Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Havraň
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Vylepšení) |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
Řádka 30: | Řádka 30: | ||
| NUTS3 = CZ042 | | NUTS3 = CZ042 | ||
| nad.výš = 245 | | nad.výš = 245 | ||
- | }} | + | }}'''Havraň''' ([[němčina|německy]] ''Hawran'') je obec, která se nachází v jižní části [[Okres Most|okresu Most]] v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]]. Leží zhruba 6 km jihovýchodně od města [[Most (město)|Mostu]]. Obcí prochází [[silnice I/27]] z Mostu na [[Žatec]] a do [[Plzeň|Plzně]], která se zde kříží se silnicí č. 251 z [[Jirkov]]a na [[Postoloprty]]. Havraň je členem [[Mikroregion Most - Jih|Mikroregionu Most - Jih]]. |
- | '''Havraň''' ([[němčina|německy]] ''Hawran'') je obec, která se nachází v jižní části [[Okres Most|okresu Most]] v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]]. Leží zhruba 6 km jihovýchodně od města [[Most (město)|Mostu]]. Obcí prochází [[silnice I/27]] z Mostu na [[Žatec]] a do [[Plzeň|Plzně]], která se zde kříží se silnicí č. 251 z [[Jirkov]]a na [[Postoloprty]]. Havraň je členem [[Mikroregion Most - Jih|Mikroregionu Most - Jih]]. Ke dni 28. | + | * Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 502 obyvatel. |
+ | * Ke dni 1. 1. 2017 zde žilo 677 obyvatel. | ||
+ | |||
== Historie == | == Historie == | ||
První písemná zpráva o vsi pochází již z roku 1281, kdy je v listině zmiňován jako svědek jistý Chval z Havraně (''Qual de Habran''). V roce 1337 vedl spor Ješek z Havraně se Štěpánem z Hrušova a Moravěvsi o patronátní právo nad kostelem. Spor o dosazování faráře je první zmínkou o zdejším kostele. Majitelé vsi a [[poplužní dvůr|poplužního dvora]] během 14. století nejsou přesně známi. Ves byla rozdělena mezi více vlastníků, kteří se střídali. V 15. století byla ves v majetku pánů z Koldic. V roce 1492 prodal Těma z Koldic Havraň Jiřímu a Václavovi z Fictumu za 1100 kop českých [[groš]]ů. V roce 1496 Jiří Opl z Fictumu odkázal ves a její platy na nábožné a dobročinné skutky pro chudinu z Mostu. Od následujícího roku byla ves pod správou mosteckého [[purkmistr]]a a městské rady. Při dělení majetku mezi katolíky a protestanty v roce 1615 zůstala katolíkům. V roce 1628 se Havraň opět ocitla pod správou městské rady a byla začleněna do městského panství [[Kopisty]], jehož součástí zůstala až do roku 1848. Po roce 1850 se Havraň stala samostatnou obcí s připojenými osadami [[Moravěves]] a [[Saběnice]]. | První písemná zpráva o vsi pochází již z roku 1281, kdy je v listině zmiňován jako svědek jistý Chval z Havraně (''Qual de Habran''). V roce 1337 vedl spor Ješek z Havraně se Štěpánem z Hrušova a Moravěvsi o patronátní právo nad kostelem. Spor o dosazování faráře je první zmínkou o zdejším kostele. Majitelé vsi a [[poplužní dvůr|poplužního dvora]] během 14. století nejsou přesně známi. Ves byla rozdělena mezi více vlastníků, kteří se střídali. V 15. století byla ves v majetku pánů z Koldic. V roce 1492 prodal Těma z Koldic Havraň Jiřímu a Václavovi z Fictumu za 1100 kop českých [[groš]]ů. V roce 1496 Jiří Opl z Fictumu odkázal ves a její platy na nábožné a dobročinné skutky pro chudinu z Mostu. Od následujícího roku byla ves pod správou mosteckého [[purkmistr]]a a městské rady. Při dělení majetku mezi katolíky a protestanty v roce 1615 zůstala katolíkům. V roce 1628 se Havraň opět ocitla pod správou městské rady a byla začleněna do městského panství [[Kopisty]], jehož součástí zůstala až do roku 1848. Po roce 1850 se Havraň stala samostatnou obcí s připojenými osadami [[Moravěves]] a [[Saběnice]]. | ||
První písemná zpráva o škole v Havrani pochází z roku 1673. Farní škola byla umístěna v domě č.p. 40. V roce 1844 byla postavena nová školní budova. V roce [[1921]] byla v obci zřízena i česká obecná škola. Základní škola v obci existovala do roku [[2007]], kdy byla pro malý počet žáků zrušena. | První písemná zpráva o škole v Havrani pochází z roku 1673. Farní škola byla umístěna v domě č.p. 40. V roce 1844 byla postavena nová školní budova. V roce [[1921]] byla v obci zřízena i česká obecná škola. Základní škola v obci existovala do roku [[2007]], kdy byla pro malý počet žáků zrušena. | ||
- | Obyvatelstvo se tradičně živilo zemědělstvím a ovocnářstvím, v 18. století jsou u obce zaznamenány i [[chmelnice]]. Od poloviny 19. století se začíná také v Havrani rozvíjet podnikání a průmysl. V roce 1869 bylo v okolí Havraně 14 malých uhelných šachet. První zmínka o těžbě uhlí u Havraně je nicméně mnohem starší. Už v roce 1613 udělil císař | + | Obyvatelstvo se tradičně živilo zemědělstvím a ovocnářstvím, v 18. století jsou u obce zaznamenány i [[chmelnice]]. Od poloviny 19. století se začíná také v Havrani rozvíjet podnikání a průmysl. V roce 1869 bylo v okolí Havraně 14 malých uhelných šachet. První zmínka o těžbě uhlí u Havraně je nicméně mnohem starší. Už v roce 1613 udělil císař Matyáš Habsburský mosteckému měšťanovi Hansi Weidlichovi právo na těžbu a využití zdejšího uhlí. Malodoly však nebyly příliš rentabilní a do konce 19. století zanikly. Obec si tak udržela svůj zemědělský charakter. Jediným průmyslovým podnikem, který zůstal v Havrani, byl cukrovar. V roce 1882 jej vybudovala firma Hielle & Dittrich z [[Krásná Lípa|Krásné Lípy]]. V roce 1887 byla Havraň napojena na dnes již zrušenou železniční trať [[Vrskmaň]]-[[Strupčice]]-[[Malé Březno (okres Most)|Malé Březno]]-Havraň-[[Polerady (okres Most)|Polerady]]-[[Počerady]]. V současnosti je průmysl soustředěn v nově vybudované [[Průmyslová zóna Joseph|průmyslové zóně Joseph]] jižně od obce při silnici I/27. |
==Obecní symboly== | ==Obecní symboly== | ||
Havraň získala právo užívat obecní znak a vlajku na základě rozhodnutí předsedy [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny]] č. 37 ze dne 8. 6. [[2004]].<ref>[http://www.psp.cz/cgi-bin/win/rekos/default.aspx?Id=0a98004a-cdae-4b3b-b71e-03bc12ce997f Obecní znak a vlajka]</ref> | Havraň získala právo užívat obecní znak a vlajku na základě rozhodnutí předsedy [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny]] č. 37 ze dne 8. 6. [[2004]].<ref>[http://www.psp.cz/cgi-bin/win/rekos/default.aspx?Id=0a98004a-cdae-4b3b-b71e-03bc12ce997f Obecní znak a vlajka]</ref> | ||
Řádka 115: | Řádka 117: | ||
| 391 | | 391 | ||
|- | |- | ||
+ | |} | ||
{| class="wikitable" style="margin: 1em auto 1em auto" | {| class="wikitable" style="margin: 1em auto 1em auto" | ||
!style="background:#ddffdd"|Rok | !style="background:#ddffdd"|Rok | ||
Řádka 162: | Řádka 165: | ||
* Barokní fara pod kostelem z 18. století | * Barokní fara pod kostelem z 18. století | ||
- | + | == Reference == | |
+ | <references/> | ||
=== Literatura === | === Literatura === | ||
* 710 let obce Havraň (Sborník příspěvků), Havraň 1991 | * 710 let obce Havraň (Sborník příspěvků), Havraň 1991 | ||
Řádka 170: | Řádka 174: | ||
* [http://www.ouhavran.cz/historie/fotoalbum-obec-havran/ Staré záběry Havraně] | * [http://www.ouhavran.cz/historie/fotoalbum-obec-havran/ Staré záběry Havraně] | ||
* [http://www.e-region.cz/mostecko/havran.aspx Informace o historii obce] | * [http://www.e-region.cz/mostecko/havran.aspx Informace o historii obce] | ||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | |||
- | {{Okres Most}}{{Článek z Wikipedie}} | + | |
+ | {{Obec Havraň}}{{Okres Most}}{{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Vesnice okresu Most]] | [[Kategorie:Vesnice okresu Most]] |
Aktuální verze z 20. 11. 2017, 23:28
Havraň (německy Hawran) je obec, která se nachází v jižní části okresu Most v Ústeckém kraji. Leží zhruba 6 km jihovýchodně od města Mostu. Obcí prochází silnice I/27 z Mostu na Žatec a do Plzně, která se zde kříží se silnicí č. 251 z Jirkova na Postoloprty. Havraň je členem Mikroregionu Most - Jih.
- Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 502 obyvatel.
- Ke dni 1. 1. 2017 zde žilo 677 obyvatel.
Obsah |
Historie
První písemná zpráva o vsi pochází již z roku 1281, kdy je v listině zmiňován jako svědek jistý Chval z Havraně (Qual de Habran). V roce 1337 vedl spor Ješek z Havraně se Štěpánem z Hrušova a Moravěvsi o patronátní právo nad kostelem. Spor o dosazování faráře je první zmínkou o zdejším kostele. Majitelé vsi a poplužního dvora během 14. století nejsou přesně známi. Ves byla rozdělena mezi více vlastníků, kteří se střídali. V 15. století byla ves v majetku pánů z Koldic. V roce 1492 prodal Těma z Koldic Havraň Jiřímu a Václavovi z Fictumu za 1100 kop českých grošů. V roce 1496 Jiří Opl z Fictumu odkázal ves a její platy na nábožné a dobročinné skutky pro chudinu z Mostu. Od následujícího roku byla ves pod správou mosteckého purkmistra a městské rady. Při dělení majetku mezi katolíky a protestanty v roce 1615 zůstala katolíkům. V roce 1628 se Havraň opět ocitla pod správou městské rady a byla začleněna do městského panství Kopisty, jehož součástí zůstala až do roku 1848. Po roce 1850 se Havraň stala samostatnou obcí s připojenými osadami Moravěves a Saběnice. První písemná zpráva o škole v Havrani pochází z roku 1673. Farní škola byla umístěna v domě č.p. 40. V roce 1844 byla postavena nová školní budova. V roce 1921 byla v obci zřízena i česká obecná škola. Základní škola v obci existovala do roku 2007, kdy byla pro malý počet žáků zrušena. Obyvatelstvo se tradičně živilo zemědělstvím a ovocnářstvím, v 18. století jsou u obce zaznamenány i chmelnice. Od poloviny 19. století se začíná také v Havrani rozvíjet podnikání a průmysl. V roce 1869 bylo v okolí Havraně 14 malých uhelných šachet. První zmínka o těžbě uhlí u Havraně je nicméně mnohem starší. Už v roce 1613 udělil císař Matyáš Habsburský mosteckému měšťanovi Hansi Weidlichovi právo na těžbu a využití zdejšího uhlí. Malodoly však nebyly příliš rentabilní a do konce 19. století zanikly. Obec si tak udržela svůj zemědělský charakter. Jediným průmyslovým podnikem, který zůstal v Havrani, byl cukrovar. V roce 1882 jej vybudovala firma Hielle & Dittrich z Krásné Lípy. V roce 1887 byla Havraň napojena na dnes již zrušenou železniční trať Vrskmaň-Strupčice-Malé Březno-Havraň-Polerady-Počerady. V současnosti je průmysl soustředěn v nově vybudované průmyslové zóně Joseph jižně od obce při silnici I/27.
Obecní symboly
Havraň získala právo užívat obecní znak a vlajku na základě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 37 ze dne 8. 6. 2004.[1]
Znak
Štít dělený, nahoře stříbrno-zlatě polcený, vpravo býčí hlava s červeným jazykem, vlevo jelení hlava, obojí černé a čelně hledící. Dole v modrém poli na zeleném návrší stříbrný kostel vlevo s věží, která má červenou stanovou střechu s makovicí a patriarším křížem, obojí zlaté, a okno. Loď se dvěma okny a sníženým kněžištěm má sedlovou červenou střechu. Okna jsou černá a oblouková.
Vlajka
List tvoří tři vodorovné pruhy, bílo–žlutě polcený, modrý a zelený, v poměru 4:3:1. V bílém poli býčí hlava s červeným jazykem, ve žlutém poli jelení hlava, obojí černé a čelně hledící. Ze zeleného pruhu vyniká do modrého bílý kostel s věží k vlajícímu okraji. Věž má okno, červenou stanovou střechu s makovicí a patriarším křížem, obojí žluté. Loď má dvě okna, snížené kněžiště a sedlovou červenou střechu. Okna jsou černá a oblouková. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Vývoj počtu obyvatel v obci
Rok | 1850 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 275 | 379 | 550 | 927 | 914 | 823 | 812 | 861 | 642 | 595 | 486 |
Rok | 1971 | 1972 | 1973 | 1974 | 1975 | 1976 | 1977 | 1978 | 1979 | 1980 | 1981 | 1982 | 1983 | 1984 | 1985 | 1986 | 1987 | 1988 | 1989 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 693 | 696 | 695 | 687 | 691 | 635 | 626 | 586 | 587 | 587 | 580 | 557 | 539 | 513 | 476 | 458 | 446 | 402 | 391 |
Rok | 1990 | 1991 | 1992 | 1993 | 1994 | 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 410 | 471 | 468 | 466 | 469 | 469 | 475 | 479 | 492 | 491 | 487 | 504 | 508 | 515 | 503 | 493 | 492 | 490 | ... |
Pamětihodnosti
- Původně gotický kostel sv. Vavřince na návrší jižně od obce je prvně zmiňován v roce 1337, v 18. století přestavěn do barokní podoby
- Barokní fara pod kostelem z 18. století
Reference
- ↑ Obecní znak a vlajka
- ↑ Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970, díl I/1, Praha 1977, s. 512-513
- ↑ Český statistický úřad ve formátu .xls
Literatura
- 710 let obce Havraň (Sborník příspěvků), Havraň 1991
- J. Sýkorová, Havraň-Saběnice 1281-2006 (Kapitoly z historie obce), Most 2006
Externí odkazy
Obec Havraň |
---|
Města a obce okresu Most |
---|
Bečov • Bělušice • Braňany • Brandov • Český Jiřetín • Havraň • Hora Svaté Kateřiny • Horní Jiřetín • Klíny • Korozluky • Lišnice • Litvínov • Lom • Louka u Litvínova • Lužice • Malé Březno • Mariánské Radčice • Meziboří • Most • Nová Ves v Horách • Obrnice • Patokryje • Polerady • Skršín • Volevčice • Želenice |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |