Šablona:Článek dne HL/2019/20

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 6. 1. 2022, 16:24

Kazachstán je stát, který se rozkládá ve střední Asii a malou částí svého území západně od řeky Ural zasahuje též do Evropy. Na severozápadě a severu hraničí s Ruskem, na východě s Čínskou lidovou republikou, z jižní strany jsou jeho sousedy Kyrgyzstán, Uzbekistán a Turkmenistán, na jihozápadě pak přiléhá ke Kaspickému moři.

Patří mezi nejrozlehlejší země světa (plocha 2 717 300 km² – 34krát více než ČR) a je územně největším vnitrozemským státem, ale většina území je jen velmi řídce osídlena (15 milionů obyvatel představuje hustotu necelých 6 ob./km²). Astana se v roce 1997 stala hlavním městem namísto Almaty.

Kazachstán je největší vnitrozemskou zemí světa. Třebaže většinu území Kazachstánu zaujímají nízko položené plošiny a pahorkatiny, reliéf je i tak velmi rozmanitý; vcelku lze říct, že povrch Kazachstánu se zvedá směrem k východu. Na západě se v Kaspické proláklině (28 m pod hladinou světového oceánu) prostírá největší vnitrozemské jezero světa – Kaspické moře. Poblíž kaspického pobřeží leží v Karagijské proláklině nejnižší bod Kazachstánu (-132 m). Severní břehy Kaspického moře při dolním toku řeky Ural obklopuje Kaspická nížina, ohraničená na jihu plošinami Mangystau a Ustjurt, na východě Mugodžarskými vrchy. Dále k východu se prostírá rozlehlá nížina Turanská s bezodtokým Aralským jezerem, do kterého ústí řeka Syrdarja. Zde, při uzbeckých hranicích, se nachází poušť Kyzylkum („Rudé písky“). Nevýraznou Turgajskou plošinu na severozápadě země odděluje sníženina zvaná Turgajská brána od rozlehlé Kazašské plošiny, zaujímající střední část Kazachstánu. Z Kazašské plošiny vystupuje několik hornatin – Ulytau na západě, Kokčetau na severu a Karakaly s nejvyšším bodem Aksoran (1 565 m) na jihovýchodě. Severně od Kazašské plošiny se až za hranice Kazachstánu táhnou úrodné nížiny Išimské a Kulundské stepi, náležející k Západosibiřské rovině. Tyto oblasti směrem k severu odvodňují řeky Išim a Irtyš. Od Kazašské plošiny směrem k jihu se táhne pustina Betpak Dala („Hladová step“).

Její západní část zaujímá velké protáhlé jezero Balchaš, celosvětový unikát, neboť je z poloviny plné sladké a z druhé poloviny slané vody; na východě se nacházejí dvě menší jezera Sasykkol a Alakol. Tato oblast závlahového zemědělství na jihovýchodě Kazachstánu je tradičně zvána Sedmiříčí (Džesysu). Východní a jihovýchodní hranice země představují skutečné velehory. Na samém severovýchodě dělí Kazachstán od Sibiře zalesněný Altaj (nejvyšší hora Belucha 4 506 m). Jižně od Altaje vytváří řeka Irtyš v kotlině jezero Zajsan, zvětšené ještě Buchtarminskou přehradní nádrží. Dále k jihu se zvedá pás pohoří Tarbagataj s nejvyšší horou Tastau (2 992 m). I následující horstva se táhnou přibližně stejným směrem jako Tarbagataj, tedy od západu k východu. Nejprve je to Džungarský Alatau s nejvyšší horou Besbakan (4 463 m), poté následuje široké údolí, jímž z Číny přitéká řeka Ili, a na jihovýchodě ohraničuje Kazachstán pohoří Ťan-šan. Nejvyšší hora Kazachstánu Chan Tengri („Vládce duchů“) dosahuje výše 7 010 m.
V Kazachstánu je přibližně 48 000 jezer o celkové ploše 45 000 km². 94 % má rozlohu menší než 1 km².

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]
+[[Soubor:Central Downtown Astana 2.jpg|right|160px|Astana je hlavním městem Kazachstánu (2011)]]
-'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].
+'''[[Kazachstán]]''' je stát, který se rozkládá ve střední [[Asie|Asii]] a malou částí svého území západně od řeky [[Ural (řeka)|Ural]] zasahuje též do [[Evropa|Evropy]].
+Na&nbsp;severozápadě a severu hraničí s&nbsp;[[Rusko|Ruskem]], na východě s&nbsp;[[Čínská lidová republika|Čínskou&nbsp;lidovou&nbsp;republikou]], z&nbsp;jižní strany jsou jeho sousedy [[Kyrgyzstán]], [[Uzbekistán]] a [[Turkmenistán]], na&nbsp;jihozápadě pak přiléhá ke [[Kaspické moře|Kaspickému&nbsp;moři]].
-V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE&nbsp;1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE&nbsp;1394b s rychlostí až 800&nbsp;Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový&nbsp;standard IEEE 1394c s rychlostí až 3&nbsp;200&nbsp;Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.
+Patří mezi nejrozlehlejší země světa (plocha 2&nbsp;717&nbsp;300&nbsp;km<sup>2</sup> – 34krát více než ČR) a je územně největším vnitrozemským státem, ale většina území je jen velmi řídce osídlena (15&nbsp;milionů obyvatel představuje hustotu necelých 6&nbsp;ob./km²). [[Astana]] se v roce [[1997]] stala hlavním městem namísto [[Almaty]].
-FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30&nbsp;[[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.
+Kazachstán je největší vnitrozemskou zemí světa. Třebaže většinu území Kazachstánu zaujímají nízko položené plošiny a pahorkatiny, reliéf je i tak velmi rozmanitý; vcelku lze říct, že povrch Kazachstánu se zvedá směrem k&nbsp;východu. Na západě se v&nbsp;''Kaspické proláklině'' (28&nbsp;m pod hladinou světového oceánu) prostírá největší vnitrozemské jezero světa – [[Kaspické moře]]. Poblíž kaspického pobřeží leží v&nbsp;[[Karagijská proláklina|Karagijské proláklině]] nejnižší bod Kazachstánu (-132&nbsp;m). Severní břehy Kaspického moře při dolním toku řeky [[Ural (řeka)|Ural]] obklopuje [[Kaspická nížina]], ohraničená na jihu plošinami ''Mangystau'' a ''Ustjurt'', na východě [[Mugodžary|Mugodžarskými vrchy]]. Dále k&nbsp;východu se prostírá rozlehlá nížina [[Turanská nížina|Turanská]] s&nbsp;bezodtokým [[Aralské jezero|Aralským jezerem]], do kterého ústí řeka [[Syrdarja]]. Zde, při uzbeckých hranicích, se nachází poušť [[Kyzylkum]] ''(„Rudé písky“)''. Nevýraznou [[Turgajská plošina|Turgajskou plošinu]] na severozápadě země odděluje sníženina zvaná ''Turgajská brána'' od rozlehlé [[Kazašská plošina|Kazašské plošiny]], zaujímající střední část Kazachstánu. Z&nbsp;Kazašské plošiny vystupuje několik hornatin – ''Ulytau'' na západě, ''Kokčetau'' na severu a ''Karakaly'' s&nbsp;nejvyšším bodem ''Aksoran'' (1&nbsp;565&nbsp;m) na jihovýchodě. Severně od Kazašské plošiny se až za hranice Kazachstánu táhnou úrodné nížiny ''Išimské'' a ''Kulundské stepi'', náležející k&nbsp;[[Západosibiřská rovina|Západosibiřské rovině]]. Tyto oblasti směrem k&nbsp;severu odvodňují řeky [[Išim (řeka)|Išim]] a [[Irtyš]]. Od Kazašské plošiny směrem k&nbsp;jihu se táhne pustina [[Betpak Dala]] ''(„Hladová&nbsp;step“)''.
-Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní&nbsp;streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k&nbsp;velkému poklesu v isochronním přenosu.
+Její západní část zaujímá velké protáhlé jezero [[Balchaš]], celosvětový unikát, neboť je z&nbsp;poloviny plné [[Sladká voda|sladké]] a z&nbsp;druhé poloviny [[Slaná voda|slané vody]]; na východě se nacházejí dvě menší jezera [[Sasykköl|Sasykkol]] a [[Alaköl|Alakol]]. Tato oblast závlahového zemědělství na jihovýchodě Kazachstánu je tradičně zvána [[Sedmiříčí]] ''(Džesysu)''. Východní a jihovýchodní hranice země představují skutečné velehory. Na samém severovýchodě dělí Kazachstán od [[Sibiř]]e zalesněný [[Altaj]] (nejvyšší hora ''Belucha'' 4&nbsp;506&nbsp;m). Jižně od Altaje vytváří řeka [[Irtyš]] v&nbsp;kotlině jezero [[Zajsan]], zvětšené ještě ''Buchtarminskou přehradní nádrží''. Dále k&nbsp;jihu se zvedá pás pohoří [[Tarbagataj]] s&nbsp;nejvyšší horou ''Tastau'' (2&nbsp;992&nbsp;m). I následující horstva se táhnou přibližně stejným směrem jako Tarbagataj, tedy od západu k&nbsp;východu. Nejprve je to [[Džungarský Alatau]] s&nbsp;nejvyšší horou ''Besbakan'' (4&nbsp;463&nbsp;m), poté následuje široké údolí, jímž z&nbsp;[[Čína|Číny]] přitéká řeka [[Ili]], a na jihovýchodě ohraničuje Kazachstán pohoří [[Ťan-šan]]. Nejvyšší hora Kazachstánu [[Chan Tengri]] ''(„Vládce&nbsp;duchů“)'' dosahuje výše 7&nbsp;010&nbsp;m.<br />V Kazachstánu je přibližně 48&nbsp;000 [[jezero|jezer]] o celkové ploše 45&nbsp;000&nbsp;[[Kilometr čtvereční|km<sup>2</sup>]]. 94 % má rozlohu menší než 1&nbsp;km<sup>2</sup>.
-<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>
+<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>