Jákob

{{Různé významy|redirect=Ja'akov|tento=praotci izraelského národa|druhý=ostatních významech|stránka=Ja'akov (rozcestník)}}
[[Soubor:Jacob-angel.jpg|right|thumb|[[Jákobův zápas s andělem]]'' – [[Gustave Doré]], 1855]]
'''Jákob''' ({{Vjazyce|he}} {{Cizojazyčně|he|יעקב}}, ''Ja'akov'') je jméno třetího praotce [[izraelský národ|izraelského národa]]. Jákob byl synem [[Izák]]ovým a otcem dvanácti synů ([[Rúben]], [[Šimeón]], [[Levita|Lévi]], [[Juda]], [[Dan]], [[Neftalí]], [[Gád]], [[Ašer]], [[Isachar]], [[Zabulón]], [[Josef (patriarcha)|Josef]], [[Benjamín]]), z nichž povstalo dvanáct kmenů Izraele. Jakob žil 147 let.
== Původ jména ==
Jméno ''Ja'akov'' má totožný kořen se slovem {{cizojazyčně|he|עקב}} ''ekev'', pata. Toto jméno mu bylo dáno, protože se při svém narození držel za patu své starší dvojče - [[Ezau]]a. [[Český ekumenický překlad]] překládá jméno „Jákob“ jako „úskočný“.
== Život ==
Cyklus vyprávění o Jákobovi se nachází v kapitolách 25,19-34 (narození) a 27 – 35 knihy [[Genesis]]. Jákob se narodil jako druhorozený a stal se pastevcem, na rozdíl od svého bratra, který byl lovec. Podle Bible jej milovala jeho matka [[Rebeka (biblická postava)|Rebeka]], zatímco jeho otec Izák měl v oblibě spíše Ezaua. Ezau se však měl prvorozenství vzdát, když vyčerpán vyměnil prvorozenství za mísu čočky, kterou si Jákob připravil. Později na radu své matky obelstil slepého Izáka a vydával se za Ezaua a tak získal Izákovo požehnání pro prvorozeného syna. Ezau jej chtěl zabít, Jákob proto uprchl před bratrem ke svému strýci [[Lában]]ovi do [[Cháran]]u (pravděpodobně v dnešní [[Sýrie]]). Po cestě se mu v [[Bejt El]]u (Bételu) zjevil Bůh a slíbil mu, že jej bude provázet a že na něj přenese svá zaslíbení, která náležela prvorozenému.
== Rodina ==
Jákob se zamiloval do Lábanovy mladší dcery [[Ráchel]], ale o svatební noci mu Lában podstrčil její starší sestru, [[Lea (biblická postava)|Leu]]. Za obě dcery Jákob sloužil u Lábana celkem 14 let. Ráchel a Lea dostaly také každá otrokyni, Bilhu a Zilpu. S Leou Jákob zplodil šest synů ([[Ruben]], [[Šimon]], [[Lévi]], [[Juda]], [[Isachar]] a [[Zabulon]]) a jednu dceru ([[Dina]]), Ráchel ([[Josef (patriarcha)|Josef]] a [[Benjamín]]), Bilha ([[Dan]], [[Neftalí]]) a Zilpa ([[Gad]], [[Ašer]]) porodily Jákobovi každá po dvou synech.
[[Soubor:Isaac Blessing Jacob - Govert Flinck.jpg|thumb|''Izák žehná Jákobovi'', [[Govert Flinck]], 1638]]
== Cesta zpět a změna jména ==
Po dvaceti letech u služby u Lábana se Jákob se svým strýcem a tchánem rozešel a vrátil se zpět do [[Kanaán]]u. {{Citát bible|Gn |32|23-32}} vypráví příhodu o nočním zápasu Jákoba s tajemným cizincem. Na závěr zápasu, když se rozednívalo a jeho sok mu požehnal a změnil mu jméno. Namísto Jákob se měl jmenovat Izrael ({{Vjazyce|he}} {{Cizojazyčně|he|ישראל}}, ''Jisra'el'' „Bůh zápasí“), „neboť jsi jako kníže zápasil s Bohem“. Proto se jeho synové a všichni jejich potomci nazývají „syny Izraelovými“ čili „Izraelity“. Paralelní, trochu odlišné vyprávění o změně jména viz Gn 35,9-10. Jákob se poté usmířil se svým bratrem a usídlil se v Kanaánu, kde putoval především po dnešní [[Judské hory|judské a samařské vrchovině]]. Jákob později odešel do [[Egypt]]a, kam byl pozván svým nejoblíbenějším synem [[Josef (patriarcha)|Josefem]], který získal v Egyptě značnou moc, a v Egyptě také po 17 letech zemřel. Jeho tělo bylo poté přeneseno zpět do Kanaánu a pohřbeno v [[Hebron]]u ve stejné jeskyni jako jeho otec a děd.
== Historické zařazení ==
Někteří badatelé se na základě paralelismů v [[Kniha Ámos|Am]] 7,9.19 domnívají, že jméno Izrael náleželo původně Izákovi, avšak celá zbývající biblická tradice hovoří o Izraeli jako o Jákobovi.
Z historického hlediska se někteří domnívají, že se v Jákobově případě jedná o patriarchu (předka) jednoho z izraelských kmenů, pravděpodobně odlišného od Izraele. Teprve pozdější tradice je údajně spojila dohromady a učinila z nich jednu osobu. Budeme-li chtít stanovit dobu, kdy Jákob žil, bude to nejpravděpodobněji první polovina 2. tisíciletí př. o.l. Jeho putování (a také příběhy ostatních patriarchů) tak mohlo být součástí stěhování [[Amorejci|Amorejců]] v oblasti úrodného půlměsíce.
== Literatura ==
* WIESEL, Elie. ''Bible. Postavy a příběhy''. Praha : Sefer, 1994. 144 s. ISBN 80-85924-01-3.

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Patriarchové Izraele]]