Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Šablona:Článek dne/2015/31
Z Multimediaexpo.cz
m |
(Morricone) |
||
| Řádka 5: | Řádka 5: | ||
Leone jako by se pro svět filmu narodil, přestože studoval práva. Byl synem [[Roberto Roberti|Roberta Robertiho]] neboli Vincenza Leone, průkopníka kinematografie v Itálii, a filmové divy Bice Waleran. Ještě jako teenager pracoval jako pomocný režisér amerických a italských štábů a vyzkoušel si i profesi scénáristy, herce a střihače. První sólovou tvůrčí příležitostí byl pseudohistorický film ''Poslední dny Pompejí'' ([[1959]]), post režiséra převzal po ze zdravotních důvodů odvolaném Mariu Bonnardovi, jemuž mimo jiné dlouho asistoval. | Leone jako by se pro svět filmu narodil, přestože studoval práva. Byl synem [[Roberto Roberti|Roberta Robertiho]] neboli Vincenza Leone, průkopníka kinematografie v Itálii, a filmové divy Bice Waleran. Ještě jako teenager pracoval jako pomocný režisér amerických a italských štábů a vyzkoušel si i profesi scénáristy, herce a střihače. První sólovou tvůrčí příležitostí byl pseudohistorický film ''Poslední dny Pompejí'' ([[1959]]), post režiséra převzal po ze zdravotních důvodů odvolaném Mariu Bonnardovi, jemuž mimo jiné dlouho asistoval. | ||
| - | Zlom v jeho kariéře nastal v roce [[1964]], kdy ve španělských exteriérech natočil první díl dolarové trilogie, film ''[[Pro hrst dolarů]]'' (''A Fistful of Dollars''). Jednalo se v podstatě o [[remake]] filmu ''[[Jódžinbó]]'' (1961) [[Akira Kurosawa|Akiry Kurosawy]]. Diváky si okamžitě získal netradičním přístupem k žánru [[western]]u, cynickým hlavním hrdinou pohrdajícím skutečnými hodnotami, sugestivním prostředím a novým přístupem k žánrovým [[klišé]]. Pro [[Clint Eastwood|Clinta Eastwooda]], do té doby druhořadého herce, znamenal tento film vystřelení ke slávě. Stejně přelomový byl tento film i pro kariéru skladatele [ | + | Zlom v jeho kariéře nastal v roce [[1964]], kdy ve španělských exteriérech natočil první díl dolarové trilogie, film ''[[Pro hrst dolarů]]'' (''A Fistful of Dollars''). Jednalo se v podstatě o [[remake]] filmu ''[[Jódžinbó]]'' (1961) [[Akira Kurosawa|Akiry Kurosawy]]. Diváky si okamžitě získal netradičním přístupem k žánru [[western]]u, cynickým hlavním hrdinou pohrdajícím skutečnými hodnotami, sugestivním prostředím a novým přístupem k žánrovým [[klišé]]. Pro [[Clint Eastwood|Clinta Eastwooda]], do té doby druhořadého herce, znamenal tento film vystřelení ke slávě. Stejně přelomový byl tento film i pro kariéru skladatele [[Ennio Morricone|Ennia Morriconeho]]. Následují snímky ''[[Pro pár dolarů navíc]]'' (For a Few Dollars More, 1965) a ''[[Hodný, zlý a ošklivý]]'' (''The Good, the Bad and the Ugly'', 1966). |
V roce [[1968]] mu nabízí americká filmová společnost Paramount možnost točit v USA. Začíná vznikat nová Leoneho „americká“ trilogie, jejímž prvním dílem je slavný western (možná ten nejslavnější) '''[[Tenkrát na Západě]]'''. Leonemu se tu podařilo dát dohromady [[Charles Bronson|Charlese Bronsona]] a [[Henry Fonda|Henryho Fondu]], které si přál pro hlavní roli v Pro hrst dolarů. Americkou historií, která byla důležitým dějovým činitelem už v Hodný, zlý a ošklivý, se zabývají další dva filmy: ''[[Hlavu dolů]]'' krvavou mexickou buržoazní revolucí a ''[[Tenkrát v Americe]]'' osudy židovských gangsterů v době [[prohibice]]. Leone pro zajímavost nikdy anglicky nemluvil (například ale francouzsky uměl plynně), při režírování si nechal překládat. | V roce [[1968]] mu nabízí americká filmová společnost Paramount možnost točit v USA. Začíná vznikat nová Leoneho „americká“ trilogie, jejímž prvním dílem je slavný western (možná ten nejslavnější) '''[[Tenkrát na Západě]]'''. Leonemu se tu podařilo dát dohromady [[Charles Bronson|Charlese Bronsona]] a [[Henry Fonda|Henryho Fondu]], které si přál pro hlavní roli v Pro hrst dolarů. Americkou historií, která byla důležitým dějovým činitelem už v Hodný, zlý a ošklivý, se zabývají další dva filmy: ''[[Hlavu dolů]]'' krvavou mexickou buržoazní revolucí a ''[[Tenkrát v Americe]]'' osudy židovských gangsterů v době [[prohibice]]. Leone pro zajímavost nikdy anglicky nemluvil (například ale francouzsky uměl plynně), při režírování si nechal překládat. | ||
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | <noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | ||
Verze z 12. 3. 2015, 01:36
Sergio Leone (* 3. ledna 1929, † 30. dubna 1989) byl slavný italský filmový režisér a scenárista.
Leone jako by se pro svět filmu narodil, přestože studoval práva. Byl synem Roberta Robertiho neboli Vincenza Leone, průkopníka kinematografie v Itálii, a filmové divy Bice Waleran. Ještě jako teenager pracoval jako pomocný režisér amerických a italských štábů a vyzkoušel si i profesi scénáristy, herce a střihače. První sólovou tvůrčí příležitostí byl pseudohistorický film Poslední dny Pompejí (1959), post režiséra převzal po ze zdravotních důvodů odvolaném Mariu Bonnardovi, jemuž mimo jiné dlouho asistoval.
Zlom v jeho kariéře nastal v roce 1964, kdy ve španělských exteriérech natočil první díl dolarové trilogie, film Pro hrst dolarů (A Fistful of Dollars). Jednalo se v podstatě o remake filmu Jódžinbó (1961) Akiry Kurosawy. Diváky si okamžitě získal netradičním přístupem k žánru westernu, cynickým hlavním hrdinou pohrdajícím skutečnými hodnotami, sugestivním prostředím a novým přístupem k žánrovým klišé. Pro Clinta Eastwooda, do té doby druhořadého herce, znamenal tento film vystřelení ke slávě. Stejně přelomový byl tento film i pro kariéru skladatele Ennia Morriconeho. Následují snímky Pro pár dolarů navíc (For a Few Dollars More, 1965) a Hodný, zlý a ošklivý (The Good, the Bad and the Ugly, 1966).
V roce 1968 mu nabízí americká filmová společnost Paramount možnost točit v USA. Začíná vznikat nová Leoneho „americká“ trilogie, jejímž prvním dílem je slavný western (možná ten nejslavnější) Tenkrát na Západě. Leonemu se tu podařilo dát dohromady Charlese Bronsona a Henryho Fondu, které si přál pro hlavní roli v Pro hrst dolarů. Americkou historií, která byla důležitým dějovým činitelem už v Hodný, zlý a ošklivý, se zabývají další dva filmy: Hlavu dolů krvavou mexickou buržoazní revolucí a Tenkrát v Americe osudy židovských gangsterů v době prohibice. Leone pro zajímavost nikdy anglicky nemluvil (například ale francouzsky uměl plynně), při režírování si nechal překládat.