Holešov

Z Multimediaexpo.cz

Aktuální verze z 11. 10. 2017, 15:08

Holešov (latinsky Holesow, německy Holleschau, hebrejsky העלשויא) je město na západním okraji Hostýnských vrchů na hranici mezi Hanou a Valašskem, asi 15 km severovýchodně od Kroměříže a 18 km severně od Zlína. Má necelých 12 500 obyvatel.

Historie a zajímavosti

Holešov se utvořil na starobylé křižovatce dvou bočních tras tzv. Jantarové stezky. V katastru dnešního Holešova byla objevena neolitická osada, tj. sídlo trvalé povahy nejstarších zemědělců (cca 7–6 tis. let př. n. l.). Vlastní centrum Holešova je víceméně trvale osídleno od doby bronzové, jak dokládají objevená pohřebiště (cca 2000 př. n. l.). V dobách křesťanských se stal Holešov biskupským majetkem, za Přemyslovců byl povýšen na městečko a později na město. V časech reformace byl rušným centrem Jednoty bratrské i luteránů. V časech protireformace byl poslední rekatolizační štací Jana Sarkandera (budoucího světce) před tím, než byl zatčen pro zemězradu. O radostech a strastech třicetileté války informuje zachovalý deníček holešovského měšťana. Poté Holešov získal pobělohorský zbohatlík a zemský hejtman Johann z Rottalu a učinil jej svou rezidencí, jeho nástupci pak významným kulturním centrem. S tím souviselo velkorysé budování zámku a zámecké zahrady, která v lepších časech mohla směle konkurovat zahradám kroměřížským. Holešov se též stal útočištěm ultraortodoxních Židů vč. několika věhlasných kabalistických učenců, což z něj v následujících staletích učinilo poutní místo ortodoxního judaismu, na druhou stranu se negativně podepsalo na soužití menšiny s většinou. Mj. i díky této menšině prof. Tomáš Garrigue Masaryk úspěšně kandidoval do říšského sněmu za volební okrsek valašský. Po vzoru průmyslové výstavy v Praze, se i v Holešově konala výstava, která se stala nejvýznamnějším hospodářsko-kulturním podnikem na východní Moravě před první světovou válkou. Bezprostředně po skončení války se v Holešově odehrál poslední protižidovský pogrom v českých zemích před druhou světovou válkou. Na počátku dvacátých let vzniklo v Holešově nejprogresivnější české fašistické hnutí, z něhož se později změnou názvu stala Národní obec fašistická. Koncem třicátých let se Holešov stal posádkovým městem, čs. posádku elitních hraničářů však brzy vystřídala německá Schutzpolizei. V kasárnách se pak pořádala školení a výcvik příslušníků Schutzpolizei i protektorátního četnictva. Později na tuto tradici navázal komunistický režim zřízením Vysoké školy SNB, zahrnující i výcvikový prostor pro příslušníky pohraniční stráže. Ještě později na tuto tradici navázal demokratický režim zřízením Vyšší policejní školy a Střední policejní školy MV v Holešově^[1], která je co do velikosti a rozsahu činnosti řazena mezi tři největší policejní školy v České republice. Na místě bývalého vnitrostátního veřejného letiště vzniká Strategická průmyslová zóna Holešov. Dokončení výstavby základní technické a dopravní infrastruktury je plánováno na konec roku 2009. Celková rozloha zóny je 360 hektarů. Zónu připravuje (prostřednictvím své společnosti Industry Servis ZK) Zlínský kraj. Na financování se podílí stát. Celkové náklady na přípravu zóny činí 1,3 miliardy korun. Nejvyšší člověk, který podle dochovaných údajů kdy žil v českých zemích a v Holešově žil, zemřel a je pochován, tzv. hanácký obr Josef Drásal (1841 - 1886), dal své jméno nejobtížnějšímu bikemaratonu ČR, který každoročně startuje z holešovského náměstí. Poválečná existence civilního letiště přinesla Holešovu několik mistrů světa ve sportovním parašutismu a zajistila, že Holešov můžeme každý den vidět a slyšet ve zprávách o počasí.

Holešovský zámek

Náměstí v Holešově kolem roku 1902

Náměstí v Holešově roku 2006

Znak města

V modrém poli je okrouhlá zlatá věž z kvádrů, stojící na podstavci o třech stupních, je poměrně úzká, má dvě úzké střílny vedle sebe, vrcholí cimbuřím o čtyřech stínkách a kuželovitou střechou s osmicípou šternberskou hvězdou na špici. Vše zlaté, s černými konturami.

Historie znaku

Kdy byl Holešovu udělen znak, není známo. Nejstarší známé vyobrazení je na pečeti z roku 1487, zde vyobrazená věž je mnohem vyšší a užší a střílny jsou nad sebou. Pozdější vyobrazení už mají střílny vedle sebe. Barvy znaku jsou odvozeny z rodového erbu Šternberků (zlatá osmicípá hvězda v modrém poli), kteří drželi Holešov v době jeho povýšení na město. V roce 1828, kdy se Holešov vymanil ze závislosti na šlechtické vrchnosti, byla zlatá hvězda na špici věže nahrazena zlatou koulí. Současný vzhled znaku pochází z roku 1972, kdy u příležitosti 700. výročí povýšení Holešova na město odborná komise historiků a výtvarníků doporučila návrat k osmicípé hvězdě, která je esteticky působivější a v současných společenských podmínkách už nevyvolává konotace poddanské závislosti.

Židovské ghetto

Šachova synagoga (interiér)

Šachova synagoga (interiér)

K výrazným rysům města patřila od 15. století do 40-tých let 20. století početná židovská komunita. Za nejstarší zmínku o přítomnosti židovského obyvatelstva v Holešově je považována zpráva v zemských deskách moravských z roku 1391, podle níž měl jistý Žid Pešak z Brna získat dvůr v Kostelci u Holešova. Avšak skutečný počátek židovské komunity souvisí až s vypovězením Židů z královských měst v roce 1454. Židovská obec pod ochranou holešovské vrchnosti patřila k nejvýznamnějším na Moravě. Největšího počtu dosáhlo ghetto v roce 1848 (1694 obyvatel, tj. 30 % tehdejší populace Holešova). Tehdy se také stalo samostatnou administrativní jednotkou. „Židovský Holešov“ (tzv. „Židovna“) pak existoval až do roku 1919, kdy byla obě města spojena v jedno. Židovská komunita zanikla během holocaustu. Po válce, kterou přežilo jen asi 9% obyvatel židovského původu, byla nakrátko obnovena náboženská obec, ale nakonec byli zbývající členové podřízeni ŽNO v Brně. Poslední příslušník zemřel v roce 1986. V současné době občanské sdružení OLAM - Společnost Judaica usiluje o obnovení židovské kulturní tradice ve městě i o obnovení náboženské obce. Členové sdružení v Holešově pořádají od roku 2001 Festival židovské kultury (od r. 2003 Týden židovské kultury) zahrnující přednášky, koncerty a promítání filmů s židovskou tematikou. Nedílnou součástí festivalu bývá také mezinárodní brigáda na židovském hřbitově. Po zničení Nové synagogy nacisty v roce 1941 se do dnešních dnů zachovala Šachova synagoga. Ta je unikátní renesanční stavbou s významnou vnitřní výzdobou polského stylu a instalovanou výstavou „Židé a Morava“. Druhou židovskou památkou je židovský hřbitov s nejstarším zachovaným náhrobkem z r. 1647. Mezi nimi je nejznámější tumba rabbiho Šabtaje ben Me’ir ha-Kohena (1621-1663), zvaného Šach, kterou každoročně navštěvují stovky ortodoxních Židů z celého světa. V areálu hřbitova je i rekonstruovaná obřadní síň se seznamem obětí holocaustu a židovských vojáků padlých za 1. světové války. V Holešově působili tito rabíni:^[2] Isaac Segal (1630), Menachem Mendel (1646), Eliezer ben Abdeel Isaac, Šabtaj ha-Kohen (1662), Moses Isaac Zunz (1668-78), Menahem Mendel (1679-1685), Israel Fränkel, Eliezer Oettinger (1689-1709), Joseph Oppenheim (1710-1714), David Strauss (1714-22), Saadia Katzenellenbogen (1723–1726), Aaron Hamburg (1730–1759), Joseph Freistadt (1760–1765), Isaac ben Abraham (1767–1786), Judah Löb Teomin (1788–1794), Abraham Stern (1796–1797), Menahem Mendel Deutsch (1802–1819), Joseph Biach Feilbogen (1841–1867), Markus Pollak (1867–1893), Jacob Freimann (od 1893).

Rodáci

• Josef Drásal (1841–1886) – nejvyšší člověk, jenž kdy žil v českých zemích
• Theodor Čejka (1878–1957) – jeden ze zakladatelů esperantského hnutí v českých zemích
• Miroslav Lorenc (1896–1943) – český architekt, legionář a účastník protinacistického odboje
• Aleš Podhorský (1900–1964) – divadelní režisér, herec a pedagog
• Jaroslav Böhm (1901–1962) – archeolog
• Mirko Očadlík (1904–1964) – hudební vědec, kritik a pedagog
• Jan Schneeweis (1904–1995) – klavírista, hudební skladatel, sbormistr, sběratel lidových písní a spisovatel
• Jiří Voženílek (1909–1986) – architekt, urbanista a vysokoškolský pedagog
• Ludmila Plecháčová-Mucalíková (1910–2004) – česká historička a vlastivědná pracovnice
• Jaroslav Simonides (1915–1996) – překladatel
• Zdeněk Bardoděj (1924–2008) – toxikolog
• Jiří Daehne^[3] (1937–1999) – český pedagog a básník, autor vernovských povídek
• Růžena Děcká (* 1946) – cimbalistka a pedagožka
• Josef Rafaja (* 1951) – varhaník
• Zdeněk Grygera (* 1980) – bývalý fotbalový reprezentant České republiky

Partnerská města

• Turčianské Teplice, Slovensko
• Pszczyna, Polsko
• Desinić, Chorvatsko

Spolupráce:

• Považská Bystrica, Slovensko
• Topoľčianky, Slovensko

Reference

1. ↑ VPŠ a SPŠ MV v Holešově
2. ↑ Jewish Encyclopedia. Prossnitz [online]. 1901, [cit. 2010-01-06]. Dostupné online. (anglicky) 
3. ↑ DAEHNE Jiří. Osobnosti krnovského regionu

Externí odkazy

• Oficiální stránky města
• Neoficiální stránky Holešova
• Stránky občanského sdružení Olam
• Stránky se spoustou starých pohledů Holešova
• www.ian.cz, O svícení 63 Světelné znečištění v Holešově