Nejvyšší soud České republiky

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Budova Nejvyššího soudu ČR.jpg|thumb|Budova Nejvyššího soudu [[Česká Republika|České republiky]] v [[Brno|Brně]]]] '''Nejvyšší soud České republiky''' se sídlem v [[Brno|Brně]] je spolu s [[Nejvyšší správní soud České republiky|Nejvyšším správním soudem]] nejvyšším článkem soustavy [[obecný soud|obecných soudů]] [[Česko|České republiky]]. [[Nejvyšší soud]] se skládá z předsedy a místopředsedy, které jmenuje [[prezident České republiky|prezident republiky]], a z dalších soudců. Soudcem Nejvyššího soudu může být jmenován [[právník]] s nejméně 10 letou odbornou praxí. Soudci tvoří dvě [[kolegium (soud)|kolegia]] - ''Trestní kolegium'' a ''Občanskoprávní a obchodní kolegium''. Předseda Nejvyššího soudu jmenuje předsedy kolegií a dva členy Rady [[Justiční akademie]]. Předseda soudu každému soudci na jeho návrh jmenuje alespoň jednoho [[asistent soudce|asistenta soudce]], který z pověření soudce činí jednotlivé úkony soudního řízení. == Agenda == Základem rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu je rozhodování o mimořádných [[Opravný prostředek|opravných prostředcích]] - o [[dovolání]]ch a [[stížnost pro porušení zákona|stížnostech pro porušení zákona]]. Vedle toho Nejvyššímu soudu přísluší určitá speciální [[agenda]] - uznání rozhodnutí zahraničních soudů, povolení průvozu osoby podle [[evropský zatýkací rozkaz|evropského zatýkacího rozkazu]] v rámci [[Evropská unie|Evropské unie]] i v rámci [[vydávání (extradice)|vydávání]] do ciziny, nebo např. o určení místní příslušnosti soudu v civilním řízení, kde podmínky pro takové určení chybí. V případě trestního dovolání zastupují obžalobu státní zástupci [[Nejvyšší státní zastupitelství|Nejvyššího státního zastupitelství]]. Nejvyšší soud na své internetové stránce<ref group="pozn.">[http://www.nsoud.cz Nejvyšší soud » Rozhodovací činnost » Vyhledávání rozhodnutí a stanovisek]</ref> uveřejňuje svá rozhodnutí v anonymizované podobě. == Historie == === Soudy předchozích státních útvarů === [[Československý nejvyšší soud|Československý Nejvyšší soud]] vznikl v roce [[1918]] v Praze, brzy nato byl zásluhou tehdejšího prvního děkana Právnické fakulty [[Masarykova univerzita|Masarykovy univerzity]] a poslance [[František Weyr (právník)|Františka Weyra]] přesunut do Brna zákonem č. 216/1919 Sb., o Nejvyšším soudě, kde zahájil činnost 5. 11. 1919. V Brně působil v letech 1939 - 1945 i Nejvyšší soud [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]], část jeho soudců a zaměstnanců zahynula při bombardování 20. listopadu 1944 (pamětní deska je umístěna na budově jeho dřívějšího detašovaného pracoviště Brno, Malinovského náměstí 4). Po druhé světové válce byla obnovena kontinuita československého právního řádu a státních orgánů. Zákonem č. 267/1949 Sb., o úpravě některých organizačních otázek v oboru soudnictví, byl pak československý nejvyšší soud k 1. lednu 1950 přesunut do Prahy. [[File:Nejvyšší soud České republiky - hlavní vchod.JPG|thumb|Hlavní vchod do budovy Nejvyššího soudu]] === Nejvyšší soud České republiky === V důsledku [[federalizace Československa]] v roce 1969 vznikl vedle Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky se sídlem v Praze i Nejvyšší soud České socialistické republiky také se sídlem v Praze. V roce 1991 byl schválen zákon č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, který změnil sídlo federálního nejvyššího soudu dle návrhu moravské poslankyně Sněmovny lidu Federálního shromáždění Marty Buřivalové-Nazari opět do Brna, k čemuž však fakticky došlo až se vznikem samostatné České republiky roku 1993. Téhož roku byl tento nejvyšší soud změněn na Nejvyšší soud České republiky a dosavadní republikový nejvyšší soud se sídlem v Praze se pak stal [[Vrchní soud v Praze|Vrchním soudem v Praze]].<ref>[http://portal.justice.cz/justice2/soud/soud.aspx?o=207&j=217&k=2064&d=305502 Zákon č. 17/1993 Sb.]</ref> V druhé polovině 90. let 20. století docházelo ke konfliktům mezi Nejvyšším soudem a [[Ústavní soud České republiky|Ústavním soudem]]. V této souvislosti se hovoří o ''válce soudů''. Šlo o to, že Nejvyšší soud opakovaně odsuzoval odpírače vojenské služby za nenastoupení do armády, ale Ústavní soud rozhodl, že nelze za ''de facto'' jeden čin trestat dvakrát. Nejvyšší soud jeho nálezy nerespektoval až do léta 1999, kdy silnější postavení Ústavního soudu <ref>Čl. 89 odst. 2 a čl. 92 Ústavy ČR</ref> uznal a ustoupil.<ref>[http://www.cs-magazin.com/2009-08/view.php?article=articles/cs090834.htm]</ref> <ref>[http://www.muni.cz/research/publications/202821/]</ref> Významnou změnou byl v roce 2000 krok předsedkyně [[Eliška Wagnerová|Elišky Wagnerové]], která po vzoru [[Ústavní soud České republiky|Ústavního soudu]] zřídila ještě bez zákonné úpravy pozice [[asistent soudce|asistentů soudců]] Občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu a následně iniciovala jejich zákonné zakotvení a uznávání jejich praxe. To bylo postupně upraveno na návrh poslance [[Zdeněk Koudelka|Zdeňka Koudelky]] v § 16 [[zákon o soudech a soudcích|zákona o soudech a soudcích]], § 38b [[občanský soudní řád|občanského soudního řádu]] a § 27c [[trestní řád|trestního řádu]] a v dalších zákonech týkajících se [[právník|právnických]] povolání. V roce 2006 odvolal prezident [[Václav Klaus]] předsedkyni Nejvyššího soudu [[Iva Brožová|Ivu Brožovou]]. Ta se proti odvolání bránila u [[Ústavní soud České republiky|Ústavního soudu]], který její odvolání nálezem sp.zn. Pl. ÚS 18/06 zrušil a zároveň zrušil část zákona o soudech a soudcích, která umožňovala odvolání předsedů a místopředsedů soudů. Následně jmenoval prezident [[Jaroslav Bureš|Jaroslava Bureše]] místopředsedou soudu. I toto jmenování zrušil na návrh Brožové [[Ústavní soud České republiky|Ústavní soud]] nálezem z 12. záři 2007 s odůvodněním, že předsedu a místopředsedu Nejvyššího soudu lze jmenovat jen z řad soudců tohoto soudu a ne všech soudců, přičemž Bureš nebyl jako soudce přidělen k Nejvyššímu soudu pro absenci povinného souhlasu jeho předsedkyně (viz nález Ústavního soudu sp.zn. Pl. ÚS 17/06). Proti tomuto výroku jako neústavnímu protestovala část ústavních soudců i právnické veřejnosti, neboť ústava (čl. 62 písm. f/) stanoví, že předseda a místopředsedové Nejvyššího soudu jsou jmenováni „ze soudců“ bez výslovné bližší specifikace, zatímco v případě [[Nejvyšší správní soud České republiky|Nejvyššího správního soudu]] [[soudní řád správní]] obdobné ustanovení výslovně omezuje na soudce [[Nejvyšší správní soud České republiky|Nejvyššího správního soudu]]. Na druhou stranu [[zákon o soudech a soudcích]] normuje jen jednoho místopředsedu Nejvyššího soudu a tím byl v té době JUDr. [[Pavel Kučera (soudce)|Pavel Kučera]]. Část právní veřejnosti naopak výsledek celého sporu mezi předsedkyní Nejvyššího soudu a prezidentem republiky přivítala. <ref>[http://old.nsoud.cz/dokument/VCermak.doc]</ref> == Soudní funkcionáři == === Předsedové Nejvyššího soudu === * [[Otakar Motejl|JUDr. Otakar Motejl]] ([[1993]]-[[1998]]) * [[Eliška Wagnerová|JUDr. Eliška Wagnerová]] ([[1998]]-[[2002]]) * [[Iva Brožová|JUDr. Iva Brožová]] (od roku [[2002]]) === Místopředsedové Nejvyššího soudu === * [[Pavel Kučera (soudce)|JUDr. Pavel Kučera]] ([[1993]]-[[2010]]) * [[Jaroslav Bureš|JUDr. Jaroslav Bureš]] ([[2006]]-[[2007]], jmenování dodatečně zrušeno) * [[Roman Fiala|JUDr. Roman Fiala]] (od roku [[2011]]) == Budova == Sídlem Nejvyššího soudu v [[Brno|Brně]], Burešova 20, je budova původně Všeobecného penzijního ústavu, postavená v roce 1932 podle projektu Emila Králíka, profesora vysoké školy technické v Brně. Od 60. let 20. století zde byl Krajský výbor [[KSČ]], v roce 1986 byla provedena podle projektu M. Steinhausera nadstavba mansardového patra a do nádvoří byl vestavěn sál. Budova je od roku 1993 zapsaná ve státním seznamu nemovitých kulturních památek a je sídlem Nejvyššího soudu. == Poznámky == <references group="pozn."/> == Reference == <references /> == Externí odkazy == *[http://www.nsoud.cz/ Oficiální web] {{Commonscat|Supreme Court of the Czech Republic}}{{Soudy v Česku}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Nejvyšší soud České republiky]] [[Kategorie:Úřady v Brně]] [[Kategorie:Kulturní památky v okrese Brno-město]]

Návrat na stránku „Nejvyšší soud České republiky“.