Šablona:Článek dne/2018/36

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 5. 1. 2020, 19:41

Jupiter je největší planeta sluneční soustavy, v pořadí pátá od Slunce. Sluneční soustava je někdy popisována jako dvojsystém skládající se ze Slunce a Jupiteru jako hlavních dvou členů a dalších menších těles. Jupiter, Saturn, Uran, a Neptun jsou označovány jako plynní obři, či planety jupiterského typu. Planeta je pojmenována po římském bohu Jovovi. Symbolem planety je stylizované znázornění božského blesku.

Okolo planety se nacházejí slabé prstence, které jsou ze Země špatně viditelné. Současně ho obklopuje silné radiační pole. K roku 2008 je známo 63 jupiterských měsíců obíhajících kolem planety. Při pohledu z okolního vesmíru jsou viditelné horní vrstvy atmosféry s různě barevnými pruhy a skvrnami, které jsou atmosférickými bouřemi. Dosud není přesně známo, jaké vrstvy planetu tvoří, jelikož současné technické prostředky neumožňují její průzkum do větší hloubky. Předpokládá se, že Jupiter je složen převážně z vodíku, hélia a organických sloučenin.

Jupiter je 2 a půl krát hmotnější než všechny ostatní planety sluneční soustavy dohromady. Je tak hmotný, že se hmotný střed soustavy Jupiter-Slunce nachází nad slunečním povrchem. Je 318× hmotnější než Země, poloměr má 11× větší a objem 1300× větší než Země. Často je označován za „nedokončenou hvězdu“, i když toto srovnání je značně nepřesné. To, že nalezené extrasolární planety jsou mnohem hmotnější než Jupiter, je způsobeno výběrovým efektem, protože hmotnější průvodci jiných hvězd se současnými prostředky snáze detekují. Naproti tomu velikost poloměru podobné planety už prakticky nezávisí na její hmotnosti, protože větší hmotnost způsobuje pouze další smršťování. Neexistuje přesná definice odlišující velké hmotné planety jako Jupiter od hnědých trpaslíků, jadernou syntézu sice provázejí specifické spektrální čáry. V každém případě by potřeboval být alespoň 50× hmotnější, aby se mohl stát hvězdou.

Jupiter se vyznačuje nejrychlejší rotací mezi všemi planetami sluneční soustavy, což způsobuje jeho zplošťování viditelné i pomocí dalekohledu. Nejvýznačnějším rysem je Velká rudá skvrna, bouře dvakrát větší než Země. Planeta je neustále zahalena vrstvou mraků.

Jupiter je obvykle čtvrtým nejjasnějším objektem na obloze, což víme již od starověku.

Jupiter má nejméně 63 měsíců. První z nich objevil v roce 1610 Galileo Galilei a nezávisle na něm pravděpodobně i Simon Marius. Jde o čtyři velké měsíce Io, Europu, Ganymed a Callisto, u jejichž nebeského pohybu bylo zřetelné, že jeho centrem není Země. Tato skutečnost byla hlavním bodem obhajoby Koperníkovy heliocentrické teorie o pohybu planet.

Atmosféra Jupiteru se skládá z přibližně 86% vodíku a 14% hélia (podle počtu atomů, podle hmotnosti jde o procentuální poměr přibližně 75/24; s 1% hmotnosti připisovaným jiným složkám – vnitřek obsahuje hustší materiály, kde se procentuální poměr mění na přibližně 71/24/5). Atmosféra obsahuje stopové množství methanu, vodních par, amoniaku a "kamení". Nalézají se zde také nepatrná množství uhlíku, ethanu, sulfanu, neonu, kyslíku, fosfinu a síry. Složení atmosféry se velmi podobá složení sluneční mlhoviny. Saturn má podobné složení, ale Uran a Neptun mají mnohem méně vodíku a hélia.

Jednotlivé pásy Jupiterovy atmosféry rotují různou rychlostí, což poprvé pozoroval Cassini (1690). Rotace Jupiterovy polární atmosféry je o 5 minut delší než rotace jeho rovníkové atmosféry. Navíc se pásy mraků různé šíře pohybují proti sobě ve směru stálých větrů. Na hranicích těchto konfliktních proudů vznikají bouře a turbulence.

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]
+[[Soubor:Jupiter.jpg|right|160px|Jupiter pohledem sondy Voyager 2 (1979)]]
-'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].
+'''[[Jupiter (planeta)|Jupiter]]''' je největší [[planeta]] [[Sluneční soustava|sluneční soustavy]], v&nbsp;pořadí pátá od [[Slunce]]. Sluneční soustava je někdy popisována jako dvojsystém skládající se ze [[Slunce]] a Jupiteru jako hlavních dvou členů a dalších menších těles. Jupiter, [[Saturn (planeta)|Saturn]], [[Uran (planeta)|Uran]], a [[Neptun (planeta)|Neptun]] jsou označovány jako [[plynný obr|plynní obři]], či planety jupiterského typu. Planeta je pojmenována po římském bohu Jovovi. Symbolem planety je&nbsp;stylizované znázornění božského blesku.
-V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE&nbsp;1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE&nbsp;1394b s rychlostí až 800&nbsp;Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový&nbsp;standard IEEE 1394c s rychlostí až 3&nbsp;200&nbsp;Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.
+Okolo planety se nacházejí [[Jupiterovy prstence|slabé prstence]], které jsou ze [[Země]] špatně viditelné. Současně ho obklopuje silné [[radiační pole]]. K roku [[2008]] je známo 63 jupiterských měsíců obíhajících kolem planety. Při pohledu z okolního vesmíru jsou viditelné horní vrstvy [[atmosféra Jupiteru|atmosféry]] s různě barevnými pruhy a skvrnami, které jsou atmosférickými bouřemi. Dosud není přesně známo, jaké vrstvy planetu tvoří, jelikož současné technické prostředky neumožňují její průzkum do větší hloubky. Předpokládá se, že Jupiter je složen převážně z vodíku, hélia a organických sloučenin.
-FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30&nbsp;[[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.
+Jupiter je 2 a půl krát hmotnější než všechny ostatní planety [[Sluneční soustava|sluneční soustavy]] dohromady. Je tak hmotný, že se hmotný střed soustavy Jupiter-Slunce nachází nad slunečním povrchem. Je 318× hmotnější než [[Země]], [[poloměr]] má 11× větší a objem 1300× větší než Země. Často je označován za „nedokončenou hvězdu“, i když toto srovnání je značně nepřesné. To, že nalezené [[Exoplaneta|extrasolární planety]] jsou mnohem hmotnější než Jupiter, je způsobeno výběrovým efektem, protože hmotnější průvodci jiných hvězd se současnými prostředky snáze detekují. Naproti tomu velikost poloměru podobné planety už prakticky nezávisí na její hmotnosti, protože větší hmotnost způsobuje pouze další smršťování. Neexistuje přesná definice odlišující velké hmotné planety jako Jupiter od [[hnědý trpaslík|hnědých trpaslíků]], jadernou syntézu sice provázejí specifické spektrální čáry. V&nbsp;každém případě by potřeboval být alespoň 50× hmotnější, aby se mohl stát hvězdou.
-Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní&nbsp;streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k&nbsp;velkému poklesu v isochronním přenosu.
+Jupiter se vyznačuje nejrychlejší rotací mezi všemi planetami sluneční soustavy, což způsobuje jeho zplošťování viditelné i pomocí dalekohledu. Nejvýznačnějším rysem je [[Velká rudá skvrna]], [[Bouře (meteorologie)|bouře]] dvakrát větší než Země. Planeta je neustále zahalena vrstvou [[Oblak|mraků]].
-<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>
+Jupiter je obvykle čtvrtým nejjasnějším objektem na obloze, což víme již&nbsp;od&nbsp;starověku.
+Jupiter má nejméně 63 měsíců. První z nich objevil v roce 1610 Galileo Galilei a nezávisle na něm pravděpodobně i Simon Marius. Jde o čtyři velké měsíce [[Io]], [[Europa (měsíc)|Europu]], [[Ganymed (měsíc)|Ganymed]] a [[Callisto (měsíc)|Callisto]], u&nbsp;jejichž nebeského pohybu bylo zřetelné, že jeho centrem není Země. Tato skutečnost byla hlavním bodem obhajoby Koperníkovy heliocentrické teorie o pohybu planet.
+Atmosféra Jupiteru se skládá z&nbsp;přibližně 86% [[vodík]]u a&nbsp;14% [[helium|hélia]] (podle počtu [[atom]]ů, podle hmotnosti jde o&nbsp;procentuální poměr přibližně 75/24; s&nbsp;1% hmotnosti připisovaným jiným složkám – vnitřek obsahuje hustší materiály, kde se procentuální poměr mění na přibližně 71/24/5). Atmosféra obsahuje stopové množství [[methan]]u, [[vodní páry|vodních par]], [[amoniak]]u a&nbsp;"kamení". Nalézají se zde také nepatrná množství [[uhlík]]u, [[ethan]]u, [[sulfan]]u, [[neon]]u, [[kyslík]]u, [[fosfin]]u a&nbsp;[[síra|síry]]. Složení atmosféry se velmi podobá složení [[sluneční mlhovina|sluneční mlhoviny]]. [[Saturn (planeta)|Saturn]] má podobné složení, ale [[Uran (planeta)|Uran]] a&nbsp;[[Neptun (planeta)|Neptun]] mají mnohem méně vodíku a&nbsp;hélia.
+Jednotlivé pásy Jupiterovy atmosféry rotují různou rychlostí, což poprvé pozoroval Cassini (1690). Rotace Jupiterovy [[pól (geografický)|polární]] atmosféry je o&nbsp;5 minut delší než rotace jeho [[Zemský rovník|rovníkové]] atmosféry. Navíc se pásy mraků různé šíře pohybují proti sobě ve směru stálých větrů. Na hranicích těchto konfliktních proudů vznikají bouře a&nbsp;[[Turbulentní proudění|turbulence]].
+<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>