Pomocný technický prapor

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Pomník PTP.jpg|thumb|right|250px|Pomník PTP v [[Karviná|Karviné]]]] '''Pomocné technické prapory''' ('''PTP''', slovensky ''Pomocné technické prápory'') či '''Vojenské [[Tábory nucené práce|tábory nucených prací]]''' ('''VTNP''') byly útvary [[Československá lidová armáda|Československé lidové armády]], které v&nbsp;letech [[1950]]–[[1954]] fungovaly pro [[Internace|internaci]]<ref name="procesy">{{Citace monografie | příjmení = Kaplan | jméno = Karel | odkaz na autora = | příjmení2 = Paleček | jméno2 = Pavel | autor2 = | odkaz na autora2 = | titul = Komunistický režim a politické procesy v Československu | vydavatel = Barrister & Principal | místo = Brno | rok = 2001 | isbn = 978-80-7364-049-1 | kapitola = | strany = 253 | jazyk = }}</ref> a&nbsp;převýchovu tzv. politicky nespolehlivých osob, podléhajících tehdejšímu brannému zákonu (armáda pro ně vymyslela tzv. [[politická klasifikace|politickou klasifikaci]] „E“). Důležitým důvodem jejich vzniku bylo i&nbsp;zajištění levné pracovní síly pro vybraná hospodářská odvětví.<ref name="Juza45">{{Citace monografie | příjmení = Juza | jméno = Josef | odkaz na autora = | titul = Svědectví o PTP okresu Rychnov nad Kněžnou | vydavatel = Státní okresní archiv Rychnov nad Kněžnou | místo = Praha | rok = 1996 | isbn = 80-901757-3-2 | kapitola = | strany = 45 | jazyk = }}[Dále Juza (1996)]</ref><ref name="čt24">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Strašíková | jméno = Lucie | odkaz na autora = | titul = Pomocné technické prapory existovaly od jara 1950 do května 1954 | url = http://www.ct24.cz/domaci/15776-pomocne-technicke-prapory-existovaly-od-jara-1950-do-kvetna-1954/ | datum vydání = 2008-05-21 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2009-07-04 | vydavatel = Česká televize | místo = | jazyk = }}</ref> Byly také nástrojem [[perzekuce]] a&nbsp;[[Otrokářství|pracovní exploatace]] nepohodlných osob.<ref name="totalita">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Tomek | jméno = Prokop | odkaz na autora = Prokop Tomek | titul = Pomocné technické prapory (PTP) | url = http://totalita.cz/vysvetlivky/ptp.php | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2009-07-05 | vydavatel = Totalita.cz | místo = | jazyk = }}</ref> Fungování PTP nemělo oporu v&nbsp;československých zákonech a&nbsp;mezinárodním právu. Pomocnými technickými prapory prošlo, podle různých odhadů, mezi 40 000–60&nbsp;000 občanů.<ref name="čt24" /><ref name="procesy" /> Pracovali v&nbsp;dolech (na [[Ostrava|Ostravsku]], [[Kladno|Kladensku]] i&nbsp;na [[Slovensko|Slovensku]]), ve stavebnictví (například pražské sídliště [[Petřiny]]), na vojenských stavbách (výstavba letišť, kasáren, obytných domů i&nbsp;dalších objektů - např. [[Ústřední vojenská nemocnice|Ústřední vojenské nemocnice]] v&nbsp;[[Střešovice|Praze-Střešovicích]],<ref name="čt24">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Strašíková | jméno = Lucie | odkaz na autora = | titul = Pomocné technické prapory existovaly od jara 1950 do května 1954 | url = http://www.ct24.cz/domaci/15776-pomocne-technicke-prapory-existovaly-od-jara-1950-do-kvetna-1954/ | datum vydání = 2008-05-21 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2009-07-04 | vydavatel = Česká televize | místo = | jazyk = }}</ref> nebo tehdy vojenského [[Hotel Crowne Plaza Prague|hotelu Internacionál]] v&nbsp;[[Dejvice|Praze-Dejvicích]]), ve vojenských lesích, kamenolomech i&nbsp;v&nbsp;zemědělství. Například v&nbsp;roce [[1953]] pracovaly vojenské pracovní jednotky na 370 různých pracovištích.<ref name="Juza43">Juza (1996), s. 43.</ref> Výrazy ''„pétépáci“'' a&nbsp;''„černí baroni“'' (byli označeni černými výložkami) byly i&nbsp;po roce 1953 běžně používány pro vojáky technických praporů (TP) a&nbsp;vojenských pracovních jednotek (VPJ), později dokonce i&nbsp;pro ženisty. == Historie pomocných technických praporů == === Předchůdci === Předchůci pomocných technických praporů byly čtyři [[Silniční prapory|odloučené silniční prapory]], které armáda zřídila k&nbsp;1.&nbsp;říjnu [[1948]], aby v&nbsp;nich pracovali branci považovaní za politicky nespolehlivé. Tyto útvary, sloužící ke stavebním a&nbsp;zemním pracím, však stále měly bojový status. Na konci roku [[1949]] sloužilo v&nbsp;těchto jednotkách přes 2000 mužů.<ref name="Vanicek36">{{Citace monografie | příjmení = Vaníček | jméno = Petr | odkaz na autora = | titul = Čepičkovi otroci v paměti národa | vydavatel = Primus | místo = Praha | rok = 2006 | isbn = 80-86207-69-2 | kapitola = | strany = | jazyk = }}[Dále Vaníček (2006)]</ref> Část jednotek PTP vznikla také z&nbsp;[[Vojenské báňské oddíly|vojenských báňských oddílů]] (ty fungovaly od roku [[1946]] do listopadu [[1951]]). === Vznik a rozvoj PTP === [[Soubor:Dislokace PTP podzim 1951.png|thumb|250px|Dislokace pomocných technických praporů na podzim 1951]] [[Soubor:Dislokace vojenskych pracovnich jednotek listopad 1953.png|thumb|250px|Dislokace vojenskych pracovnich jednotek v&nbsp;listopadu 1953.<br />Bílina – 59., 66. TP<br />Děčín – 60. TP<br />Dolní Životice – 3. PTP<br />Kladno – 57. PTP<br />Komárno – 54., 68. PTP<br />Košice – 63. PTP<br />Kynžvart – 2. TP<br />Mimoň – 51. TP<br />Libkovice – 7. TP<br />Orlová – 8., 9., 10., 11., 12., 13., 14. TP<br />Podolinec – 4. TP<br />Rajhrad – 53. PTP<br />Rumburk – 61 PTP<br />Svatá Dobrotivá – 52. PTP<br />Štoky – 62. PTP<br />Varnsdorf – 64. PTP<br />Velké Losiny – 3. TP<br />Zdechovice – 67. PTP]] Krátce poté, co [[Ludvík Svoboda|Ludvíka Svobodu]] na postu ministra národní obrany vystřídal [[Alexej Čepička]], došlo i&nbsp;ke změně silničních praporů na pomocné technické prapory. Stalo se tak na návrh [[Obranné zpravodajství|Obraného zpravodajství (OBZ)]] vedeného [[Bedřich Reicin|Bedřichem Reicinem]]. Oficiálním dnem vzniku PTP je 1.&nbsp;září 1950, kdy byly čtyři dosavadní silniční prapory změněny na první čtyři lehké pomocné technické prapory. Jednalo se o&nbsp;51. PTP v&nbsp;[[Mimoň|Mimoni]], 52. PTP ve [[Klášter Zaječov|Svaté Dobrotivé]], 53. PTP v&nbsp;[[Libavá|Libavé]] a&nbsp;54. PTP v&nbsp;[[Lešť|Lešti]]. PTP se nadále dělily na lehké a&nbsp;těžké. Lehké PTP byly určeny zejména pro stavební práce, zatímco těžké (báňské) PTP pracovaly při těžbě v&nbsp;[[povrchový důl|povrchových]] i&nbsp;[[důl|hlubinných dolech]] — do nich také byli převáděni vojáci z&nbsp;rušených vojenských báňských oddílů. Těžké PTP vznikly rozkazem ministra Čepičky ke dni 1.&nbsp;října 1950<ref name="Vanicek37">Vaníček (2006), s. 37.</ref> a&nbsp;to nejprve útvary 55. PTP [[Radvanice (Ostrava)|Ostrava-Radvanice]], 56. PTP [[Horní Suchá]], 57. PTP [[Kladno|Kladno-Libušín]] a&nbsp;58. PTP [[Most (město)|Most]] (od dubna 1951 byly těžké jednotky označeny římskými číslicemi I–IV).<ref name="Juza34">Juza (1996), s. 34.</ref> K 1.&nbsp;prosinci 1950 bylo v&nbsp;PTP celkem 9900 mužů, z&nbsp;nichž 7780 mělo politickou klasifikaci „E“ a&nbsp;1001 bylo duchovních či řeholníků.<ref name="Vanicek46">Vaníček (2006), s. 46.</ref> Lehký pomocný technický prapor tvořily čtyři roty s&nbsp;celkovým počtem 800 mužů, těžké prapory měly šest rot s 1200 muži (reálný stav se často lišil).<ref name="Juza31">Juza (1996), s. 31.</ref> Výběr mužů do PTP probíhal na základě osobních, politických a&nbsp;sociálních hledisek, posuzujících brance i&nbsp;jejich příbuzné. Všichni vojáci, které výběrové komise označily za nespolehlivé, byli určeni k&nbsp;PTP (na druhé straně významnou část personálu PTP tvořili lidé hodnocení jako politicky spolehliví, ale povoláním například horníci či při odvodu zařazení do kategorií „Cj“ a „Cd“). Dne 15. dubna 1951 byly vytvořeny tři nové lehké PTP – 59. PTP [[Most (město)|Most]]-[[Bílina (okres Teplice)|Bílina]], 60. PTP [[Děčín]] a&nbsp;61. PTP [[Rumburk]]. Jelikož byl na vojenských stavbách neustálý nedostatek pracovních sil, vznikly od 15. května 1951, jako nový typ vojenských pracovních jednotek, dva technické prapory (TP). Sem byli umisťováni politicky spolehliví vojáci s klasifikací „Cj“ a&nbsp;„Cd“. Tyto jednotky byly určeny zejména pro tajné a&nbsp;utajované stavby, na které armáda nechtěla nasadit osoby považované za politicky nespolehlivé. Vojáci z&nbsp;technických praporů mohli cvičit se zbraní a&nbsp;také často sloužili ve velitelském sboru jednotek PTP. První dva technické prapory byly – 1.&nbsp;TP Děčín (později zámek [[Zelená Hora (zámek)|Zelená Hora u Nepomuku]]) a&nbsp;2.&nbsp;TP Most.<ref name="Vanicek39">Vaníček (2006), s. 39.</ref> K&nbsp;1.&nbsp;říjnu 1951 vznikl lehký 62. PTP [[Děčín]] a&nbsp;kombinovaný báňský oddíl v&nbsp;Ostravě byl přeměněn na těžké IV. PTP a&nbsp;V.&nbsp;PTP v&nbsp;[[Orlová|Orlové]]. Dalším způsobem jak naplnit stavy PTP byla od roku 1951 tzv. Mimořádná vojenská cvičení, což byla protiprávní instituce, na základě které byly do PTP na neurčito (obvykle dva a&nbsp;více let) povolávány „nespolehlivé“ osoby mezi 18–60 lety. Tímto způsobem byli do PTP povoláni i&nbsp;lidé propuštění z&nbsp;rušených táborů nucených prací (TNP).<ref name="Vanicek38">Vaníček (2006), s. 38.</ref> Plánované odvody cca 12 000 politicky nespolehlivých branců se však i&nbsp;přes pomoc ministerstva národní bezpečnosti splnit nepodařilo. K 1.&nbsp;prosinci 1951 vznikly nové lehké PTP – 63. PTP [[Komárno]], 64. PTP [[Varnsdorf]] a&nbsp;65. PTP [[Dolní Životice]]. Souhrnem tedy v&nbsp;prosinci 1951 existovalo 11 lehkých pomocných technických praporů, šest těžkých PTP a&nbsp;dva technické prapory (TP). V&nbsp;nich bylo celkem 22&nbsp;083 osob (11&nbsp;191 v&nbsp;lehkých PTP, 8746 v těžkých PTP a&nbsp;2146 v&nbsp;TP).<ref name="Juza38">Juza (1996), s. 38.</ref> V&nbsp;roce 1952 byly vytvořeny poslední tři lehké PTP – 66. PTP Bílina, 67. PTP [[Zdechovice (okres Pardubice)|Zdechovice u&nbsp;Přelouče]] a&nbsp;68. PTP Komárno. Dne 1.&nbsp;ledna téhož roku bylo také vytvořeno Velitelství vojenských pracovních jednotek (VVPJ), kterému byly všechny výše jmenované útvary podřízeny. === Rušení útvarů PTP === Po politických změnách v&nbsp;roce [[1953]], vyvolaných jednak úmrtím [[Josif Stalin|Stalin]]a a&nbsp;jeho souputníka [[Klement Gottwald|Gottwalda]] v&nbsp;Československu, jednak tlakem mezinárodních organizací, byly PTP od posledních měsíců roku 1953 do května 1954 postupně rušeny. Pokud měl jejich personál splněno nejméně 24 měsíců základní služby, byl do konce roku 1954 propouštěn do civilu. Rozsáhlá reorganizace vojenských pracovních jednotek začala 1.&nbsp;listopadu 1953 a&nbsp;vedla k&nbsp;propuštění odvedenců na mimořádných cvičeních a&nbsp;většiny vojáků, kteří byli v&nbsp;PTP drženi i&nbsp;po uplynutí dvouleté prezenční vojenské služby. Sedm lehkých (51., 53., 59., 60., 61., 64. a&nbsp;66. PTP) a&nbsp;tři těžké pomocné technické prapory byly převedeny na technické prapory.<ref name="Vanicek40">Vaníček (2006), s. 40.</ref> Na konci roku 1953 tak bylo Velitelství vojenských pracovních jednotek podřízeno 27 útvarů, z&nbsp;nichž bylo 18 lehkých (z&nbsp;toho sedm PTP a&nbsp;11 TP) a&nbsp; 9 těžkých (tři PTP a&nbsp;šest TP). Počet pomocných technických praporů se snížil na polovinu. Ve všech jednotkách tehdy sloužilo 35&nbsp;502 mužů.<ref name="Juza43">Juza (1996), s. 43.</ref> K&nbsp;1.&nbsp;lednu 1954 byly zrušeny další dva PTP. Pomocné technické prapory byly jako politické a&nbsp;kárné jednotky zrušeny k&nbsp;1.&nbsp;květnu 1954.<ref name="Juza45">Juza (1996), s. 45.</ref> Přesluhující vojáci byli propuštěni, vojáci posledního povolaného ročníku 1952, odvedení v&nbsp;létě 1952, byli přeřazeni do Technických praporů (TP), z&nbsp;nichž mnohé byly pokračováním PTP – ovšem již s&nbsp;jiným režimem. I&nbsp;po skončení prezenční služby zde byli drženi na mimořádném cvičení až do konce listopadu 1954.<ref name="Vanicek40">Vaníček (2006), s. 40.</ref> Politická klasifikace „E“ byla zrušena k&nbsp;1.&nbsp;květnu 1953 (vojáci této klasifikace nesměli mít přístup ke zbraním, nemohli získat jinou hodnost než „vojín“ atd.).<ref name="Juza45">Juza (1996), s. 45.</ref> Kádrově závadní jedinci však byli do vojenských technických jednotek zařazováni i&nbsp;nadále.<ref name="totalita" /> === Situace odvedenců po propuštění === Punc politické nespolehlivosti ovšem pronásledoval „pétépáky“ i&nbsp;po jejich návratu do civilu. Je známo mnoho případů, kdy byli dlouhá léta sledováni [[Státní bezpečnost]]í (někteří až do pádu komunistického režimu). Jenom menšině z&nbsp;nich se podařilo v&nbsp;dalších letech života také díky náhodám prosadit a&nbsp;splnit si alespoň zčásti své životní plány získáním vysokoškolské kvalifikace či hospodářských funkcí. V&nbsp;některých případech třeba i&nbsp;tím, že se stali členy [[Komunistická strana Československa|KSČ]]. === Svaz PTP === [[Soubor:Most - pomník PTP.JPG|thumb|Pomník zastřeleného Františka Niedermertla a&nbsp;obětem PTP v&nbsp;Mostě]] Když v&nbsp;průběhu [[Pražské jaro|Pražského jara]] došlo k&nbsp;určitému oslabení režimu, byl kromě [[Klub angažovaných nestraníků|KAN]] a&nbsp;[[Klub 231|Klubu 231]] založen také [[Svaz PTP]]. K&nbsp;tomu došlo 25. května [[1968]] v&nbsp;Praze na [[Slovanský ostrov|Slovanském ostrově]] na sjezdu s&nbsp;účastí 3500 osob.<ref name="Vanicek64">Vaníček (2006), s. 64.</ref> Z&nbsp;jednání vzešly dvě rezoluce, ve kterých byla požadována rehabilitace příslušníků PTP, uznání nezákonnosti jejich zřízení, odškodnění, možnost seznámit se s&nbsp;kádrovými posudky a&nbsp;jmény jejich autorů, umožnění návratu k&nbsp;původním povoláním a&nbsp;umožnění dokončení studia, úpravu invalidních důchodů pro příslušníky PTP, kteří ve službě utrpěli úraz či důchodu pro pozůstalé v&nbsp;případě smrtelného úrazu. V&nbsp;politické rovině bylo žádáno zastoupení Svazu PTP v&nbsp;Národní frontě, Národním shromáždění, národních, krajských, okresních i&nbsp;místních výborech.<ref name="Vanicek65">Vaníček (2006), s. 65.</ref> Po nástupu [[normalizace]] byla činnost Svazu PTP ukončena a&nbsp;obnovena mohla být až po [[Sametová revoluce|Sametové revoluci]] – ustavující sjezd proběhl 10. května 1990 v&nbsp;[[Výstaviště Praha-Holešovice|Průmyslovém paláci]].<ref name="čt24" /> === Rehabilitace === Pracovníci PTP byli rehabilitováni na základě zákonů č. 87/1991 Sb.<ref name="87/1991">{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = 87, Zákon ze dne 21. února 1991 o mimosoudních rehabilitacích | url = http://www.lexdata.cz/lexdata/sb_free.nsf/c12571d20046a0b20000000000000000/c12571d20046a0b2c12566d4007395cb?OpenDocument | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2009-07-08 | vydavatel = LexData | místo = | jazyk = }}</ref> a č. 267/1992 Sb.<ref name="267/1992">{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = 267/1992, Zákon ze dne 29. dubna 1992, kterým se mění a doplňuje zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích | url = http://www.lexdata.cz/web/sb_free.nsf/c12571d20046a0b20000000000000000/c12571d20046a0b2c12566d40073d879?OpenDocument | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2009-07-08 | vydavatel = LexData | místo = | jazyk = }}</ref> o&nbsp;mimosoudních rehabilitacích. V&nbsp;případě úmrtí stát pozůstalým vyplatil 100 tisíc korun.<ref name="čt24" /> V&nbsp;únoru 2002 rozhodla vláda nařízením č. 102/2002 Sb. o&nbsp;novém odškodnění v&nbsp;podobě 625 Kč za každý započatý měsíc při službě delší než jeden rok (jak u&nbsp;PTP, tak u&nbsp;silničního vojska a&nbsp;vojenských báňských oddílů). Odškodnění se vztahovalo pouze na dosud žijící vojáky.<ref name="Areport">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Jelínek | jméno = Václav | odkaz na autora = | titul = Vy se ptáte - My odpovídáme, A report 7/2002 | url = | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2009-07-08 | vydavatel = Armáda České republiky | místo = | jazyk = }}</ref> Vdovy po členech PTP mají od roku 2006 nárok na příplatek k důchodu.<ref name="iDnes2006">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Navara | jméno = Luděk | odkaz na autora = | titul = Vdovy po „pétépácích“ dostanou odškodnění | url = http://zpravy.idnes.cz/vdovy-po-petepacich-dostanou-odskodneni-ffm-/domaci.asp?c=A060119_071354_krimi_mia | datum vydání = 2006-01-19 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2009-07-08 | vydavatel = iDnes.cz | místo = | jazyk = }}</ref> == Podmínky v PTP == === Pracovní podmínky === Obecně byly pracovní podmínky mírnější v&nbsp;malých odloučených útvarech lehkých PTP, než v&nbsp;hlubinných dolech s&nbsp;nepřetržitým provozem. U&nbsp;vojáků nasazených v&nbsp;PTP nebyl brán velký ohled na bezpečnost práce, hygienu a&nbsp;zdravotní stav mužstva.<ref name="Juza34">Juza (1996), s. 34.</ref> Důležité bylo naopak plnění a&nbsp;přesahování norem, jelikož velitelé v&nbsp;takovém případě dostávali příplatky.<ref name="Vanicek52">Vaníček (2006), s. 52.</ref> Materiální zabezpečení jednotek bylo skromné – například uniformy často pocházely ze zásob [[wehrmacht]]u.<ref name="Vanicek48">Vaníček (2006), s. 48.</ref> Podmínky ubytování příslušníků PTP se lišily, až na výjimky nebyli vojáci v&nbsp;kasárnách, ale v&nbsp;různých provizorních podmínkách, často v&nbsp;nevyhovujících objektech a to bez ohledu na ustanovení vojenských řádů. Podmínky ubytování byly relativně lepší u&nbsp;těžkých PTP, které byly dlouhodobě na jednom místě, na rozdíl od těch lehkých PTP, jejichž mužstvo se často stěhovalo. === Pracovní úrazy === Přesný počet úrazů a&nbsp;úmrtí v&nbsp;útvarech PTP není znám, těžká práce v&nbsp;náročných podmínkách a&nbsp;bez velkého zájmu o&nbsp;bezpečnost si vybrala svou daň. Jen za rok 1952 bylo evidováno 40 smrtelných úrazů, 518 těžkých a&nbsp;2790 středních a&nbsp;lehkých úrazů. Největší podíl na této statistice měly doly na Ostravsku.<ref name="Vanicek49">Vaníček (2006), s. 49.</ref> === Systém odměn === Pomocné technické prapory pracovaly většinou na místech, kde bylo zapotřebí vysoké fyzické námahy a&nbsp;kde si civilní zaměstnanci mohli vydělat jen málo peněz. Vojáci PTP byli placeni podle tehdejších obecně platných norem, ovšem oproti civilním zaměstnancům snížených průměrně o&nbsp;30%, které si armáda rovnou ponechala. Peníze pak nebyly vypláceny přímo jim, ale vojenské správě, která si na základě pracovních výkonů a&nbsp;dalších podmínek strhávala mezi 70–90% jako úhradu oblečení, stravování, ubytování atd. Zbylé peníze byly rozděleny na dvě části – jedna byla vojákům vyplacena a&nbsp;druhá uložena na vkladní knížku, se kterou voják po dobu služby nemohl nijak disponovat. Při [[československá měnová reforma (1953)|měnové reformě v květnu 1953]] jim byly tyto jejich vynucené úspory vyměněny v&nbsp;nejhorším možném kurzu 50:1.<ref name="Vanicek52">Vaníček (2006), s. 52.</ref> Vojáci PTP tedy byli jedinými vojáky základní služby, kteří si svou vojenskou povinnost navíc sami zaplatili.<ref name="Juza35">Juza (1996), s. 35.</ref> == Výběr branců == === Systém odvodů a kritéria === {| class="toccolours" align="right" cellpadding="4" cellspacing="0" style="margin:0 0 1em 1em; font-size: 95%;" |- ! colspan="3" bgcolor="#ccccff" align="center"| '''<br />Celkový počet příslušníků PTP'''<br />'''(od roku 1951 včetně TP)''' |- | align="center" | '''Datum sčítání''' || align="center" | '''Počet celkem''' | colspan="2"<hr> | |- |1. prosince 1950 || 9900 |- |1. prosince 1951 || 23&nbsp;113 |- |1. ledna 1952 || 23&nbsp;868 |- |1. října 1952 || 27&nbsp;679 |- |1. ledna 1953 || 30&nbsp;025 |- |1. listopadu 1953 || 35&nbsp;502 |- |1. ledna 1954 || 33&nbsp;904 |- |1. března 1954 || 24&nbsp;000 |- | colspan="14" style="text-align:center;font-size:90%;"|<small>'''Zdroj: Pétépáci aneb Černí baroni úplně jinak'''<ref name="bilek1:137">{{Citace monografie | příjmení = Bílek | jméno = Jiří | odkaz na autora = | titul = Pétépáci aneb Černí baroni úplně jinak | vydavatel = Nava | místo = Plzeň | rok = 1996 | isbn = 80-85254-71-9 | kapitola = | strany = 137 | jazyk = }}</ref><small/> |} Podle směrnic Obranného zpravodajství měly od roku 1948 nespolehlivé osoby vyhledávat společně Ministerstvo vnitra, národní výbory, KSČ, Svazy české mládeže a&nbsp;další organizace Národní fronty, jež na odvedence vypracovávaly [[Kádrový posudek|kádrové posudky]]. Protože se tato praxe neosvědčila, od roku 1949 byla změněna a&nbsp;každého adepta prověřovalo místní velitelství StB, které o&nbsp;vybraných nespolehlivých osobách informovalo 5.&nbsp;oddělení Obranného zpravodajství, jež se postaralo o&nbsp;další zařazení takové osoby.<ref name="Vanicek43">Vaníček (2006), s. 43.</ref> V&nbsp;roce 1950 se systém opět změnil a&nbsp;nespolehlivé osoby měly hledat prověrkové komise přímo u&nbsp;útvarů. V&nbsp;roce 1951 byli adepti na odvod kádrováni ještě před předstoupením před odvodovou komisi, která byla rozdělena na zdravotní a&nbsp;politickou sekci. Nově byla zavedena klasifikační škála, sloužící k&nbsp;rozřazování branců:<ref name="Vanicek43">Vaníček (2006), s. 43.</ref> * „A“ – schopen * „B“ – schopen služby beze zbraně * „BS“ – schopen pro strážní službu * „Cj“ – schopen pro těžkou fyzickou práci * „Cd“ – schopen pro středně těžkou fyzickou práci * „D“ – neschopen vojenské služby * „E“ – politicky nespolehlivá osoba Odvedenci s&nbsp;klasifikací „Cj“ a&nbsp;„Cd“ byli zařazováni do útvarů TP i&nbsp;PTP, klasifikace „E“ znamenala odvedení do PTP bez ohledu na zdravotní stav (mělo ji přibližně 25&nbsp;000 osob). Pro podzimní odvod ročníku 1950 byly, dle ''Směrnice pro utvoření a&nbsp;činnost útvarových výběrových komisí'', jako nespolehlivé definovány osoby, které:<ref name="Vanicek280">Vaníček (2006), s. 280.</ref> * se dopustily trestných činů podle malého a&nbsp;velkého retribučního dekretu prezidenta republiky (č. 16/1945 Sb. a č. 138/1945 Sb.), zákona na ochranu republiky č. 50/1923 Sb., zákona na ochranu lidově demokratické republiky č. 231/1948 Sb. a&nbsp;byli za to odsouzeni, nebo byli stíháni * byly zařazeny do [[Tábory nucené práce|TNP]] * byly nebo jsou majiteli továrny či podniku nad 10 zaměstnanců * vlastnily nebo vlastní pozemky nad 20–30 ha * vlastnily nebo vlastní velkostatek * vlastnily nemovitý majetek s&nbsp;výnosem vyšším než 10&nbsp;000 Kčs měsíčně * byly po [[Únor 1948|únoru 1948]] odstraněny [[Akční výbory Národní fronty|akčními výbory Národní fronty]] z&nbsp; veřejných funkcí * jsou dětmi osob uvedených pod bodem 1–7 * byly zadrženy při pokusu o&nbsp;ilegální přechod státní hranice nebo z&nbsp;politických důvodů vyloučeni ze škol * měly rodiče nebo sourozence ilegálně v&nbsp;zahraničí * SNB prohlásila za „nespolehlivé“ z&nbsp;jiných důvodů Poslední odvody proběhly v&nbsp;roce 1952. === Složení PTP === Naprostou většinu jejich příslušníků tvořili v&nbsp;době jejich trvání (do roku [[1954]]) „politicky nespolehliví“ branci [[odvod]]ních ročníků, ale početnou skupinu představovali rovněž občané starší: byli to např. [[kněz|kněží]], lidé dříve (i&nbsp;před [[druhá světová válka|druhou světovou válkou]]) osvobození od vojenské základní služby, vojáci zahraničních jednotek česlovenské armády z&nbsp;doby druhé světové války, po [[Únor 1948|únoru 1948]] propuštění z&nbsp;politických důvodů z&nbsp;aktivní služby nebo i&nbsp;někdejší příslušníci [[wehrmacht|německé armády]], jimiž se stali jako synové ze smíšených manželství zejména na [[Hlučínsko|Opavsku]], ale i v jiných oblastech [[Československá republika|ČSR]], zabraných po [[Mnichovská dohoda|mnichovské dohodě]] v roce [[1938]] [[Nacistické Německo|nacistickou Říší]]. == Právní aspekty == Zřízení PTP nemělo oporu v&nbsp;československých zákonech. PTP byly v&nbsp;rozporu s&nbsp;platným branným zákonem č.&nbsp;92/1949 Sb., který dovoloval využití vojáků v&nbsp;činné službě k&nbsp;pracovní činnosti jen za mimořádných podmínek a&nbsp;to pouze dočasně.<ref name="92/1949">{{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Branný zákon ze dne 23. března 1949 | url = http://www.lexdata.cz/web/sb_free.nsf/c12571d20046a0b20000000000000000/c12571d20046a0b2c12566d400719465?OpenDocument | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2009-07-04 | vydavatel = Nakladatelství C.H. Beck | místo = Praha | jazyk = }}</ref> Vojáci z&nbsp;PTP však trávili na nucených pracech celou svou vojenskou službu a&nbsp;často i&nbsp;mnoho měsíců po jejím skončení.<ref name="Juza33">Juza (1996), s. 33.</ref> Statut vojenských pracovních jednotek, vydaný ministrem Čepičkou 18. srpna 1952, měl regulovat jejich činnost. Postrádal však charakter služebního předpisu a&nbsp;v&nbsp;rozporu s&nbsp;ústavou a&nbsp;branným zákonem, které hovořily pouze o&nbsp;obranné funkci armády, přiznával PTP účel pouze pracovní a&nbsp;převýchovný. Platné zákony dále dovolovaly klasifikovat vojáky pouze na základě zdravotních kritérií, nikoliv politických, která byla dokonce upřednostňována.<ref name="Vanicek41">Vaníček (2006), s. 41.</ref> Taktéž mimořádná vojenská cvičení byla v rozporu s&nbsp;právními předpisy i&nbsp;branným zákonem, který záložníkům dovoloval vojenská cvičení o&nbsp;celkové délce 16 týdnů. Tito však byli na cvičení povoláni na neurčito (obvykle se jednalo o&nbsp;dva a&nbsp;více let). Navíc byli povoláváni nejen záložníci, ale i&nbsp;nevojáci.<ref name="Vanicek42">Vaníček (2006), s. 42.</ref><ref name="Juza37">Juza (1996), s. 37.</ref> == PTP v kultuře == S&nbsp;pomocnými technickými prapory bývají spojovány knihy spisovatele a&nbsp;humoristy [[Miloslav Švandrlík|Miloslava Švandrlíka]], zejména kniha ''[[Černí baroni (kniha)|Černí baroni]]'' (1968, první vydání nakladatelství Vysočina Havlíčkův Brod, druhé vydání zabaveno, další vydání ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]], [[Anglie|Anglii]]), která se stala námětem úspěšného [[Černí baroni (film)|stejnojmenného filmu]]. Vycházejí však z&nbsp;reality Technických praporů (TP), nikoliv pomocných technických praporů (PTP), která byla odlišná. == Literatura == * {{Citace monografie | příjmení = Bílek | jméno = Jiří | odkaz na autora = | titul = Pétépáci aneb Černí baroni úplně jinak | vydavatel = Nava | místo = Plzeň | rok = 1996 | isbn = 80-85254-71-9 | kapitola = | strany = 137 | jazyk = }} * {{Citace monografie | příjmení = Bílek | jméno = Jiří | odkaz na autora = | titul = Pomocné technické prapory – o jedné z forem zneužití armády k politické perzekuci | vydavatel = [[Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu]] | místo = Praha | rok = 2002 | isbn = | kapitola = | strany = | jazyk = }} * {{Citace monografie | příjmení = Holec | jméno = František | odkaz na autora = | titul = Hořké vzpomínání II – Z dopisů a vzpomínek chlapců pétépáků (PTP) | vydavatel = Ústřední rada PTP-VTNP | místo = Praha | rok = 1999 | isbn = | kapitola = | strany = | jazyk = }} * {{Citace periodika | příjmení = Navara | jméno = Luděk | titul = Před 55 lety vznikla vojska PTP | periodikum = Mladá fronta DNES | odkaz na periodikum = Mladá fronta DNES | rok = 2005 | měsíc = září | den = 7 | strany = C6 | issn = 1210-1168 }} * {{Citace monografie | příjmení = Vaníček | jméno = Petr | odkaz na autora = | titul = Čepičkovi otroci v paměti národa | vydavatel = Primus | místo = Praha | rok = 2006 | isbn = 80-86207-69-2 | kapitola = | strany = | jazyk = }} == Reference == <references /> == Související články == * [[Komunistický režim v Československu]] * [[Nápravně pracovní tábory při československých uranových dolech]] * [[Tábory nucené práce]] == Externí odkazy == * Svaz pomocných technických praporů ČR PTP - voj.tábory nuc.prací /VTNP/, Křižíkova 12, Praha 8, 18621, Datum vzniku 10.05.1990 – [http://www.mvcr.cz/rady/sdruzeni/sdruz105.html záznam] na [http://www.mvcr.cz/rady/sdruzeni www.mvcr.cz/rady/sdruzeni], [http://ipoint.financninoviny.cz/detail_subj.php?ent_id=1931962 záznam] na [http://ipoint.financninoviny.cz ipoint.financninoviny.cz] * Webové stránky - [http://www.svazptp.cz/ www.svazptp.cz/] - Svaz pomocných technických praporů, Vojenské tábory nucených prací * [http://totalita.cz/vysvetlivky/ptp.php Pomocné technické prapory na webu ''Totalita.cz''] * [http://www.bojovniciprotitotalite.cz/pages/show/22/ Pomocné technické prapory na stránkách projektu ''Bojovníci proti totalitě pohledem dětí''] {{commonscat|Pomocné technické prapory}}{{Článek z Wikipedie}}{{Dobrý článek}} [[Kategorie:Nucené práce]] [[Kategorie:Komunistický režim v Československu]] [[Kategorie:Československá lidová armáda]]

Návrat na stránku „Pomocný technický prapor“.