Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Šablona:Článek dne/2024/05
Z Multimediaexpo.cz
(++) |
(++) |
||
| Řádka 7: | Řádka 7: | ||
Území Žulové patří do povodí [[Odra|Odry]], resp. [[Kladská Nisa|Kladské Nisy]]. Městem protéká severním směrem říčka [[Vidnavka]], do které se pod bývalým hradem Frýdberkem zleva vlévá ''Stříbrný potok'' (dříve též ''Šlepná''). V části [[Tomíkovice]] Vidnavku souběžně sleduje o něco severnější ''Skorošický potok''. U Dolního dvora na východě katastru pramení ''Plavný potok'', který napájí ''Velký rybník'' (11 ha, největší rybník na Jesenicku). Jižním cípem katastru protéká rovněž ''Černý potok'' pokračující do [[Černá Voda|Černé Vody]]. Je zde rovněž řada zatopených lomů. | Území Žulové patří do povodí [[Odra|Odry]], resp. [[Kladská Nisa|Kladské Nisy]]. Městem protéká severním směrem říčka [[Vidnavka]], do které se pod bývalým hradem Frýdberkem zleva vlévá ''Stříbrný potok'' (dříve též ''Šlepná''). V části [[Tomíkovice]] Vidnavku souběžně sleduje o něco severnější ''Skorošický potok''. U Dolního dvora na východě katastru pramení ''Plavný potok'', který napájí ''Velký rybník'' (11 ha, největší rybník na Jesenicku). Jižním cípem katastru protéká rovněž ''Černý potok'' pokračující do [[Černá Voda|Černé Vody]]. Je zde rovněž řada zatopených lomů. | ||
| - | Rozvoj městečka byl zastaven třicetiletou válkou. Hrad byl dobyt a pobořen švédským a polským vojskem roku 1639, městečko poničeno zejména v dalším tažení Švédů roku 1642. | + | Rozvoj městečka byl zastaven třicetiletou válkou. Hrad byl dobyt a pobořen švédským a polským vojskem roku 1639, městečko poničeno zejména v dalším tažení Švédů roku 1642. Žulová se vzpamatovala po ničivém požáru v roce 1657, podhradí se postupně rozšiřovalo o řemeslnické dílny i dvory a městečko začalo usilovat o přiznání městských výsad. S biskupskou podporou nakonec obci císař František II. obnovil městská práva listinou ze dne [[12. leden|12. ledna]] 1793. |
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | <noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | ||
Verze z 21. 2. 2024, 17:17
_-_centrum.JPG)
Žulová je město na západě Českého Slezska, v severozápadní části okresu Jeseník.
Město Žulová leží 15 km severozápadně od Jeseníku, 56 km severně od Šumperka a asi 16 km jihovýchodně od Česko-polského hraničního přechodu Bílý Potok/Paczków. Sousedí na severu s obcí Kobylá nad Vidnavkou, na západě s obcemi Vlčice a Skorošice, na jihu s obcí Vápenná a na východě s obcí Černá Voda. Od okresního města Jeseník je vzdáleno 12 km a od krajského města Olomouc 80,5 km. Geomorfologicky patří Žulová k provincii Česká vysočina, subprovincii krkonošsko-jesenické (sudetské): na rozhraní oblasti Krkonošsko-jesenické (Sudetské) podhůří (geomorfologické celky Vidnavská nížina a Žulovská pahorkatina), ke které patří střed, sever a východ města, a oblasti jesenické (východosudetské), která zaujímá jihovýchodní okraj území města. Povrch města je velmi členitý, nejníže položená je část okolo náměstí (asi jen 290 m), nejvyšším bodem je Boží hora (575 m n. m.), dále např. Hadí vrch (475 m n. m.), Borový vrch (488 m n. m.), Kaní hora (476 m n. m.). Území Žulové patří do povodí Odry, resp. Kladské Nisy. Městem protéká severním směrem říčka Vidnavka, do které se pod bývalým hradem Frýdberkem zleva vlévá Stříbrný potok (dříve též Šlepná). V části Tomíkovice Vidnavku souběžně sleduje o něco severnější Skorošický potok. U Dolního dvora na východě katastru pramení Plavný potok, který napájí Velký rybník (11 ha, největší rybník na Jesenicku). Jižním cípem katastru protéká rovněž Černý potok pokračující do Černé Vody. Je zde rovněž řada zatopených lomů.
Rozvoj městečka byl zastaven třicetiletou válkou. Hrad byl dobyt a pobořen švédským a polským vojskem roku 1639, městečko poničeno zejména v dalším tažení Švédů roku 1642. Žulová se vzpamatovala po ničivém požáru v roce 1657, podhradí se postupně rozšiřovalo o řemeslnické dílny i dvory a městečko začalo usilovat o přiznání městských výsad. S biskupskou podporou nakonec obci císař František II. obnovil městská práva listinou ze dne 12. ledna 1793.