V encyklopedii Allmultimedia.cz byl aktivován špičkový grafický skin Foreground.
Foreground plně podporuje – RWD, HTML 5.0, Super Galerii a YouTube 2.0 !

Avia BH-9

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Aktualizace)
 
Řádka 3: Řádka 3:
  |typ = [[cvičný letoun|cvičný]] a [[pozorovací letoun]]
  |typ = [[cvičný letoun|cvičný]] a [[pozorovací letoun]]
  |výrobce = [[Avia]]
  |výrobce = [[Avia]]
-
  |image = File:Avia BH 9.jpg
+
  |image = [[File:Avia BH 9.jpg|250px]]
  |text = Avia BH-9
  |text = Avia BH-9
  |konstruktér =   
  |konstruktér =   
 +
|vyrobeno kusů = 11
  |první let = [[1923 v letectví|1923]]
  |první let = [[1923 v letectví|1923]]
  |zaveden = 1924
  |zaveden = 1924
  |hlavní uživatel = [[Československo]]
  |hlavní uživatel = [[Československo]]
  |více uživatelů =  
  |více uživatelů =  
-
}}
+
}}'''Avia BH-9''' byl československý [[Dolnoplošník|dolnokřídlý]] dvoumístný [[jednoplošník]], který se používal jako [[Cvičný letoun|cvičný]] a turistický letoun. Slavil úspěchy v mnoha závodech a získal několik rekordů i na dálkových tratích.<ref name=":0">{{Citace monografie
-
'''Avia BH-9''' byl československý dolnokřídlý dvoumístný [[jednoplošník]], který se používal jako cvičný a turistický letoun. Slavil úspěchy v mnoha závodech a získal několik rekordů i na dálkových tratích.  
+
| příjmení = Němeček
 +
| jméno = Václav
 +
| příjmení2 =
 +
| jméno2 =
 +
| titul = Československá letadla 1 (1918-1945)
 +
| vydání = III
 +
| vydavatel = Naše vojsko
 +
| místo = Praha
 +
| rok vydání = 1983
 +
| počet stran = 368
 +
| strany = 106–108, 254–255
 +
| isbn =
 +
}}</ref>
 +
[[Soubor:Avia BH-9, L-BONF (Letec, June 1925).jpg|thumb|240px|Avia BH-9, L-BONF (Letec,&nbsp;červen&nbsp;1925)]]
 +
== Vznik a vývoj ==
 +
Prvním letounem odvozeným od typu [[Avia BH-5]] byla Avia BH-9, která byla zalétána 25. listopadu 1923. Tato letadla se používala v čs. [[Československé letectvo|vojenském letectvu]] od ledna 1924 s označením B-9 jako [[Cvičné letadlo|cvičný]], [[Průzkumný letoun|průzkumný]] a [[Sportovní letadlo|akrobatický]] [[letoun]]. Výrobcem byla továrna [[Avia|Avia, Miloš Bondy a spol., továrna na letadla]], Praha-Holešovice.<ref name=":4">{{Citace monografie
 +
| příjmení = Pavlůsek
 +
| jméno = Alois
 +
| příjmení2 =
 +
| jméno2 =
 +
| titul = Sportovní a cvičná letadla
 +
| vydání = I
 +
| vydavatel = CPress v Albatros Media
 +
| místo = Brno/Praha
 +
| rok vydání = 2016
 +
| počet stran = 128
 +
| strany = 13–14
 +
| isbn = 978-80-264-1146-8
 +
}}</ref>
-
==Technické údaje==
+
Tento typ vznikl úpravou BH-5 na základě objednávky Ministerstva národní obrany. Zájem projevený armádou vedl k objednávce upraveného prototypu a 10 letadel. V československém letectvu byl využíván až do počátku 30. let v leteckých učilištích. Potom byly v letech 1933-1935 některé stroje prodány (převedeny) do [[Aeroklub České republiky|Aeroklubu RČs.]] a do letek [[Masarykova letecká liga|Masarykovy letecké ligy]].
-
*Osádka: 2
+
-
*Rozpětí: 9,72 m
+
-
*Délka: 6,64 m
+
-
*Hmotnost prázdného stroje: 345 kg
+
-
*Motor: 1× hvězdicový pětiválec Walter NZ-60 ks
+
-
*Maximální rychlost: 157 km/h
+
-
*Dostup: 4500 m
+
-
*Dolet:  470 km
+
 +
Avie BH-9 se účastnily od poloviny [[1920-1929|20. let]] do poloviny [[1930-1939|30. let]] řady leteckých soutěží a závodů, nebo překonávaly rekordy a vykonávaly dálkové a etapové přelety.<ref name=":3">{{Citace elektronické monografie
 +
| příjmení = Pujman
 +
| jméno = Ivo ing.
 +
| titul = První „boska“ AVIA BH-5 – a ty další
 +
| url = https://www.aeroweb.cz/clanky/1049-prvni-boska-avia-bh-5-a-ty-dalsi
 +
| vydavatel = AeroWeb
 +
| místo =
 +
| datum vydání = 2008-02-17
 +
| datum přístupu = 2020-04-16
 +
}}</ref>
 +
== Popis letounu ==
 +
Od svého předchůdce ([[Avia BH-5|BH-5]]) se lišil dvojím řízením a motorovým ložem, které bylo připraveno pro zástavbu nového, [[Hvězdicový motor|hvězdicového motoru]] [[Walter NZ-60]] (1923). Otevřené [[kokpit]]y osádky byly v tandemovém uspořádání, chráněné pouze malými větrnými štítky.<ref name=":4" />
-
{{Článek z Wikipedie}}
+
Letadlo BH-9 zkonstruovali zakladatelé továrny Avia a letečtí [[Konstruktér|konstruktéři]] [[Pavel Beneš (konstruktér)|Pavel Beneš]] a [[Miroslav Hajn (konstruktér)|Miroslav Hajn]], oproti [[Avia BH-1|BH-1]] resp. [[Avia BH-5|BH-5]] byla zvýšena pevnost draku a byl použit silnější [[Letecký motor|motor]].<ref name=":5">{{Citace monografie
-
{{Československé meziválečné vojenské letouny}}
+
| příjmení = Šorel
 +
| jméno = Václav
 +
| příjmení2 =
 +
| jméno2 =
 +
| titul = Encyklopedie českého a slovenského letectví
 +
| vydání = I
 +
| vydavatel = CP Books
 +
| místo = Brno
 +
| rok vydání = 2005
 +
| počet stran = 448
 +
| strany = 41
 +
| isbn = 80-251-0733-7
 +
}}</ref> Typ BH-9 byl jednomotorový dvoumístný, [[Dolnoplošník|dolnokřídlý]] vzpěrový [[jednoplošník]] s pevným podvozkem a ostruhou.<ref name=":2">{{Citace elektronické monografie
 +
| příjmení = Flieger
 +
| jméno = Jan
 +
| titul = Avia BH-9
 +
| url = https://www.valka.cz/Avia-BH-9-t8336
 +
| vydavatel = Občanské sdružení valka.cz
 +
| místo = Nelahozeves
 +
| datum vydání = 2004-01-15
 +
| datum přístupu = 2020-04-16
 +
}}</ref> Používala jej [[československá armáda]] k výcviku pilotů. Dosahoval rychlosti při zemi 155 km/ hod. a rychlosti cestovní 120–130 km/hod. Do 2000 m vystoupal za 11 min. 45 vt. a do 3000 m za 30 minut, největší dosažitelná výška 4000 m, jak uváděl v červnu 1925 časopis Svazu československých pilotů Letec.<ref name=":1">{{Citace periodika
 +
| příjmení =
 +
| jméno =
 +
| titul = Úspěch čs. letectví za hranicemi!
 +
| periodikum = Letec
 +
| datum vydání = 1925-06-01
 +
| ročník = 1. (1925)
 +
| číslo = 7
 +
| strany = 1–2
 +
| url = https://kramerius.army.cz/search/i.jsp?pid=uuid:2d99d823-5106-11e7-bd45-005056b73ae5
 +
}}</ref>
 +
 
 +
[[Trup letadla|Trup]] měl čtyřhranný průřez, pouze první přepážka byla ve tvaru [[Elipsa|elipsy]]. Dřevěná kostra trupu byla potažena [[Překližka|překližkou]]. [[Letecký motor|Motor]] Walter NZ-60 byl upevněn přímo na první trupové přepážce, [[vrtule]] dvoulistá, pevná, dřevěná. Hlavní, pevný [[Podvozek letadla|podvozek]] s průběžnou osou odpruženou [[Pryž|gumovými]] provazy měl vysokotlaká kola, v zádi trupu byla ostruha. [[Křídlo letadla|Křídlo]] bylo celodřevěné, s tlustým profilem. [[Křidélka]] byla [[Svařování|svařena]] z [[ocel]]ových trubek a byla řízena táhly. Stabilizátor byl celodřevěný, směrové a výškové [[kormidlo]] bylo z ocelových trubek [[Potah (letectví)|potažených]] [[Plátno|plátnem]].<ref>{{Citace elektronické monografie
 +
| příjmení =
 +
| jméno =
 +
| titul = Avia BH-9
 +
| url = http://www.ntm.cz/heslar/avia-bh-9
 +
| vydavatel = Národní technické muzeum
 +
| místo = Praha
 +
| datum vydání =
 +
| datum přístupu = 2020-04-16
 +
| url archivu = https://web.archive.org/web/20160404131500/http://www.ntm.cz/heslar/avia-bh-9
 +
| datum archivace = 2016-04-04
 +
| nedostupné = ano
 +
}}</ref>
 +
 
 +
Pro [[Spojovací letadlo|kurýrní]] lety mohlo být druhé řízení určené pro žáka vyřazeno z provozu. Letoun nebyl vyzbrojen.<ref name=":5" />
 +
 
 +
== Použití ==
 +
[[Soubor:Avia BH-9, L-BONP (Letectví, July 1928).jpg|thumb|240px|Avia BH-9, L-BONP (Letectví, červenec 1928)]]
 +
Avia BH-9 sloužila v [[Československé letectvo|československém letectvu]], v [[Aeroklub České republiky|Aeroklubu RČs]]. a jeho pobočkách, v [[Masarykova letecká liga|Masarykově letecké lize]] (MLL) a také jako soukromý letoun. Letouny vlastněné armádou (výr. č. 2-41/L-BONF, 11/L-BONG, 12/L-BONH a 2/L-BONP) létaly do února 1931 i s civilními [[Imatrikulace (letectví)|imatrikulacemi]]. Po vyřazení z armády byly letounům BH-9 v letech 1933-1935 přiřazeny v [[Letecký rejstřík|leteckém rejstříku]] imatrikulace výr. č. 8/OK-LIT, 9/OK-IPF, 10/OK-AZE a 11/OK-VAN.<ref>{{Citace elektronické monografie
 +
| příjmení =
 +
| jméno =
 +
| titul = Civil Aircraft Register - Czechoslovakia
 +
| url = http://www.airhistory.org.uk/gy/reg_OK-1.html
 +
| vydavatel = airhistory.org.uk
 +
| místo =
 +
| datum vydání =
 +
| datum přístupu = 2020-04-16
 +
}}</ref> Avie BH-9 se účastnily ve dvacátých letech řady leteckých soutěží a závodů, nebo překonávaly rekordy a vykonávaly dálkové a etapové přelety.
 +
 
 +
V roce 1924 na letounu Avia BH-9 amatérský [[pilot]], JUDr. [[Zdeněk Lhota (letec)|Zdeněk Lhota]] ustanovil na uzavřeném 100 km okruhu [[Letiště Praha-Kbely|Kbely]], [[Benátky nad Jizerou I|Nové Benátky]], [[Říp]], Kbely čs. národní rekordy „Rychlost na 1000 km“ s hodnotou 120,088 km/hod a „Rekord na&nbsp;vzdálenost“, když 13. května uletěl 1200 km za 9:46:47 h a dosáhl průměrné rychlosti 123 km/h.<ref>{{Citace periodika
 +
| příjmení =
 +
| jméno =
 +
| titul = Seznam čs. národních rekordů ku dni 31. prosince 1924
 +
| periodikum = Letec
 +
| datum vydání = 15.3.1925
 +
| ročník = 1. (1925)
 +
| číslo = 2
 +
| strany =
 +
| url = https://kramerius.army.cz/search/i.jsp?pid=uuid:2b4d01cb-5106-11e7-bd45-005056b73ae5
 +
}}</ref> Není divu, že na leteckém dni ve Kbelích, pořádaném dne 18. května 1924 se těšil tehdy již populární pilot i jeho letadlo živé pozornosti 30&nbsp;tisíc návštěvníků.<ref>{{Citace periodika
 +
| příjmení = Karmazín
 +
| jméno = V. ing.
 +
| titul = Památce JUDr. Zdeňka Lhoty
 +
| periodikum = Letectví
 +
| datum vydání = říjen 1946
 +
| ročník = 22. (1946)
 +
| číslo = 10
 +
| strany = 290–293
 +
| url = https://kramerius.army.cz/search/i.jsp?pid=uuid:fb9e8417-9ecb-11e9-ac1b-005056b73ae5
 +
}}</ref> Dále zvítězil dr. Lhota na Avia BH-9 v kategorii sportovních letadel do výkonu 100 HP 7. září 1924 v závodě o putovní „Cenu prezidenta republiky“.<ref name="nl1925">{{Citace periodika
 +
| příjmení =
 +
| jméno =
 +
| titul = Jak participují motory firmy Walter na rekordech a úspěších českoslov. letectví
 +
| periodikum = Národní listy
 +
| datum vydání = 27.9.1925
 +
| ročník = 65. (1925)
 +
| číslo = 265
 +
| strany = 12
 +
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/cbvk/view/uuid:c5c7ad72-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:39353d30-435e-11dd-b505-00145e5790ea&fulltext=Walter%20Jinonice
 +
}}</ref>
 +
Mnohem častěji tento letoun proslul jako aktér propagačních dálkových letů. V květnu 1925 s jednoplošníkem BH-9 (L-BONF) uskutečnil let z Prahy do Říma a zpět přes [[Bělehrad]]. V neděli 17. května 1925 odstartoval při Leteckém dni Svazu československých pilotů ze státního letiště Praha u Kbel a přes Bratislavu, Terst a Bolognu doletěl do Říma.<ref>{{Citace periodika
 +
| příjmení = -
 +
| jméno = ja-
 +
| titul = Lhotův let Praha - Řím
 +
| periodikum = Letectví
 +
| datum vydání = květen 1925
 +
| ročník = V. (1925)
 +
| číslo = 5
 +
| strany = 97–98
 +
| url = https://kramerius.army.cz/search/i.jsp?pid=uuid:9a4d509a-51d6-11e9-b164-005056b73ae5
 +
}}</ref> Zpáteční cestu vykonal 23. května přes Pisu, Bolognu, Záhřeb, Bělehrad, Novi Sad a Budapešť do Prahy, kam doletěl 1. června.<ref>{{Citace periodika
 +
| příjmení =
 +
| jméno =
 +
| titul = K letu Ing. Dr. Lhoty z Prahy do Říma
 +
| periodikum = Český svět
 +
| datum vydání = 28.5.1925
 +
| ročník = 21 (1925-6)
 +
| číslo = 36
 +
| strany = 8
 +
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:f1e34190-8312-11e4-a354-005056825209?page=uuid:fc9f62f0-836f-11e4-889a-5ef3fc9ae867
 +
}}</ref><ref>{{Citace periodika
 +
| příjmení =
 +
| jméno =
 +
| titul = LET DRA ZD. LHOTY PRAHA-ŘÍM
 +
| periodikum = Světozor
 +
| datum vydání = 4.6.1925
 +
| ročník = 1924-1925 (25.)
 +
| číslo = 19
 +
| strany = 475
 +
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:bfb72550-2d85-11e6-b821-5ef3fc9bb22f?page=uuid:37692960-2d93-11e6-b821-5ef3fc9bb22f
 +
}}</ref> Trať těchto letů měřila 3500 km. Uskutečnil-li se let Lhotův do Říma, pak nutno poznamenat, že Ministerstvo veřejných prací (MVP) celý podnik nejen finančně, ale i morálně podporovalo, dále je třeba zmínit továrny na letadla [[Avia|Avia, Miloš Bondy a spol., továrna na letadla]], která vypravila letadlo, jakož i továrny na motory Jos.&nbsp;Walter a spol., která připravila motor [[Walter NZ-60]].<ref name=":1" />
 +
 
 +
Por. Josef Jíra (L-BONG) provedl ještě v roce 1925 dálkové lety do Paříže a Londýna. A také se účastnil soutěže Coppa d'Italia 1925 avšak bez výraznějšího úspěchu. Vynahradil si to dálkovým nonstop letem Praha – Paříž/[[Letiště Paříž – Le Bourget|Le Bourget]] – Praha (1800 km), který vykonal 31. srpna 1926 průměrnou rychlostí 130 km/h.<ref>{{Citace periodika
 +
| příjmení =
 +
| jméno =
 +
| titul = Skvělý výkon por. Jíry na letadle Avia B. H. 9 s motorem Walter 60 k. s.
 +
| periodikum = Letec
 +
| datum vydání = 1926-09-15
 +
| ročník = 2 (1926)
 +
| číslo = 14
 +
| strany = 3
 +
| url = https://kramerius.army.cz/search/i.jsp?pid=uuid:1afe2c55-5109-11e7-ad9e-005056b73ae5
 +
}}</ref> Předtím, 5. července 1926 za sokolského sletu uspořádal Aeroklub RČs. velké letecké závody na trase Praha – Hradec Králové – Ostrava – Olomouc – Nitra – Bratislava – Brno – České Budějovice – Plzeň – Praha. Na letounu BH-9 získal první cenu vojenský pilot Václav Vlček.<ref name=":3" />
 +
 
 +
Od roku 1927 byly dálkové lety uznávány za mezinárodní rekordy [[Mezinárodní letecká federace|FAI]]. Letouny byly rozděleny do kategorií podle objemu válců motorů a hmotnosti letounu. Šlo o modifikovaný návrh, který v základu vypracoval a FAI předložil Aeroklub republiky Československé (ARČs). Jako jedni z prvních se zapsali do rekordních análů pilot škpt. Václav Vlček s cestujícím škpt. Vladimírem Charouskem, kteří uletěli 26. července 1927 600 km a současně vytvořili národní rekord v rychlosti na 100 km hodnotou 134,6 km/h.<ref>{{Citace periodika
 +
| příjmení = Hartman
 +
| jméno = A. R.
 +
| titul = Náš letecký sport
 +
| periodikum = Letec
 +
| datum vydání = 1927-11-15
 +
| ročník = 3. (1927)
 +
| číslo = 6
 +
| strany = 14–15
 +
| url = https://kramerius.army.cz/search/i.jsp?pid=uuid:94a35253-510f-11e7-ae0d-005056b73ae5
 +
}}</ref> Ještě v prosinci 1927 tento výkon překonal sám škpt. Václav Vlček s por. Břetislavem Chrastinou v kategorii lehkých dvoumístných letadel o prázdné hmotnosti do 400 kg výkonem 1305,546 km.<ref>{{Citace periodika
 +
| příjmení = Hartman
 +
| jméno = A. R.
 +
| titul = Nové světové rekordy
 +
| periodikum = Letec
 +
| datum vydání = 1927-12-15
 +
| ročník = 3. (1927)
 +
| číslo = 7
 +
| strany = 5–7
 +
| url = https://kramerius.army.cz/search/i.jsp?pid=uuid:96436e0a-510f-11e7-ae0d-005056b73ae5
 +
}}</ref>
 +
 
 +
Vrcholný výkon zaznamenala 11. července 1928 posádka štábní kapitán letectva [[Josef Heřmanský]] a podporučík ing. Ant. Macháček. Na dvoumístné verzi letounu BH-9 (L-BONP) vytvořili světový rekord na uzavřeném okruhu výkonem 1 500 km za 11 hodin a současně vytvořili rychlostní národní rekord 146,734 km/h.<ref>{{Citace periodika
 +
| příjmení =
 +
| jméno =
 +
| titul = Stávající světové a národní čs. rekordy letecké
 +
| periodikum = Letectví
 +
| datum vydání = prosinec 1928
 +
| ročník = VIII. (1928)
 +
| číslo = 12
 +
| strany = 398
 +
| url = https://kramerius.army.cz/search/i.jsp?pid=uuid:99003935-51e5-11e9-9bf7-005056b73ae5
 +
}}</ref><ref>{{Citace periodika
 +
| příjmení =
 +
| jméno =
 +
| titul = Škpt. p. l. Heřmanský překonává na Avii BH-9 s motorem Walter 60 ks. světový rekord
 +
| periodikum = Letectví
 +
| datum vydání = červenec 1928
 +
| ročník = VIII. (1928)
 +
| číslo = 7
 +
| strany = 208–209
 +
| url = https://kramerius.army.cz/search/i.jsp?pid=uuid:a42d7af5-51e7-11e9-84e4-005056b73ae5
 +
}}</ref>
 +
 
 +
Ještě v září 1934 stárnoucí BH-9 (OK-IPF) obsadila 2. místo v Národním letu Republiky Československé za pilotáže amatérského [[pilot]]a ing. Vladimíra Guta (prodejce vozů Bugatti v [[Československo|ČSR]]) s tov. Novákem.<ref>{{Citace periodika
 +
| příjmení = Beneš
 +
| jméno = Pavel
 +
| titul = Po Národním letu Republiky Československé
 +
| periodikum = Letectví
 +
| datum vydání = říjen 1934
 +
| ročník = XIV. (1934)
 +
| číslo = 10
 +
| strany = 361–365
 +
| url = https://kramerius.army.cz/search/i.jsp?pid=uuid:ee0a4ad8-5eee-11e9-a473-005056b73ae5
 +
}}</ref> Poslední BH-9 (OK-IPF, výr. č. 9) létala až do roku 1939. Tento letoun v původním vojenském barevném provedení (standardní tříbarevná kamufláž – hnědá, okrová, zelená/hliník) je ve sbírkách [[Národní technické muzeum v Praze|Národního technického muzea]] v Praze.<ref name=":0" />
 +
 
 +
== Uživatelé ==
 +
* {{Vlajka a název|Československo}}
 +
** [[Československé letectvo]]
 +
** [[Aeroklub České republiky|Aeroklub Republiky Československé]] (Pardubice OK-VAN, Plzeň OK-AZE, Praha OK-IPF)
 +
** [[Masarykova letecká liga]] (OK-LIT)
 +
 
 +
== Specifikace ==
 +
Data dle <ref name=":0" /><ref name=":2" />
 +
 
 +
=== Technické údaje ===
 +
* '''Osádka''': 2
 +
* '''Rozpětí''': 9,72 m
 +
* '''Délka''': 6,64 m
 +
* '''Výška''': 2,53 m
 +
* '''Nosná plocha''': 13,60 m<sup>2</sup>
 +
* '''Plošné zatížení''': 40,5 kg/m<sup>2</sup>
 +
* '''Hmotnost prázdného stroje''': 345 kg
 +
* '''Vzletová hmotnost''': 550 kg
 +
* '''Motor''': 1× [[Hvězdicový motor|hvězdicový]] [[Vzduchové chlazení spalovacích motorů|vzduchem chlazený]] [[Válec (motor)|pětiválec]] [[Walter NZ-60]]
 +
** '''maximální, vzletový''': 75 k (55 kW) při 1750 ot/min
 +
** '''nominální, jmenovitý''': 60 k (44 kW) při 1400 ot/min
 +
* '''Vrtule''': dvoulistá, pevná, dřevěná
 +
 
 +
=== Výkony ===
 +
* '''Cestovní rychlost''': 125 km/h
 +
* '''Maximální rychlost''': 158 km/h
 +
* '''Dostup''': 4500 m
 +
* '''Stoupavost''': 3:50 min do 1000 m, 12:30 min do 3000 m
 +
* '''Dolet''': 470 km
 +
 
 +
== Literatura ==
 +
* KRYBUS, J. ''Avia BH-9'', [[Letectví a kosmonautika]] 1971/17
 +
* FIDLER, J. SLUKA, V. ''Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920–38'', Libri 2006, ISBN: 80-7277-256-2
 +
* ŠOREL, V. ''Letadla československých pilotů'', Albatros 1986
 +
* TAYLOR, Michael J. H. (1989). ''Jane's Encyclopedia of Aviation''., London: Studio Editions. p. 86. (anglicky)
 +
* ''World Aircraft Information Files''., London: Bright Star Publishing. pp. File 889 Sheet 86. (anglicky)
 +
 
 +
== Související články ==
 +
* [[Avia]]
 +
* [[Pavel Beneš (konstruktér)|Pavel Beneš]]
 +
* [[Miroslav Hajn (konstruktér)|Miroslav Hajn]]
 +
* [[Avia BH-5]]
 +
* [[Walter NZ-60]]
 +
 
 +
== Reference ==
 +
<references />
 +
== Externí odkazy ==
 +
* [http://www.airwar.ru/enc/other1/bh9.html Уголок неба (airwar.ru) – Avia Bh-9 (rusky)]
 +
* [http://vinar.cz/mitte/bh9.htm AVIA BH-9] na vinar.cz
 +
* [https://www.airliners.net/search?keywords=Avia+BH-9&sortBy=dateAccepted&sortOrder=desc&perPage=36&display=detail airliners.net – Avia BH-9 (fotogalerie, anglicky))]
 +
* [http://www.aviastar.org/air/czech/avia_bh-9.php Aviastar.org – Avia BH-9, BH-10, BH-11 (anglicky)]
 +
 
 +
 
 +
{{Commonscat|Avia BH-9}}{{Československé meziválečné vojenské letouny}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Československá a česká cvičná letadla]]
[[Kategorie:Československá a česká cvičná letadla]]
[[Kategorie:Československá průzkumná letadla]]
[[Kategorie:Československá průzkumná letadla]]
-
[[Kategorie:Letadla Avia]]
+
[[Kategorie:Letadla Avia|BH-9]]

Aktuální verze z 10. 5. 2025, 14:05

Avia BH-9
Avia BH 9.jpg
Avia BH-9
Základní charakteristika
Určení cvičný a pozorovací letoun
Výrobce Avia
Konstruktér
První let 1923
Zařazen 1924
Vyřazen
Výroba
Vyrobeno 11
Varianty
Uživatel Československo

Avia BH-9 byl československý dolnokřídlý dvoumístný jednoplošník, který se používal jako cvičný a turistický letoun. Slavil úspěchy v mnoha závodech a získal několik rekordů i na dálkových tratích.[1]

Avia BH-9, L-BONF (Letec, červen 1925)

Obsah

Vznik a vývoj

Prvním letounem odvozeným od typu Avia BH-5 byla Avia BH-9, která byla zalétána 25. listopadu 1923. Tato letadla se používala v čs. vojenském letectvu od ledna 1924 s označením B-9 jako cvičný, průzkumný a akrobatický letoun. Výrobcem byla továrna Avia, Miloš Bondy a spol., továrna na letadla, Praha-Holešovice.[2]

Tento typ vznikl úpravou BH-5 na základě objednávky Ministerstva národní obrany. Zájem projevený armádou vedl k objednávce upraveného prototypu a 10 letadel. V československém letectvu byl využíván až do počátku 30. let v leteckých učilištích. Potom byly v letech 1933-1935 některé stroje prodány (převedeny) do Aeroklubu RČs. a do letek Masarykovy letecké ligy.

Avie BH-9 se účastnily od poloviny 20. let do poloviny 30. let řady leteckých soutěží a závodů, nebo překonávaly rekordy a vykonávaly dálkové a etapové přelety.[3]

Popis letounu

Od svého předchůdce (BH-5) se lišil dvojím řízením a motorovým ložem, které bylo připraveno pro zástavbu nového, hvězdicového motoru Walter NZ-60 (1923). Otevřené kokpity osádky byly v tandemovém uspořádání, chráněné pouze malými větrnými štítky.[2]

Letadlo BH-9 zkonstruovali zakladatelé továrny Avia a letečtí konstruktéři Pavel Beneš a Miroslav Hajn, oproti BH-1 resp. BH-5 byla zvýšena pevnost draku a byl použit silnější motor.[4] Typ BH-9 byl jednomotorový dvoumístný, dolnokřídlý vzpěrový jednoplošník s pevným podvozkem a ostruhou.[5] Používala jej československá armáda k výcviku pilotů. Dosahoval rychlosti při zemi 155 km/ hod. a rychlosti cestovní 120–130 km/hod. Do 2000 m vystoupal za 11 min. 45 vt. a do 3000 m za 30 minut, největší dosažitelná výška 4000 m, jak uváděl v červnu 1925 časopis Svazu československých pilotů Letec.[6]

Trup měl čtyřhranný průřez, pouze první přepážka byla ve tvaru elipsy. Dřevěná kostra trupu byla potažena překližkou. Motor Walter NZ-60 byl upevněn přímo na první trupové přepážce, vrtule dvoulistá, pevná, dřevěná. Hlavní, pevný podvozek s průběžnou osou odpruženou gumovými provazy měl vysokotlaká kola, v zádi trupu byla ostruha. Křídlo bylo celodřevěné, s tlustým profilem. Křidélka byla svařena z ocelových trubek a byla řízena táhly. Stabilizátor byl celodřevěný, směrové a výškové kormidlo bylo z ocelových trubek potažených plátnem.[7]

Pro kurýrní lety mohlo být druhé řízení určené pro žáka vyřazeno z provozu. Letoun nebyl vyzbrojen.[4]

Použití

Avia BH-9, L-BONP (Letectví, červenec 1928)

Avia BH-9 sloužila v československém letectvu, v Aeroklubu RČs. a jeho pobočkách, v Masarykově letecké lize (MLL) a také jako soukromý letoun. Letouny vlastněné armádou (výr. č. 2-41/L-BONF, 11/L-BONG, 12/L-BONH a 2/L-BONP) létaly do února 1931 i s civilními imatrikulacemi. Po vyřazení z armády byly letounům BH-9 v letech 1933-1935 přiřazeny v leteckém rejstříku imatrikulace výr. č. 8/OK-LIT, 9/OK-IPF, 10/OK-AZE a 11/OK-VAN.[8] Avie BH-9 se účastnily ve dvacátých letech řady leteckých soutěží a závodů, nebo překonávaly rekordy a vykonávaly dálkové a etapové přelety.

V roce 1924 na letounu Avia BH-9 amatérský pilot, JUDr. Zdeněk Lhota ustanovil na uzavřeném 100 km okruhu Kbely, Nové Benátky, Říp, Kbely čs. národní rekordy „Rychlost na 1000 km“ s hodnotou 120,088 km/hod a „Rekord na vzdálenost“, když 13. května uletěl 1200 km za 9:46:47 h a dosáhl průměrné rychlosti 123 km/h.[9] Není divu, že na leteckém dni ve Kbelích, pořádaném dne 18. května 1924 se těšil tehdy již populární pilot i jeho letadlo živé pozornosti 30 tisíc návštěvníků.[10] Dále zvítězil dr. Lhota na Avia BH-9 v kategorii sportovních letadel do výkonu 100 HP 7. září 1924 v závodě o putovní „Cenu prezidenta republiky“.[11] Mnohem častěji tento letoun proslul jako aktér propagačních dálkových letů. V květnu 1925 s jednoplošníkem BH-9 (L-BONF) uskutečnil let z Prahy do Říma a zpět přes Bělehrad. V neděli 17. května 1925 odstartoval při Leteckém dni Svazu československých pilotů ze státního letiště Praha u Kbel a přes Bratislavu, Terst a Bolognu doletěl do Říma.[12] Zpáteční cestu vykonal 23. května přes Pisu, Bolognu, Záhřeb, Bělehrad, Novi Sad a Budapešť do Prahy, kam doletěl 1. června.[13][14] Trať těchto letů měřila 3500 km. Uskutečnil-li se let Lhotův do Říma, pak nutno poznamenat, že Ministerstvo veřejných prací (MVP) celý podnik nejen finančně, ale i morálně podporovalo, dále je třeba zmínit továrny na letadla Avia, Miloš Bondy a spol., továrna na letadla, která vypravila letadlo, jakož i továrny na motory Jos. Walter a spol., která připravila motor Walter NZ-60.[6]

Por. Josef Jíra (L-BONG) provedl ještě v roce 1925 dálkové lety do Paříže a Londýna. A také se účastnil soutěže Coppa d'Italia 1925 avšak bez výraznějšího úspěchu. Vynahradil si to dálkovým nonstop letem Praha – Paříž/Le Bourget – Praha (1800 km), který vykonal 31. srpna 1926 průměrnou rychlostí 130 km/h.[15] Předtím, 5. července 1926 za sokolského sletu uspořádal Aeroklub RČs. velké letecké závody na trase Praha – Hradec Králové – Ostrava – Olomouc – Nitra – Bratislava – Brno – České Budějovice – Plzeň – Praha. Na letounu BH-9 získal první cenu vojenský pilot Václav Vlček.[3]

Od roku 1927 byly dálkové lety uznávány za mezinárodní rekordy FAI. Letouny byly rozděleny do kategorií podle objemu válců motorů a hmotnosti letounu. Šlo o modifikovaný návrh, který v základu vypracoval a FAI předložil Aeroklub republiky Československé (ARČs). Jako jedni z prvních se zapsali do rekordních análů pilot škpt. Václav Vlček s cestujícím škpt. Vladimírem Charouskem, kteří uletěli 26. července 1927 600 km a současně vytvořili národní rekord v rychlosti na 100 km hodnotou 134,6 km/h.[16] Ještě v prosinci 1927 tento výkon překonal sám škpt. Václav Vlček s por. Břetislavem Chrastinou v kategorii lehkých dvoumístných letadel o prázdné hmotnosti do 400 kg výkonem 1305,546 km.[17]

Vrcholný výkon zaznamenala 11. července 1928 posádka štábní kapitán letectva Josef Heřmanský a podporučík ing. Ant. Macháček. Na dvoumístné verzi letounu BH-9 (L-BONP) vytvořili světový rekord na uzavřeném okruhu výkonem 1 500 km za 11 hodin a současně vytvořili rychlostní národní rekord 146,734 km/h.[18][19]

Ještě v září 1934 stárnoucí BH-9 (OK-IPF) obsadila 2. místo v Národním letu Republiky Československé za pilotáže amatérského pilota ing. Vladimíra Guta (prodejce vozů Bugatti v ČSR) s tov. Novákem.[20] Poslední BH-9 (OK-IPF, výr. č. 9) létala až do roku 1939. Tento letoun v původním vojenském barevném provedení (standardní tříbarevná kamufláž – hnědá, okrová, zelená/hliník) je ve sbírkách Národního technického muzea v Praze.[1]

Uživatelé

Specifikace

Data dle [1][5]

Technické údaje

  • Osádka: 2
  • Rozpětí: 9,72 m
  • Délka: 6,64 m
  • Výška: 2,53 m
  • Nosná plocha: 13,60 m2
  • Plošné zatížení: 40,5 kg/m2
  • Hmotnost prázdného stroje: 345 kg
  • Vzletová hmotnost: 550 kg
  • Motor: 1× hvězdicový vzduchem chlazený pětiválec Walter NZ-60
    • maximální, vzletový: 75 k (55 kW) při 1750 ot/min
    • nominální, jmenovitý: 60 k (44 kW) při 1400 ot/min
  • Vrtule: dvoulistá, pevná, dřevěná

Výkony

  • Cestovní rychlost: 125 km/h
  • Maximální rychlost: 158 km/h
  • Dostup: 4500 m
  • Stoupavost: 3:50 min do 1000 m, 12:30 min do 3000 m
  • Dolet: 470 km

Literatura

  • KRYBUS, J. Avia BH-9, Letectví a kosmonautika 1971/17
  • FIDLER, J. SLUKA, V. Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920–38, Libri 2006, ISBN: 80-7277-256-2
  • ŠOREL, V. Letadla československých pilotů, Albatros 1986
  • TAYLOR, Michael J. H. (1989). Jane's Encyclopedia of Aviation., London: Studio Editions. p. 86. (anglicky)
  • World Aircraft Information Files., London: Bright Star Publishing. pp. File 889 Sheet 86. (anglicky)

Související články

Reference

  1. ↑ 1,0 1,1 1,2 NĚMEČEK, Václav. Československá letadla 1 (1918-1945). III. vyd. Praha : Naše vojsko. 368 s. S. 106–108, 254–255.  
  2. ↑ 2,0 2,1 PAVLŮSEK, Alois. Sportovní a cvičná letadla. I. vyd. Brno/Praha : CPress v Albatros Media. 128 s. ISBN 978-80-264-1146-8. S. 13–14.  
  3. ↑ 3,0 3,1 PUJMAN, Ivo ing.. První „boska“ AVIA BH-5 – a ty další [online]. AeroWeb, 2008-02-17, [cit. 2020-04-16]. Dostupné online.  
  4. ↑ 4,0 4,1 ŠOREL, Václav. Encyklopedie českého a slovenského letectví. I. vyd. Brno : CP Books. 448 s. ISBN 80-251-0733-7. S. 41.  
  5. ↑ 5,0 5,1 FLIEGER, Jan. Avia BH-9 [online]. Nelahozeves : Občanské sdružení valka.cz, 2004-01-15, [cit. 2020-04-16]. Dostupné online.  
  6. ↑ 6,0 6,1 Úspěch čs. letectví za hranicemi!. Letec, 1925-06-01, roč. 1. (1925), čís. 7, s. 1–2. Dostupné online.  
  7. ↑ Avia BH-9 [online]. Praha : Národní technické muzeum, [cit. 2020-04-16]. Dostupné online.  
  8. ↑ Civil Aircraft Register - Czechoslovakia [online]. airhistory.org.uk, [cit. 2020-04-16]. Dostupné online.  
  9. ↑ Seznam čs. národních rekordů ku dni 31. prosince 1924. Letec, 15.3.1925, roč. 1. (1925), čís. 2. Dostupné online.  
  10. ↑ KARMAZÍN, V. ing.. Památce JUDr. Zdeňka Lhoty. Letectví, říjen 1946, roč. 22. (1946), čís. 10, s. 290–293. Dostupné online.  
  11. ↑ Jak participují motory firmy Walter na rekordech a úspěších českoslov. letectví. Národní listy, 27.9.1925, roč. 65. (1925), čís. 265, s. 12. Dostupné online.  
  12. ↑ -, ja-. Lhotův let Praha - Řím. Letectví, květen 1925, roč. V. (1925), čís. 5, s. 97–98. Dostupné online.  
  13. ↑ K letu Ing. Dr. Lhoty z Prahy do Říma. Český svět, 28.5.1925, roč. 21 (1925-6), čís. 36, s. 8. Dostupné online.  
  14. ↑ LET DRA ZD. LHOTY PRAHA-ŘÍM. Světozor, 4.6.1925, roč. 1924-1925 (25.), čís. 19, s. 475. Dostupné online.  
  15. ↑ Skvělý výkon por. Jíry na letadle Avia B. H. 9 s motorem Walter 60 k. s.. Letec, 1926-09-15, roč. 2 (1926), čís. 14, s. 3. Dostupné online.  
  16. ↑ HARTMAN, A. R.. Náš letecký sport. Letec, 1927-11-15, roč. 3. (1927), čís. 6, s. 14–15. Dostupné online.  
  17. ↑ HARTMAN, A. R.. Nové světové rekordy. Letec, 1927-12-15, roč. 3. (1927), čís. 7, s. 5–7. Dostupné online.  
  18. ↑ Stávající světové a národní čs. rekordy letecké. Letectví, prosinec 1928, roč. VIII. (1928), čís. 12, s. 398. Dostupné online.  
  19. ↑ Škpt. p. l. Heřmanský překonává na Avii BH-9 s motorem Walter 60 ks. světový rekord. Letectví, červenec 1928, roč. VIII. (1928), čís. 7, s. 208–209. Dostupné online.  
  20. ↑ BENEŠ, Pavel. Po Národním letu Republiky Československé. Letectví, říjen 1934, roč. XIV. (1934), čís. 10, s. 361–365. Dostupné online.  

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Avia BH-9


Citováno z „http://www1fdc.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Avia_BH-9“