Senát Parlamentu České republiky

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox parlament | název =Senát Parlamentu České republiky | znak =Senate of the Czech Republic - logo.png | znak_rozlišení =280px | znak2 = | znak_rozlišení2 = | foto = | foto_rozlišení = | druh_komor =horní komora | komory = | volební období =osmé (2010–2012) | druh_předsedy =[[Předseda Senátu Parlamentu České republiky|Předseda]] | předseda =[[Milan Štěch]] | předsedkyně = | 1. místopředseda =[[Přemysl Sobotka]], <small>[[Občanská demokratická strana|ODS]] </small> | 1. místopředsedkyně = | místopředsedové =[[Alena Gajdůšková]], <small>[[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]]</small><br /> [[Alena Palečková]], <small>[[Občanská demokratická strana|ODS]] </small><br />[[Petr Pithart]], <small>[[Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová|KDU-ČSL]]</small><br /> [[Zdeněk Škromach]], <small>[[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]]</small><br /> | strana = <small>[[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] | volby =[[24. listopad]]u [[2010]] | druh_předsedy2 = | předseda2 = | strana2 = | volby2 = | členů =[[Seznam členů Senátu Parlamentu České republiky (2010-2012)|81]] | pol_subjekty = [[„STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ“|„STAN“]], [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]], [[Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová|KDU-ČSL]], [[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]], [[Nestraníci (politické hnutí)|NK]], [[Občanská demokratická strana|ODS]], [[Strana pro otevřenou společnost|SOS]], [[Severočeši.cz|S.cz]], [[TOP 09]] | poslední_volby = [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2010|15. a 16. října 2010]] | sídlo =[[Valdštejnský palác]]<br />[[Kolovratský palác (Praha, Valdštejnská)|Kolovratský palác]]<br />[[Malý Fürstenberský palác]] | web =[http://www.senat.cz www.senat.cz] }} '''Senát''' je [[horní komora|horní komorou]] [[Parlament České republiky|Parlamentu České republiky]]. Jeho postavení je upraveno v [[Ústava České republiky|Ústavě ČR]], přijaté roku 1992. V Senátu zasedá 81 [[senát]]orů, kteří jsou voleni na dobu šesti let. Senát je nerozpustitelný, každé dva roky se volí třetina senátorů. Součástí sídla Senátu je dle zákona č. 59/1996 Sb. areál [[Valdštejnský palác|Valdštejnského paláce]] spolu s [[Valdštejnská zahrada|Valdštejnskou zahradou]], [[Valdštejnská jízdárna|Valdštejnskou jízdárnou]] a dále [[Kolovratský palác (Praha, Valdštejnská)|Kolovratským palácem]] a [[Malý Fürstenberský palác|Malým Fürstenberským palácem]]. == Horní komory v předchozích státních útvarech == === Rakousko-Uhersko=== Horní komorou zákonodárného sboru byla [[Panská sněmovna]] [[Rakousko-Uhersko|rakousko-uherské]] [[Říšská rada (Rakousko)|Říšské rady]]. Ta byla tvořena dědičnými členy (např. církevní hodnostáři) a členy jmenovanými. V roce [[1907]] byl reformou omezen počet doživotně jmenovaných členů a stanoven jejich počet mezi 150 a 170. Kromě dědičných českých šlechtických rodů byla do Panské sněmovny jmenována řada významných osobností, které se zasloužily o společnost či umění, mezi nimi například jako první Čech [[František Palacký]]. === Československo === [[první republika|Prvorepublikovou]] horní komorou byl [[Senát Národního shromáždění]] [[Československá republika|ČSR]]. Po vzniku Československé republiky byla [[29. únor]]a [[1920]] přijata ústava, která jak v rakousko-uherské tradici, tak i po vzoru [[Francie]] a [[Spojené státy americké|USA]] předjímala [[Bikameralismus|dvoukomorový parlament]]. Skládal se z [[Poslanecká sněmovna Národního shromáždění|Poslanecké sněmovny]] s třemi sty členy a [[Senát Národního shromáždění|Senátu]] se sto padesáti členy. Do obou komor se volilo poměrným systémem. Do Sněmovny na 6 let, do Senátu na 8 let. Členem Sněmovny se mohl stát občan starší 30 let, do Senátu bylo možné být zvolen po dosažení věku 45 let. Rozdílnost byla i v nutné délce státního občanství voličů. První volby do Senátu se konaly v květnu [[1920]], krátce po prvních volbách do Sněmovny. Díky změnám a předčasným termínům následující volby probíhaly současně s volbami do Sněmovny, což spolu se shodným poměrným systémem mělo za následek, že stranické složení Senátu do značné míry kopírovalo složení dolní komory parlamentu a proklamovaná funkce "pojistky demokracie" byla zcela iluzorní. {{citát|Už tehdy, kdy byl vytvořen senát v této podobě, ozvaly se hlasy, že k ničemu nebude. A ukázalo se vskutku, že po celou dobu svého trvání neučinil ničeho, co by se podobalo činu. Naprostý úpadek jeho vlivu jest mimo jiné pozorovati také z té okolnosti, že jeho členové, ač je mezi nimi jistě řada významných osobností, byli úplně odsunuti stranou, jde-li o sestavování vlády. Zatím má senát pro politické strany jen tu nepopíratelnou výhodu, že mohou v něm umístiti své politické veterány, o které by se, kdyby nebylo tohoto pensijního ústavu, musili mnohdy postarati jinak...|názor [[Ferdinand Peroutka|Ferdinanda Peroutky]]<ref>PEROUTKA, Ferdinand. Politická role senátu. Přítomnost, leden 1924, čís. 2.</ref>}} Obě komory byly prezidentem definitivně rozpuštěny bezprostředně po [[Protektorát Čechy a Morava|německé okupaci Čech a Moravy]]. V poválečné republice nebyla instituce senátu obnovena, ačkoliv určitý charakter druhé komory měla slovenská frakce poslanců Národního shromáždění.<ref>NEUBAUER, Zdeněk. Kontinuita a revoluce. Právní prakse, 1946, s. 161.</ref> Tento stav však trval jen do roku 1948. [[Ústava Československé republiky|Květnová ústava]] zavedla striktně jednokomorové Národní shromáždění. [[Slovenská národní rada]] byla sice zachována, její usnesení zůstala omezená teritoriálně ([[Slovensko]]) i tématicky, a nově byla postavena pod kontrolu Národního shromáždění i vlády. === Federativní Československo === Ve federativním Československu od roku 1969 do roku 1992 existovalo dvoukomorové [[Federální shromáždění]]. Podle ústavní zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, se FS skládalo ze [[Sněmovna lidu|Sněmovny lidu]] a [[Sněmovna národů|Sněmovny národů]]. Povahu horní komory, založené na regionálním principu, měla Sněmovna národů. Ze 150 poslanců Sněmovny národů bylo 75 voleno v [[Česká socialistická republika|České socialistické republice]] a 75 ve [[Slovenská socialistická republika|Slovenské socialistické republice]]. Zpočátku však nebyla Sněmovna národů volená řádnými volbami. Poslance za SSR zvolila ze svých řad Slovenská národní rada a poslance za ČSR zvolila ze svých řad rozšířená prozatímní [[Česká národní rada]] vytvořená na základě ústavního zákona č. 77/1968 Sb., o přípravě federativního uspořádání Československé socialistické republiky. První řádné volby do Federálního shromáždění proběhly až 26.-27.11.1971; potom se konaly každých 5 let.<ref>http://www.psp.cz/eknih/1969fs/rejstrik/info.htm Index k zápisům o společných schůzích SL a SNa k zápisům o samostatných schůzích sněmoven FS ČSSR], Společná Česko-Slovenská digitální parlamentní knihovna [cit. 2010-10-20] )</ref> Pouze po [[Sametová revoluce|listopadu 1989]] byla část poslanců [[Kooptace do Federálního shromáždění 1989-1990|vyměněna kooptací]] namísto řádných voleb. Postavení Sněmovny národů v rámci Federálního shromáždění ČSSR bylo silnější, než postavení Senátu v rámci prvorepublikového parlamentu. Obě sněmovny FS si byly rovnocenné. K platnému usnesení a přijetí zákona bylo třeba souhlasu [[Kvalifikovaná většina|kvalifikované většiny]] poslanců v obou sněmovnách. Vedle toho platil zákaz majorizace při společném hlasování hlasování obou sněmoven o řadě zákonů a při hlasování o důvěře vládě, což znamená, že menšina slovenských poslanců nesměla být přehlasována českou většinou a mohla sporné usnesení zablokovat. Pokud obě sněmovny hlasovaly různě, mohly se usnést na tzv. dohodovacím řízení, kdy byl vytvořen dohodovací výbor, tvořený zpravidla 20 poslanci (po deseti za každou sněmovnu). Pokud by ani dohodovací výbor nedošel ke shodě, mohl prezident Federální shromáždění rozpustit a vypsat nové volby. V podmínkách [[normalizace]] však takových případ neshody prakticky nastat nemohl a k rozpuštění Federálního shromáždění nedošlo ani později.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Gerloch | jméno = Aleš | odkaz na autora = | titul = Senát České republiky v evropském kontextu | url = http://www.senat.cz/xqw/webdav/pssenat/webFile/50314/42701/21%2520Vybrana%2520pojednani%2520o%2520druhych%2520komorach%252C%2520Ales%2520Gerloch.doc | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 20.10.2010 | vydavatel = Senát PČR | místo = | jazyk = }}</ref> Sněmovna národů, stejně jako celé Federální shromáždění, zanikla k 31. prosinci 1992. == Historie českého Senátu == Česká socialistická republika (1969–1990) a [[Česká republika]] (1990–1992) měla jednokomorovou [[Česká národní rada|Českou národní radu]]. Při [[Zánik Československa#Zánik (rozdělení) v roce 1992|rozdělení federace]] vyvstal však problém s umístěním českých poslanců zanikajícího Federálního shromáždění. Nová [[Ústava České republiky]], účinná od 1. ledna 1993, proto zakotvila dvoukomorový parlament, složený z Poslanecké sněmovny a Senátu. Avšak zřízení senátu bylo v politických diskusích silně zpochybňováno{{chybí zdroj}} a vzácné nebyly ani snahy o jeho vypuštění z ústavy. Do doby jeho ustavení bylo zamýšleno zřídit [[Prozatímní Senát]] (čl. 106 odst. 2 Ústavy), ale ten nakonec uzákoněn nebyl. Nakonec byly první volby do Senátu PČR uspořádány až na podzim roku [[1996]]. == Pravomoci == Senát projednává návrhy zákonů, které mu postoupila Poslanecká sněmovna. Návrh zákona z Poslanecké sněmovny může: * schválit – návrh zákona je postoupen [[Prezident České republiky|prezidentovi ČR]] * zamítnout – návrh je vrácen do [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny]], ta může Senát přehlasovat nadpoloviční většinou všech poslanců. To není možné v případě [[ústavní zákon|ústavního zákona]], volebních zákonů, zákonu o styku obou komor Parlamentu, Jednacího řádu Senátu a některých mezinárodních smluv * vrátit s pozměňovacími návrhy zpět do [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny]] – ta o zákonu hlasuje ve znění navrženém Senátem, pokud není přijato prostou většinou, hlasuje znovu o návrhu v původním znění navrženém [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslaneckou sněmovnou]] a je případně schválen nadpoloviční většinou hlasů všech poslanců * vyjádřit vůli se návrhem nezabývat – tímto usnesením je návrh zákona přijat * nevyjádřit se – pokud se Senát do 30 dnů k návrhu zákona nevyjádří, je zákon přijat Senát PČR má a opakovaně využívá právo [[zákonodárná iniciativa|zákonodárné iniciativy]], t. j. může poslanecké sněmovně podávat vlastní návrhy zákonů. V případě rozpuštění [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny]] přijímá v naléhavých záležitostech na místo zákonů [[Zákonné opatření Senátu|zákonná opatření]], která může navrhovat jen [[Vláda České republiky|vláda]] a která musí být schválena na první schůzi nově zvolené Poslanecké sněmovny, jinak dále pozbývají platnosti. Zákonná opatření nelze přijímat ve věcech [[Ústava České republiky|Ústavy]], státního rozpočtu, státního závěrečného účtu, volebního zákona a některých mezinárodních smluv. Senát může podat k [[Ústavní soud České republiky|Ústavnímu soudu]] na [[Prezident České republiky|prezidenta]] žalobu pro [[velezrada|velezradu]]. Senát vyjadřuje souhlas se jmenováním soudců [[Ústavní soud České republiky|Ústavního soudu]], které navrhuje prezident. Spolu s [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslaneckou sněmovnou]] volí [[Prezident České republiky|prezidenta]] a vydává usnesení, že prezident nemůže vykonávat ze závažných důvodů svůj úřad. Na návrh Senátu jmenuje prezident předsedu a inspektory [[Úřad pro ochranu osobních údajů|Úřadu na ochranu osobních údajů]]. Senát též Poslanecké sněmovně navrhuje dva kandidáty na [[Ombudsman|Veřejného ochránce práv]]. == Volby a obsazení == {{Podrobně|Volby do Senátu Parlamentu České republiky}} [[Volby]] se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva podle dvoukolového [[většinový systém|většinového systému]]. Vyhlašuje je v zákonem stanovených lhůtách [[prezident České republiky]]. [[Volební obvod]]y jsou jednomandátové a vymezené zákonem. Volby probíhají v 81 obvodech (každé 2 roky v jedné třetině obvodů), za každý obvod je zvolen 1 kandidát, který v prvním kole volby získal alespoň 50% hlasů. Pokud žádný z kandidátů nezíská alespoň 50% hlasů, postupují 2 kandidáti s nejvyšším počtem získaných hlasů v prvním kole do kola druhého. Ve druhém kole se stane senátorem kandidát s nejvyšším počtem získaných hlasů. V případě uvolnění nebo neobsazení některého místa se konají pro příslušný obvod [[doplňovací volby]]. Kandidátovi musí být v první den voleb nejméně 40 let. Volební účast se pohybuje v rozmezí od 18,41 % (druhé kolo v roce 2004) po 42,37 % (první kolo v roce 1998). Senátní volby se konají v sudých letech na podzim, první kolo každých druhých voleb (1998, 2002, 2006, 2010…) se koná společně s [[Volby do zastupitelstev obcí v Česku|volbami do zastupitelstev obcí]], první kolo ostatních voleb (2000, 2004, 2008, 2012…) se koná společně s [[Volby do zastupitelstev krajů v Česku|volbami do zastupitelstev krajů]]. === Složení Senátu === V letech 2010–2012 má Senát PČR toto složení: {| cellpadding="4" class=wikitable style="font-size:95%" |- style="background-color:#E9E9E9" ! Senátorské kluby ! Mandáty |- | align=center colspan=2 style="background-color:#fff" | ''Klub České strany sociálně demokratické'' |- |align=left|[[Česká strana sociálně demokratická]] | align=right | 41 |- | align=center colspan=2 style="background-color:#fff" | ''Klub Občanské demokratické strany'' |- | [[Občanská demokratická strana]] | align=right | 25 |- | align=center colspan=2 style="background-color:#fff" | ''[[Klub TOP 09 a Starostové]]'' |- | [[TOP 09]] a [[„STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ“|„STAN“]] | align=right | 2 |- | [[TOP 09]] | align=right | 1 |- | [[Strana pro otevřenou společnost]] | align=right | 1 |- | [[„STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ“|„STAN“]] | align=right | 1 |- | align=center colspan=2 style="background-color:#fff" | ''[[Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová|Klub Křesťanské a demokratické unie - Československé strany lidové]]'' |- | [[Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová|KDU - ČSL]] | align=right | 5 |- | [[Nestraníci (politické hnutí)|Nestraníci]] | align=right | 1 |- | align=center colspan=2 style="background-color:#fff" | ''Nezařazení senátoři'' |- | [[Severočeši.cz]] | align=right | 2 |- | [[Komunistická strana Čech a Moravy]] | align=right | 2 |} <!-- PO VYPRŠENÍ MANDÁTU SENÁTORA (2014) LZE TUTO ČÁST Z ČLÁNKU "SENÁT PČR" SMAZAT--> === Doplňovací volby 2011 === {{Podrobně|Doplňovací volby do Senátu Parlamentu České republiky 2011}} Od roku [[2008]] byl v [[Senátní obvod č. 30 - Kladno‎|obvodu č. 30 - Kladno‎]] senátorem nestraník zvolený za [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]] [[Jiří Dienstbier]], který 8.&nbsp;ledna 2011 zemřel. Ztrátou volitelnosti tak [[mandát (politika)|mandát]] zanikl. Prezident republiky vyhlásil [[Doplňovací volby do Senátu Parlamentu České republiky 2011|doplňovací volby]] v tomto obvodu na pátek 18.&nbsp;března 2011 a sobotu 19.&nbsp;března 2011.<ref>[http://www.hrad.cz/cs/prezident-cr/rozhodnuti-prezidenta/jmenovani-odvolani-rozhodnuti/vyhlaseni-voleb-svolani-zasedani-a-rozpusteni-poslanecke-snemovny.shtml hrad.cz, 11.1.2011]</ref> V nich byl novým senátorem zvolen sociální demokrat [[Jiří Dienstbier (1969)|Jiří Dienstbier mladší]]. Mandát vyprší 25.&nbsp;října 2014. == Funkcionáři == === Předseda === {{Podrobně|Předseda Senátu Parlamentu České republiky}} '''Předseda Senátu''' zastupuje Senát navenek. Mezi jeho pravomoci patří svolávání, zahajování, přerušování a ukončování schůze Senátu; podepisování usnesení Senátu. V případě rozpuštění Poslanecké sněmovny podepisuje zákonná opatření Senátu. V případě neobsazené funkce [[Prezident České republiky|prezidenta]] a současného rozpuštění Poslanecké sněmovny vykonává část pravomocí prezidenta svěřenou předsedovi Poslanecké sněmovny. Dle ústavního pořádku je druhým nejvyšším ústavním činitelem státu (po [[prezident ČR|prezidentu republiky]]). Je volen Senátem vždy po nových volbách do třetiny Senátu. Disponuje jedním ze sedmi klíčů od dveří do Korunní komory v kapli sv. Václava v [[katedrála sv. Víta|katedrále sv. Víta]], kde jsou uloženy [[české korunovační klenoty]]. 5.&nbsp;předsedou Senátu je od [[24.&nbsp;listopad]]u [[2010]] [[Milan Štěch]] ([[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]]). === Místopředsedové === '''Místopředsedové Senátu''' zastupují předsedu Senátu. Střídají se v řízení schůze Senátu. ====Seznam místopředsedů==== * [[Přemysl Sobotka]] ([[ODS]]) - 1. místopředseda * [[Alena Palečková]] (ODS) * [[Zdeněk Škromach]] ([[ČSSD]]) * [[Alena Gajdůšková]] (ČSSD) * [[Petr Pithart]] ([[KDU-ČSL]]) == Senátoři působící v Senátu již od roku 1996 == 8 z 81 senátorů působí v Senátu za svůj obvod nepřetržitě od vzniku Senátu v roce 1996 nejméně do roku 2010. Jsou to tito: * [[Pavel Eybert]] za [[senátní obvod č. 13 - Tábor]], klub [[Občanská demokratická strana|ODS]] * [[Jiří Pospíšil (senátor)|Jiří Pospíšil]] za [[senátní obvod č. 14 - České Budějovice]], klub ODS * [[Milan Štěch]] za [[senátní obvod č. 15 - Pelhřimov]], klub [[ČSSD]] * [[Alena Palečková]] za [[senátní obvod č. 23 - Praha 8]], klub ODS * [[Přemysl Sobotka]] za [[Senátní obvod č. 34 - Liberec]], klub ODS * [[Jiří Liška]] za [[senátní obvod č. 37 - Jičín]], klub ODS * [[Petr Pithart]] za [[senátní obvod č. 44 - Chrudim]], klub [[KDU-ČSL]] * [[Václav Jehlička]] za [[senátní obvod č. 52 - Jihlava]], původně klub [[ODA]], poté do r. 2009 klub KDU-ČSL, poté [[Klub TOP 09 a Starostové]] == Sídlo Senátu == [[Soubor:Senat Wallenstein palace Prague 4677.JPG|thumb|[[Valdštejnský palác]] - sídlo senátu]] * Sídlem Senátu je dle zákona č. 59/1996 Sb. areál [[Valdštejnský palác|Valdštejnského paláce]] spolu s [[Valdštejnská zahrada|Valdštejnskou zahradou]], [[Valdštejnská jízdárna|Valdštejnskou jízdárnou]] a dále [[Kolovratský palác (Praha, Valdštejnská)|Kolovratský palác]] a [[Malý Fürstenberský palác]]. * Jednací sál Senátu se nachází v místech bývalých Valdštejnových koníren. Další historické prostory slouží senátorům pro jednání. * Interiéry Valdštejnského paláce jsou zdarma přístupné pro veřejnost o víkendech od 10 do 16 hodin. V letním období o hodinu déle. Vstup do objektu je z 1. nádvoří Valdštejnského paláce, které je přístupné z Valdštejnského náměstí. * Valdštejnská zahrada je volně přístupná od dubna do října od 10 do 18 hodin, v době státních svátků je slavnostně osvětlena a otevřena až do 22 hodin. V sala terreně probíhají v letní sezóně koncerty pro veřejnost, divadelní představení a jiné kulturní akce. == Reference == <references /> == Související články == * [[Předseda Senátu Parlamentu České republiky]] * [[Volby do Senátu Parlamentu České republiky]] * [[Seznam členů Senátu Parlamentu České republiky]] * [[Parlament České republiky]] * [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky]] * [[Prozatímní Senát]] * [[Seznam sněmů českých zemí]] * [[Panská sněmovna]] * [[Senát Národního shromáždění]] == Externí odkazy == * [http://www.senat.cz Senát PČR] {{České politické strany}}{{Commonscat|Senát Parlamentu ČR}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Parlament České republiky]] [[Kategorie:Politický systém České republiky]] [[Kategorie:Senát Parlamentu ČR| ]] [[Kategorie:Horní komory]]

Návrat na stránku „Senát Parlamentu České republiky“.