberka, který si však majetek přivlastnil. Záviš podal žalobu k manskému soudu a v letech 1418 a 1420 si opakovaně stěžuje, že je mu majetek držen násilím. Před rokem 1426 zastavil Zikmund Lucemburský knížeti Bolkovi Opolskému. <!-- Byl to Boleslav IV. nebo V. ?? --> Po roce 1437 byl Šostýn přidružen k [[Hukvaldy (hrad)|Hukvaldům]] (Ty byly v roce 1427 dobyty a vlastníkem se stal [[Jan Tovačovský z Cimburka]], který celé panství prodal v roce 1434 Mikuláši Sokolovi z Lamberka). Po Mikuláši se stal vlastníkem Jan Čapek ze Sán (slavný husitský hejtman), po jeho smrti přidlo území jeho zeťi [[Jan Talafús z Ostrova|Janu Talafůsovi z Ostrova]]. V roce 1465 bylo území majetkem Jiřího z Poděbrad, ten je o rok později přenechal olomouckému biskupu [[Tas z Boskovic|Tasovi z Boskovic]]. Ten roku 1467 konstatoval, že hrad je zpustlý a nestojí za opravu.
+V roce 1405 Záviš z Vikštejna obnovil proces o navrácení Šostýna. Až o tři léta později mu jej vrátil biskup Konrád z Vechty. V té době bere Záviš na spolek svého zboží strýce Vaňka z Lamberka, který si však majetek přivlastnil. Záviš podal žalobu k manskému soudu a v letech 1418 a 1420 si opakovaně stěžuje, že je mu majetek držen násilím. Před rokem 1426 zastavil Zikmund Lucemburský knížeti Bolkovi Opolskému. Po roce 1437 byl Šostýn přidružen k [[Hukvaldy (hrad)|Hukvaldům]] (Ty byly v roce 1427 dobyty a vlastníkem se stal [[Jan Tovačovský z Cimburka]], který celé panství prodal v roce 1434 Mikuláši Sokolovi z Lamberka). Po Mikuláši se stal vlastníkem Jan Čapek ze Sán (slavný husitský hejtman), po jeho smrti přidlo území jeho zeťi [[Jan Talafús z Ostrova|Janu Talafůsovi z Ostrova]]. V roce 1465 bylo území majetkem Jiřího z Poděbrad, ten je o rok později přenechal olomouckému biskupu [[Tas z Boskovic|Tasovi z Boskovic]]. Ten roku 1467 konstatoval, že hrad je zpustlý a nestojí za opravu.
 Od roku 1814 používal kopřivnický podnikatel I. Raška materiál z hradu na stavbu svého hrnčířského provozu.