Klášter Osek

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox klášter |jméno = Klášter Osek |obrázek = |popisek obrázku = |místo = [[Osek (okres Teplice)|Osek]] |řád = [[cisterciácký řád|cisterciácký]] |datum založení = 1199 |datum zrušení = |mateřský klášter = [[klášter Waldsassen|Waldsassen]] |dceřiný klášter = }} '''Klášter [[Osek (okres Teplice)|Osek]]''' je donedávna fungující [[cisterciácký řád|cisterciácký]] [[klášter]] na severu Čech pod [[Krušné hory|Krušnými horami]]. Motiv kláštera Osek se objevil na [[Seznam poštovních známek České republiky|české poštovní známce]] 22. března 2006 s katalogovým číslem 471 a nominální hodnotou 12 Kč. == Dvojí založení kláštera == Prvním zakladatelem kláštera byl jistý [[Milhošť]], který ke konci 12. století oslovil [[bavorsko|bavorský]] [[klášter Waldsassen]] a mnichům nabídl statek [[Mašťov]]. Vše nasvědčuje tomu, že Milhošť nadále pobíral část výnosu z klášterního zboží a po šesti letech nešťastné mnichy z Mašťova vyhnal. Vyhnancům poskytl [[azyl]] Slávek z rodu [[Hrabišici|Hrabišiců]] (nejvyšší komorník krále Přemysla Otakara I.) a cca roku 1198 je usadil ve svém [[Osek]]u. Postupem času Slávkovi potomci ([[Rýzmburkové]]) Osek zcela přenechali mnišskému řádu a přestěhovali se na nově vybudovaný hrad [[hrad Rýzmburk|Rýzmburk]]. Ochranu oseckému klášteru přislíbil i sám panovník Přemysl Otakar I. a [[papež]] Inocenc III. == Na území Rýzmburků == V 30. letech 13. století se stal opatem vnuk zakladatele, také Slávek. Klášter získával nové statky, horečně se budovalo a dokonce se osečtí cisterciáci pokusili o vlastní [[filiace|filiaci]] v [[Nížkov]]ě. Filiace se nezdařila a v době povstání kralevice [[Přemysl Otakar II.|Přemysla]] proti otci klášter doplatil na příslušnost k [[Rýzmburkové|rýzmburskému]] zakladatelskému rodu. Straníkem krále Václava I. byl totiž i bratr [[opat]]a Slávka [[Boreš z Rýzmburka]], který porazil Přemysla v [[Bitva u Mostu|bitvě u Mostu]]. Horkokrevný mladík se poté pomstil vypleněním kláštera v Oseku. Po královském smíření se klášter z újmy rychle vzpamatoval a začal opravovat poškození a také dále rozšiřovat svůj majetek. Boreš z Rýmburka se roku 1260 zúčastnil česko–uherské bitvy u Kressenbrunnu a tam ukořistil pro klášter vzácnou [[relikvie|relikvii]] – ostatek sv. Jana Křtitele. V 70. letech se Boreš zřejmě podílel na [[Vítkovci|vítkovském]] povstání proti králi a klášter se opět dostal do potíží. Za doby [[Braniborsko|Braniborců]] v Čechách celý [[konvent]] po dalším drancování na tři roky odešel do [[Míšeň|Míšně]], aby za vlády Václava II. opět zažil dobu hospodářské prosperity a míru. == Klášter královský == Jan Lucemburský (1296-1346) na základě již předchozích panovnických snah učinil osecký klášter klášterem královským a až do [[Husité|husitských]] válek se cisterciákům dařilo zachovat majetek a klid na svém území. V červenci roku 1421 husitská vojska Pražanů klášter dobyla a vypálila. Mniši naštěstí situaci předvídali a včas vyhledali útočiště v [[míšeň]]ském klášteře [[klášter Altzella|Altzella]]. Pokračováním kláštera byl návrat cisterciáků zhruba v polovině 15. století. U [[kostel]]a [[Nanebevzetí Panny Marie]] byla v letech (1726-1732) uspořádána terasovitá zahrada s plastikami [[I. Reichmana]] a vybudován i barokní pavilon. == Novější dějiny == Přes veškeré politické a církevní změny osecký klášter funguje dodnes. Areál velkoryse přestavěl O. [[Broggio]]. Po roce [[1945]] jej krátkodobě spravovali [[salesiáni]]. V roce [[1950]] byl v rámci [[Akce K]] zlikvidován a byl přetvořen v jeden z internačních klášterů pro řeholníky. Později zde byly internovány řeholní sestry. Některé jsou pochovány na oseckém hřbitově. Sestry zde ještě v 90. letech chvíli žily, ač do kláštera se již vrátili cisterciáci. == Popis kláštera == === Klášterní věž === Hodinová věž stojí proti hlavnímu vstupu do kláštera. V patře nad hodinami se na dřevěné konstrukci, která byla před nedávnem restaurována firmou [[Pernerové|Perner]], nachází celkem čtyři [[zvon]]y, přičemž každý byl vyroben jiným zvonařem: * zvon z roku 1640 od [[Hilgerové|Zachariáše Hilgera]], * zvon z roku 1657 od Melichara Michelina, * zvon z roku 1673 od [[Löwové|Mikuláše Löwa]], * zvon z roku 1720 od Jana Gaua. V 19. století je zde doložen ještě zvon od [[Kühnerové|Jana Jiřího Kühnera]],<ref>''Eichlerova topografická sbírka''. Archiv Národního muzea, karton č. 43 - Osek.</ref> dnes nezvěstný. Nad zvony se ve zdvojené lucerně nacházejí nad sebou dva [[cymbál]]y, rozeznívané hodinovým strojem. === Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie === Kostelní věže jsou bez zvonů, pouze v centrální věži se nachází zvon z roku 1489 s českým nápisem gotickou [[minuskule|minuskulí]]. Ve zvononosné konstrukci je prázdné místo po dvou jiných zvonech. V boční lodi chrámu je [[pozdní gotika|pozdně gotická]] soška [[Panna Marie|Panny Marie]]. V roce [[2009]] se slavilo 800 let od posvěcení kostela. Hlavním bodem oslav byla Mše svatá v sobotu [[15. srpna]] [[2009]], jíž celebroval litoměřický [[biskup]] [[Jan Baxant]]. == Současnost kláštera == Po roce [[1990]] se začalo s obnovou cisterciáckého působení v klášteře. Postupně se zde vystřídalo několik řeholníků a řeholních kandidátů. V roce 2006 bylo v opatském kostele poprvé po několika desetiletích udíleno kněžské svěcení. V roce 2008 tvořili komunitu dva [[cisterciáci]] - opat [[Jindřich Bernhard Thebes]] O.Cist. a P. Charbel J. Schubert O.Cist. Od září 2008 se opat přestěhoval do hospicu Goppeln v Německu, kde 27. března 2010 zemřel, a P. Charbel byl přemístěn do jednoho z klášterů v Rakousku. V současné době tedy není v klášteře mnišská [[komunita]], funguje pouze společenství [[oblát]]ů kláštera. === Literatura === * Mario Feuerbach: Das Zisterzienserkloster Ossegg. Baugeschichte und Baugestalt von der Gründung 1196 bis in das Jahr 1691, Aachen 2009. ISBN 978-3-8107-9306-5. == Reference == <references/> == Externí odkazy == * [http://www.kloster-projekte-osek.info/tschech/index_cz.htm Stránky o oseckém klášteře] * [http://www.pruvodce.com/osek/ Průvodce klášterem] * [http://mapy.turistik.cz/cs/cile/cisterciacky-klaster-osek/ Mapa Oseka] * [http://www.klaster.vyssibrod.cz/cesky/historie/ostatni/nejnazm%20architektura.gif Raná cisterciácká architektura] * [http://www.virtualtravel.cz/osek/interier-klastera.html 3D pohled na interiér] * [http://vianney.signaly.cz/0908/malicka-vzpominka-na-osek Článek o oslavě 800 let klášterního kostela v Oseku] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Cisterciácké kláštery v Česku|Osek]] [[Kategorie:Románské kostely v Česku]] [[Kategorie:Okres Teplice]] [[Kategorie:Osek (okres Teplice)]] [[Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Teplice]]

Návrat na stránku „Klášter Osek“.