Transliterace cyrilice do latinky

'''Transliterace''' je smluvený způsob přepisu slov (především místních a osobních jmen) z jednoho [[Písmo|písma]] do druhého, v tomto případě z '''[[cyrilice]]''' do [[Latinka|'''latinky''']].

== Běžný přepis z azbuky do latinky ==
Běžný přepis z [[Azbuka|azbuky]] do latinky se užívá pro převedení [[Ruština|ruských]] jmen do [[Čeština|češtiny]]. Využívá se při něm pouze písmen české abecedy.

=== Tabulka běžného přepisu ===
 {| class="wikitable" style= "text-align:center"
|-
| Azbuka || А || Б || В || Г || Д || Е || Ё || Ж || З || И || Й || К || Л || М || Н || О || П || Р || С || Т || У || Ф || Х || Ц || Ч || Ш || Щ || Ъ || Ы || Ь || Э || Ю || Я
|-
| Latinka || A || B || V || G || D || E, Ě, JE || JO || Ž || Z || I || J || K || L || M || N || O || P || R || S || T || U || F || CH || C || Č || Š || ŠČ || || Y || || E || JU || JA 
|}

* Výjimky
 {| class="wikitable"
|-
! Azbuka !! Latinka !! Poznámka !! Příklad <br /> azbuka !! Příklad <br /> latinka	
|-
| E || E || Ve všech případech kromě: 1. po '''D, T, N''', 2. na začátku slova, 3. po samohláskách a po '''Ъ, Ь''' || С'''е'''рг'''е'''й В'''е'''с'''е'''ловский || S'''e'''rg'''e'''j V'''e'''s'''e'''lovskij
|-
| || Ě || 1. po '''D, T, N''' s výjimkou u slov neslovanského původu (Шт'''е'''йн - Št'''e'''jn) 2. Výjimečně po '''B, P, V''' u vžitých jmen připomínajích jména česká || Турге'''не'''в, '''Бе'''линский || Turge'''ně'''v, '''Bě'''linskij
|-
| || JE || 1. na začátku slova 2. po samohláskách a po '''Ъ, Ь''' || Верес'''ае'''в || Veres'''aje'''v 	
|-
| И || I || Ve všech případech kromě po '''Ь''' || Мар'''ии''' || Mar'''ii'''
|-
| || JI || Po '''Ь''' || Ил'''ьи'''ч || Il'''ji'''č
|-
| Я, Ю, Ё || JA, JU, JO || Ve všech případech kromě po '''D, T, N''' || '''Ю'''рий П'''я'''тницкий || '''Ju'''rij P'''ja'''tnickij 	
|-
| || ĎA, ŤA, ŇA atp. || Po '''D, T, N''' || Воло'''дя Тю'''рчев || Volo'''ďa Ťu'''rčev 
|-
| Ъ, Ь || nepřepisuje se || Ve všech případech kromě po '''D, T, N''' || Гор'''ь'''кий || Gorkij
|-
| || Ď, Ť, Ň || Po '''D, T, N''' || Тре'''ть'''яков || Tre'''ť'''jakov 	
|-
| KC || X || Je-li zřetelný neruský původ || Але'''кс'''андров, Мар'''кс''' || Ale'''x'''androv, Mar'''x''' 
|-
| || KS || Není-li zřetelný neruský původ || А'''кс'''анов || A'''ks'''anov 
|}

=== Další pravidla ===
* Ruská jména neruského původu: Přepisovat podle ruského znění, nikoli podle předpokládaného původního znění: '''Штейн - Štejn'''
* Cizí jména psaná v ruštině podle ruské výslovnosti: Ponechat v původní neruské podobě: '''Шекспир, Гегель - Shakespeare, Hegel''' 
* Historická osobní jména: Počešťovat, pokud mají v češtině ekvivalent: '''Пётр I., Моисей - Petr I., Mojžíš''' 
* Zeměpisná jména vžitá: Počešťovat, pokud mají v češtině ekvivalent: '''Галиция, Абиссиния - Halič, Habeš'''
* Počáteční písmena jmen (iniciály): Nepřevádět mechanicky počáteční písmena, vycházet z celkové podoby jména v latince: '''Е. Я. (Евгений Яковлевич) - J. J.'''
* Samohlásky vyslovované v ruštině redukovaně nebo s akáním: Při přepisu nebrat zřetel na výslovnost: '''Воропаев - Voropaev''' <br /> 
''Dle: Doc. M. Waldmannová, Ing. N. Fedosov a kol.: Textová cvičebnice ruského jazyka pro stavební fakulty, SPN, n. p. Praha 1967''

=== Poznámka ===
V současných českých médiích a dokumentech se zřídka nevhodně používá i anglický způsob tranliterace, o tomto systému pojednává článek na anglické Wikipedii ''[[en|Romanization of Russian]]''.

== Odborný přepis ==
Odborný přepis cyrilice do latinky závazně udává ČSN ISO 9 (010185) Tato [[norma]] je českou verzí mezinárodní ISO 9:1995, která vychází z ruského systému GOST 16876-71, jenž byl vytvořen v 70. letech 20. století pro potřeby sovětské [[kartografie]]. Norma je určena pro přepis slovanských i neslovanských jazyků. Ke každému symbolu cyrilice je ekvivalentně určen symbol latinské abecedy, takže je umožněn i zpětný přepis. 

=== Tabulka odborného přepisu ===
 {| class="wikitable"
|-
! Cyrilice !! Latinka !! Příklad
|-
| А, а || A, a || адрес – adres
|-
| Б, б || B, b || баба – bаbа
|-
| В, в || V, v || вы – vy
|-
| Г, г || G, g || голова – golova
|-
| Д, д || D, d || да – da
|-
| Е, е || E, e || еда – eda
|-
| Ё, ё || Ë, ë || ёлка – ëlka
|-
| Ж, ж || Ž, ž || журнал – žurnal
|-
| З, з || Z, z || звезда – zvezda
|-
| И, и || I, i || книга – kniga
|-
| Й, й || J, j || первый – pervyj
|-
| К, к || K, k || как – kak
|-
| Л, л || L, l || липа – lipa
|-
| М, м || M, m || муж – muž
|-
| Н, н || N, n || нижний – nižnij
|-
| О, о || O, o || общество – obŝestvo
|-
| П, п || P, p || пара – para
|-
| Р, р || R, r || рыба – ryba
|-
| С, с || S, s || сестра – sestra
|-
| Т, т || T, t || товарищ - tovariŝ
|-
| У, у || U, u || утро – utro
|-
| Ф, ф || F, f || физика – fizika
|-
| Х, х || H, h || химический – himičeskij
|-
| Ц, ц || C, c || центральный – centraľnyj
|-
| Ч, ч || Č, č || часы – časy
|-
| Ш, ш || Š, š || школа – škola
|-
| Щ, щ || Ŝ, ŝ || щит – ŝit
|-
| ъ || " || объявление – ob"âvlenie
|-
| Ы, ы || Y, y || был – byl
|-
| ь || ´ || альбом – aľbom
|-
| Э, э || È, è || это – èto
|-
| Ю, ю || Û, û || южный – ûžnyj
|-
| Я, я || Â, â || яма – âma
|}

Kompletní tabulka pro přepis slovanských i neslovanských symbolů cyrilice dle mezinárodní normy ISO 9:1995 je uvedena v článku ''[[en|ISO 9]]'' na anglické Wikipedii.


{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Převody písma]]
[[Kategorie:Cyrilice]]
[[Kategorie:Latinka]]
[[Kategorie:Ruština]]